Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   sv Förfluten tid 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [åttoiett]

Förfluten tid 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
psát s---va skriva s-r-v- ------ skriva 0
Psal dopis. Han ----- --- --ev. Han skrev ett brev. H-n s-r-v e-t b-e-. ------------------- Han skrev ett brev. 0
A ona psala pohled. Oc----n-s-rev e-t kort. Och hon skrev ett kort. O-h h-n s-r-v e-t k-r-. ----------------------- Och hon skrev ett kort. 0
číst l-sa läsa l-s- ---- läsa 0
Četl časopis. Ha--lä-t- -n-v-ck-t-dnin-. Han läste en veckotidning. H-n l-s-e e- v-c-o-i-n-n-. -------------------------- Han läste en veckotidning. 0
A ona četla knihu. Oc--h-- ------e- b-k. Och hon läste en bok. O-h h-n l-s-e e- b-k- --------------------- Och hon läste en bok. 0
vzít / vzít si -a ta t- -- ta 0
Vzal si cigaretu. Han t-g -n---g----t. Han tog en cigarett. H-n t-g e- c-g-r-t-. -------------------- Han tog en cigarett. 0
Vzala si kousek čokolády. Hon-t-g--- -i- ---k--d. Hon tog en bit choklad. H-n t-g e- b-t c-o-l-d- ----------------------- Hon tog en bit choklad. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. H---var--tr--e---m-n---n v-- t-og--. Han var otrogen, men hon var trogen. H-n v-r o-r-g-n- m-n h-n v-r t-o-e-. ------------------------------------ Han var otrogen, men hon var trogen. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. Ha--var l--- m---h-n var fli-ig. Han var lat, men hon var flitig. H-n v-r l-t- m-n h-n v-r f-i-i-. -------------------------------- Han var lat, men hon var flitig. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. H-n ----f-t--g, --- h-n --- ri-. Han var fattig, men hon var rik. H-n v-r f-t-i-, m-n h-n v-r r-k- -------------------------------- Han var fattig, men hon var rik. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. H-n hade i-g--pe-ga-- -ta--skul-e-. Han hade inga pengar, utan skulder. H-n h-d- i-g- p-n-a-, u-a- s-u-d-r- ----------------------------------- Han hade inga pengar, utan skulder. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. Han --d--inte ---, ut-- o-ur. Han hade inte tur, utan otur. H-n h-d- i-t- t-r- u-a- o-u-. ----------------------------- Han hade inte tur, utan otur. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Han ---e i---n -ramg-n-,----- -otgå--. Han hade ingen framgång, utan motgång. H-n h-d- i-g-n f-a-g-n-, u-a- m-t-å-g- -------------------------------------- Han hade ingen framgång, utan motgång. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Ha- v-r-i-t--nö-d- u--n--is--ö--. Han var inte nöjd, utan missnöjd. H-n v-r i-t- n-j-, u-a- m-s-n-j-. --------------------------------- Han var inte nöjd, utan missnöjd. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. H-n va-----e l-c-lig, -tan ol--kl-g. Han var inte lycklig, utan olycklig. H-n v-r i-t- l-c-l-g- u-a- o-y-k-i-. ------------------------------------ Han var inte lycklig, utan olycklig. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. H-- --r in-e s--pa--s-, ut-n -sym--t--k. Han var inte sympatisk, utan osympatisk. H-n v-r i-t- s-m-a-i-k- u-a- o-y-p-t-s-. ---------------------------------------- Han var inte sympatisk, utan osympatisk. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…