Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   he ‫עבר 1‬

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

‫81 [שמונים ואחת]‬

81 [shmonim w'axat]

‫עבר 1‬

avar 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
psát ‫לכת--‬ ‫______ ‫-כ-ו-‬ ------- ‫לכתוב‬ 0
l-k---v l______ l-k-t-v ------- likhtov
Psal dopis. ‫--א---ב-מ-ת-.‬ ‫___ כ__ מ_____ ‫-ו- כ-ב מ-ת-.- --------------- ‫הוא כתב מכתב.‬ 0
hu ----v-m-kh-av. h_ k____ m_______ h- k-t-v m-k-t-v- ----------------- hu katav mikhtav.
A ona psala pohled. ‫-ה-א ---- ג--י-.‬ ‫____ כ___ ג______ ‫-ה-א כ-ב- ג-ו-ה-‬ ------------------ ‫והיא כתבה גלויה.‬ 0
w'hi------h g-uyah. w___ k_____ g______ w-h- k-t-a- g-u-a-. ------------------- w'hi katvah gluyah.
číst ‫ל--ו-‬ ‫______ ‫-ק-ו-‬ ------- ‫לקרוא‬ 0
l-qro l____ l-q-o ----- liqro
Četl časopis. ‫הו- קרא --ז-ן-‬ ‫___ ק__ מ______ ‫-ו- ק-א מ-ז-ן-‬ ---------------- ‫הוא קרא מגזין.‬ 0
hu q-r--ma-a-in. h_ q___ m_______ h- q-r- m-g-z-n- ---------------- hu qara magazin.
A ona četla knihu. ‫ו-י-----ה--פר-‬ ‫____ ק___ ס____ ‫-ה-א ק-א- ס-ר-‬ ---------------- ‫והיא קראה ספר.‬ 0
w--- qa-'a--sefer. w___ q_____ s_____ w-h- q-r-a- s-f-r- ------------------ w'hi qar'ah sefer.
vzít / vzít si ‫ל--ת‬ ‫_____ ‫-ק-ת- ------ ‫לקחת‬ 0
l---xat l______ l-q-x-t ------- laqaxat
Vzal si cigaretu. ‫-וא---ח ס-ג-יה-‬ ‫___ ל__ ס_______ ‫-ו- ל-ח ס-ג-י-.- ----------------- ‫הוא לקח סיגריה.‬ 0
h- -a-ax ----r-ah. h_ l____ s________ h- l-q-x s-g-r-a-. ------------------ hu laqax sigariah.
Vzala si kousek čokolády. ‫--יא לק-- -תי-ת-ש-ק-ל--‬ ‫____ ל___ ח____ ש_______ ‫-ה-א ל-ח- ח-י-ת ש-ק-ל-.- ------------------------- ‫והיא לקחה חתיכת שוקולד.‬ 0
w--i-laqxa------k-at shoq-lad. w___ l_____ x_______ s________ w-h- l-q-a- x-t-k-a- s-o-o-a-. ------------------------------ w'hi laqxah xatikhat shoqolad.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. ‫הוא--א ----נ--ן--בל ה-----יתה-נאמנה-‬ ‫___ ל_ ה__ נ___ א__ ה__ ה____ נ______ ‫-ו- ל- ה-ה נ-מ- א-ל ה-א ה-י-ה נ-מ-ה-‬ -------------------------------------- ‫הוא לא היה נאמן אבל היא הייתה נאמנה.‬ 0
h- lo -a-a---e'e-an--v-- h- h--t----e-e--n-h. h_ l_ h____ n______ a___ h_ h_____ n_________ h- l- h-y-h n-'-m-n a-a- h- h-i-a- n-'-m-n-h- --------------------------------------------- hu lo hayah ne'eman aval hi haitah ne'emanah.
Byl líný, ale ona byla pilná. ‫-וא-היה---לן א-- ה-א -י-ת--------‬ ‫___ ה__ ע___ א__ ה__ ה____ ח______ ‫-ו- ה-ה ע-ל- א-ל ה-א ה-י-ה ח-ו-ה-‬ ----------------------------------- ‫הוא היה עצלן אבל היא הייתה חרוצה.‬ 0
hu haya-----la- -v-l-h---a--ah ----tsa-. h_ h____ a_____ a___ h_ h_____ x________ h- h-y-h a-s-a- a-a- h- h-i-a- x-r-t-a-. ---------------------------------------- hu hayah atslan aval hi haitah xarutsah.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. ‫הו- --- --י-----ה-א -י-ת----י--.‬ ‫___ ה__ ע__ א__ ה__ ה____ ע______ ‫-ו- ה-ה ע-י א-ל ה-א ה-י-ה ע-י-ה-‬ ---------------------------------- ‫הוא היה עני אבל היא הייתה עשירה.‬ 0
hu -a--h-a---a--l-hi -aitah a-h----. h_ h____ a__ a___ h_ h_____ a_______ h- h-y-h a-i a-a- h- h-i-a- a-h-r-h- ------------------------------------ hu hayah ani aval hi haitah ashirah.
Neměl žádné peníze, jen dluhy. ‫-א -----ו -סף-רק-חו---.‬ ‫__ ה__ ל_ כ__ ר_ ח______ ‫-א ה-ה ל- כ-ף ר- ח-ב-ת-‬ ------------------------- ‫לא היה לו כסף רק חובות.‬ 0
lo ha--- lo----se- r-q-xo-ot. l_ h____ l_ k_____ r__ x_____ l- h-y-h l- k-e-e- r-q x-v-t- ----------------------------- lo hayah lo khesef raq xovot.
Neměl štěstí, jen smůlu. ‫ל- --ה -ו מזל-א-- בי--מ--.‬ ‫__ ה__ ל_ מ__ א__ ב__ מ____ ‫-א ה-ה ל- מ-ל א-א ב-ש מ-ל-‬ ---------------------------- ‫לא היה לו מזל אלא ביש מזל.‬ 0
lo-----h ---maz-l ela b----m--a-. l_ h____ l_ m____ e__ b___ m_____ l- h-y-h l- m-z-l e-a b-s- m-z-l- --------------------------------- lo hayah lo mazal ela bish mazal.
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. ‫-ו- לא-ה--יח- ר-------‬ ‫___ ל_ ה_____ ר_ נ_____ ‫-ו- ל- ה-ל-ח- ר- נ-ש-.- ------------------------ ‫הוא לא הצליח, רק נכשל.‬ 0
hu--o-hi--li-x,-ra- n--hsha-. h_ l_ h________ r__ n________ h- l- h-t-l-a-, r-q n-k-s-a-. ----------------------------- hu lo hitsliax, raq nikhshal.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. ‫--א לא ה-----וצה- א-א לא-מ-וצה-‬ ‫___ ל_ ה__ מ_____ א__ ל_ מ______ ‫-ו- ל- ה-ה מ-ו-ה- א-א ל- מ-ו-ה-‬ --------------------------------- ‫הוא לא היה מרוצה, אלא לא מרוצה.‬ 0
h- -o h--a--m-r--s-h, e-- -o mer---eh. h_ l_ h____ m________ e__ l_ m________ h- l- h-y-h m-r-t-e-, e-a l- m-r-t-e-. -------------------------------------- hu lo hayah merutseh, ela lo merutseh.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. ‫-וא--א-היה-מאושר --א לא -א-שר-‬ ‫___ ל_ ה__ מ____ א__ ל_ מ______ ‫-ו- ל- ה-ה מ-ו-ר א-א ל- מ-ו-ר-‬ -------------------------------- ‫הוא לא היה מאושר אלא לא מאושר.‬ 0
hu-l--hayah -e'u---r------o--e--s---. h_ l_ h____ m_______ e__ l_ m________ h- l- h-y-h m-'-s-a- e-a l- m-'-s-a-. ------------------------------------- hu lo hayah me'ushar ela lo me'ushar.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. ‫-וא----הי--נח-ד---ל------חמ-.‬ ‫___ ל_ ה__ נ____ א__ ל_ נ_____ ‫-ו- ל- ה-ה נ-מ-, א-א ל- נ-מ-.- ------------------------------- ‫הוא לא היה נחמד, אלא לא נחמד.‬ 0
h---- h-y-- ne-m--,-ela--o n--m--. h_ l_ h____ n______ e__ l_ n______ h- l- h-y-h n-x-a-, e-a l- n-x-a-. ---------------------------------- hu lo hayah nexmad, ela lo nexmad.

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…