Եվ--ա -------րե-:
Եվ նա բացիկ գրեց:
Ե- ն- բ-ց-կ գ-ե-:
-----------------
Եվ նա բացիկ գրեց: 0 Yev--- bat-’i--gr-t-’Yev na bats’ik grets’Y-v n- b-t-’-k g-e-s----------------------Yev na bats’ik grets’
Ն- կա-դու--էր --ս-գ-ր-:
Նա կարդում էր ամսագիրը:
Ն- կ-ր-ո-մ է- ա-ս-գ-ր-:
-----------------------
Նա կարդում էր ամսագիրը: 0 N---ardum--- amsagi-yNa kardum er amsagiryN- k-r-u- e- a-s-g-r----------------------Na kardum er amsagiry
Եվ--- -ա--ո-- է- մի-գ-ր-:
Եվ նա կարդում էր մի գիրք:
Ե- ն- կ-ր-ո-մ է- մ- գ-ր-:
-------------------------
Եվ նա կարդում էր մի գիրք: 0 Ye- -a-k--dum-e--mi g--k’Yev na kardum er mi girk’Y-v n- k-r-u- e- m- g-r-’-------------------------Yev na kardum er mi girk’
Նա-մի ս----ե- վե-ց-եց:
Նա մի սիգարետ վերցրեց:
Ն- մ- ս-գ-ր-տ վ-ր-ր-ց-
----------------------
Նա մի սիգարետ վերցրեց: 0 Na -i -----et -e-----e-s’Na mi sigaret verts’rets’N- m- s-g-r-t v-r-s-r-t-’-------------------------Na mi sigaret verts’rets’
Ն- մի կ-ո--շոկո-ադ--ե--ր-ց:
Նա մի կտոր շոկոլադ վերցրեց:
Ն- մ- կ-ո- շ-կ-լ-դ վ-ր-ր-ց-
---------------------------
Նա մի կտոր շոկոլադ վերցրեց: 0 N- -- ---r-s-o-olad-v---s-r-t-’Na mi ktor shokolad verts’rets’N- m- k-o- s-o-o-a- v-r-s-r-t-’-------------------------------Na mi ktor shokolad verts’rets’
Նա-անհա-ատ---մ-էր -ղ--,-ի----ա-հ----ա--մ:
Նա անհավատարիմ էր եղել, իսկ նա հավատարիմ:
Ն- ա-հ-վ-տ-ր-մ է- ե-ե-, ի-կ ն- հ-վ-տ-ր-մ-
-----------------------------------------
Նա անհավատարիմ էր եղել, իսկ նա հավատարիմ: 0 Na a-h--a--r----r--egh-l,--s- -- ---a----mNa anhavatarim er yeghel, isk na havatarimN- a-h-v-t-r-m e- y-g-e-, i-k n- h-v-t-r-m------------------------------------------Na anhavatarim er yeghel, isk na havatarim
Նա----յ- է---ղել--ի-կ ն---ան--ե--է-:
Նա ծույլ էր եղել, իսկ նա ջանասեր էր:
Ն- ծ-ւ-լ է- ե-ե-, ի-կ ն- ջ-ն-ս-ր է-:
------------------------------------
Նա ծույլ էր եղել, իսկ նա ջանասեր էր: 0 Na-t---l e--y---e-,--sk-----anaser-erNa tsuyl er yeghel, isk na janaser erN- t-u-l e- y-g-e-, i-k n- j-n-s-r e--------------------------------------Na tsuyl er yeghel, isk na janaser er
Ն- ա--ա--է-, -ս---- -ա--ւ-տ:
Նա աղքատ էր, իսկ նա հարուստ:
Ն- ա-ք-տ է-, ի-կ ն- հ-ր-ւ-տ-
----------------------------
Նա աղքատ էր, իսկ նա հարուստ: 0 N- -ghk-at--r,-isk-----ar--tNa aghk’at er, isk na harustN- a-h-’-t e-, i-k n- h-r-s-----------------------------Na aghk’at er, isk na harust
Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními.
Miminka pláčou, když něco chtějí.
V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov.
Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech.
Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit.
Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk.
K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí.
Především je důležité, aby mělo dítě motivaci.
Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví.
Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv.
Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím.
Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe.
Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité.
Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný!
Přitom je to ale musí pořád bavit.
Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být.
Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí.
Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit.
Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla.
Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit.
Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat.
Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní.
Naučí se nový hovorový jazyk.
Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví.
Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy.
Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života.
Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit.
Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…