Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   et Minevik 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [kaheksakümmend üks]

Minevik 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
psát k--ju--ma k________ k-r-u-a-a --------- kirjutama 0
Psal dopis. T---i-j-tas-k----. T_ k_______ k_____ T- k-r-u-a- k-r-a- ------------------ Ta kirjutas kirja. 0
A ona psala pohled. J--t--a --r---as-ka---i. J_ t___ k_______ k______ J- t-m- k-r-u-a- k-a-d-. ------------------------ Ja tema kirjutas kaardi. 0
číst lu-ema l_____ l-g-m- ------ lugema 0
Četl časopis. Ta l-ges aj-k--j-. T_ l____ a________ T- l-g-s a-a-i-j-. ------------------ Ta luges ajakirja. 0
A ona četla knihu. Ja-t- lug-s-ra----u-. J_ t_ l____ r________ J- t- l-g-s r-a-a-u-. --------------------- Ja ta luges raamatut. 0
vzít / vzít si võtma v____ v-t-a ----- võtma 0
Vzal si cigaretu. T---õ-ti- ---aret-. T_ v_____ s________ T- v-t-i- s-g-r-t-. ------------------- Ta võttis sigareti. 0
Vzala si kousek čokolády. T- võ-----t-k- ---ol--di. T_ v_____ t___ š_________ T- v-t-i- t-k- š-k-l-a-i- ------------------------- Ta võttis tüki šokolaadi. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. T-------ru-- ---d-tema-o-- ---ud---tu. T_ o__ t____ k___ t___ o__ t__________ T- o-i t-u-, k-i- t-m- o-i t-u-d-s-t-. -------------------------------------- Ta oli truu, kuid tema oli truudusetu. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. Ta ol--lais-,-ku---te-- o-- u---. T_ o__ l_____ k___ t___ o__ u____ T- o-i l-i-k- k-i- t-m- o-i u-i-. --------------------------------- Ta oli laisk, kuid tema oli usin. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Ta o-i--ae-e,------t------i -ikas. T_ o__ v_____ k___ t___ o__ r_____ T- o-i v-e-e- k-i- t-m- o-i r-k-s- ---------------------------------- Ta oli vaene, kuid tema oli rikas. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. T-l -i--l--d ---a ---d --l-d. T__ e_ o____ r___ v___ v_____ T-l e- o-n-d r-h- v-i- v-l-d- ----------------------------- Tal ei olnud raha vaid võlad. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. Ta- e- o---d---ne -ai------t--t. T__ e_ o____ õ___ v___ õ________ T-l e- o-n-d õ-n- v-i- õ-n-t-s-. -------------------------------- Tal ei olnud õnne vaid õnnetust. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. T-l-ei ----d -d- -aid-ä----u--s-. T__ e_ o____ e__ v___ ä__________ T-l e- o-n-d e-u v-i- ä-a-d-m-s-. --------------------------------- Tal ei olnud edu vaid äpardumisi. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Ta -- -ln---ra-ul vai- ---ul---mat-. T_ e_ o____ r____ v___ r____________ T- e- o-n-d r-h-l v-i- r-h-l-l-m-t-. ------------------------------------ Ta ei olnud rahul vaid rahulolematu. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Ta e------- --ne--k v-i--õnne--. T_ e_ o____ õ______ v___ õ______ T- e- o-n-d õ-n-l-k v-i- õ-n-t-. -------------------------------- Ta ei olnud õnnelik vaid õnnetu. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. T- ----ln-------a--ne-va-d-e--sümpa----. T_ e_ o____ s________ v___ e____________ T- e- o-n-d s-m-a-t-e v-i- e-a-ü-p-a-n-. ---------------------------------------- Ta ei olnud sümpaatne vaid ebasümpaatne. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + estonština (1-100) MP3 estonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…