Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   hy Past tense 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [ութանասունմեկ]

81 [ut’anasunmek]

Past tense 1

[ants’yal 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
psát գրել գրել գ-ե- ---- գրել 0
grel grel g-e- ---- grel
Psal dopis. Ն----մ----րեց: Նա նամակ գրեց: Ն- ն-մ-կ գ-ե-: -------------- Նա նամակ գրեց: 0
Na na--k-grets’ Na namak grets’ N- n-m-k g-e-s- --------------- Na namak grets’
A ona psala pohled. Եվ--ա -------րե-: Եվ նա բացիկ գրեց: Ե- ն- բ-ց-կ գ-ե-: ----------------- Եվ նա բացիկ գրեց: 0
Yev--- bat-’i--gr-t-’ Yev na bats’ik grets’ Y-v n- b-t-’-k g-e-s- --------------------- Yev na bats’ik grets’
číst կա---լ կարդալ կ-ր-ա- ------ կարդալ 0
k---al kardal k-r-a- ------ kardal
Četl časopis. Ն- կա-դու--էր --ս-գ-ր-: Նա կարդում էր ամսագիրը: Ն- կ-ր-ո-մ է- ա-ս-գ-ր-: ----------------------- Նա կարդում էր ամսագիրը: 0
N---ardum--- amsagi-y Na kardum er amsagiry N- k-r-u- e- a-s-g-r- --------------------- Na kardum er amsagiry
A ona četla knihu. Եվ--- -ա--ո-- է- մի-գ-ր-: Եվ նա կարդում էր մի գիրք: Ե- ն- կ-ր-ո-մ է- մ- գ-ր-: ------------------------- Եվ նա կարդում էր մի գիրք: 0
Ye- -a-k--dum-e--mi g--k’ Yev na kardum er mi girk’ Y-v n- k-r-u- e- m- g-r-’ ------------------------- Yev na kardum er mi girk’
vzít / vzít si վ-ր-ն-լ վերցնել վ-ր-ն-լ ------- վերցնել 0
v-rts’n-l verts’nel v-r-s-n-l --------- verts’nel
Vzal si cigaretu. Նա-մի ս----ե- վե-ց-եց: Նա մի սիգարետ վերցրեց: Ն- մ- ս-գ-ր-տ վ-ր-ր-ց- ---------------------- Նա մի սիգարետ վերցրեց: 0
Na -i -----et -e-----e-s’ Na mi sigaret verts’rets’ N- m- s-g-r-t v-r-s-r-t-’ ------------------------- Na mi sigaret verts’rets’
Vzala si kousek čokolády. Ն- մի կ-ո--շոկո-ադ--ե--ր-ց: Նա մի կտոր շոկոլադ վերցրեց: Ն- մ- կ-ո- շ-կ-լ-դ վ-ր-ր-ց- --------------------------- Նա մի կտոր շոկոլադ վերցրեց: 0
N- -- ---r-s-o-olad-v---s-r-t-’ Na mi ktor shokolad verts’rets’ N- m- k-o- s-o-o-a- v-r-s-r-t-’ ------------------------------- Na mi ktor shokolad verts’rets’
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Նա-անհա-ատ---մ-էր -ղ--,-ի----ա-հ----ա--մ: Նա անհավատարիմ էր եղել, իսկ նա հավատարիմ: Ն- ա-հ-վ-տ-ր-մ է- ե-ե-, ի-կ ն- հ-վ-տ-ր-մ- ----------------------------------------- Նա անհավատարիմ էր եղել, իսկ նա հավատարիմ: 0
Na a-h--a--r----r--egh-l,--s- -- ---a----m Na anhavatarim er yeghel, isk na havatarim N- a-h-v-t-r-m e- y-g-e-, i-k n- h-v-t-r-m ------------------------------------------ Na anhavatarim er yeghel, isk na havatarim
Byl líný, ale ona byla pilná. Նա----յ- է---ղել--ի-կ ն---ան--ե--է-: Նա ծույլ էր եղել, իսկ նա ջանասեր էր: Ն- ծ-ւ-լ է- ե-ե-, ի-կ ն- ջ-ն-ս-ր է-: ------------------------------------ Նա ծույլ էր եղել, իսկ նա ջանասեր էր: 0
Na-t---l e--y---e-,--sk-----anaser-er Na tsuyl er yeghel, isk na janaser er N- t-u-l e- y-g-e-, i-k n- j-n-s-r e- ------------------------------------- Na tsuyl er yeghel, isk na janaser er
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Ն- ա--ա--է-, -ս---- -ա--ւ-տ: Նա աղքատ էր, իսկ նա հարուստ: Ն- ա-ք-տ է-, ի-կ ն- հ-ր-ւ-տ- ---------------------------- Նա աղքատ էր, իսկ նա հարուստ: 0
N- -ghk-at--r,-isk-----ar--t Na aghk’at er, isk na harust N- a-h-’-t e-, i-k n- h-r-s- ---------------------------- Na aghk’at er, isk na harust
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Նա --ղ --ւ-ե-,-ա-- -ա-----: Նա փող չուներ, այլ պարտքեր: Ն- փ-ղ չ-ւ-ե-, ա-լ պ-ր-ք-ր- --------------------------- Նա փող չուներ, այլ պարտքեր: 0
N- -’vogh-ch---e-- --- p----’-er Na p’vogh ch’uner, ayl partk’yer N- p-v-g- c-’-n-r- a-l p-r-k-y-r -------------------------------- Na p’vogh ch’uner, ayl partk’yer
Neměl štěstí, jen smůlu. Ն- հաջ-ղ--թ-ու---ուն--, -յ---ա-որ-ութ-ուն: Նա հաջողություն չուներ, այլ ձախորդություն: Ն- հ-ջ-ղ-ւ-յ-ւ- չ-ւ-ե-, ա-լ ձ-խ-ր-ո-թ-ո-ն- ------------------------------------------ Նա հաջողություն չուներ, այլ ձախորդություն: 0
N----j--hu--y-- --’u--r, a-l -zak-ord--’yun Na hajoghut’yun ch’uner, ayl dzakhordut’yun N- h-j-g-u-’-u- c-’-n-r- a-l d-a-h-r-u-’-u- ------------------------------------------- Na hajoghut’yun ch’uner, ayl dzakhordut’yun
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Նա-չո-ներ --ջողությ---,---լ--նհա----ւթ-ո-ն: Նա չուներ հաջողություն, այլ անհաջողություն: Ն- չ-ւ-ե- հ-ջ-ղ-ւ-յ-ւ-, ա-լ ա-հ-ջ-ղ-ւ-յ-ւ-: ------------------------------------------- Նա չուներ հաջողություն, այլ անհաջողություն: 0
N- ch’-ner --j----t--un--a-- -nhajo-hu-’yun Na ch’uner hajoghut’yun, ayl anhajoghut’yun N- c-’-n-r h-j-g-u-’-u-, a-l a-h-j-g-u-’-u- ------------------------------------------- Na ch’uner hajoghut’yun, ayl anhajoghut’yun
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Նա-գոհ չէ-,-ա----ժ-ոհ: Նա գոհ չէր, այլ դժգոհ: Ն- գ-հ չ-ր- ա-լ դ-գ-հ- ---------------------- Նա գոհ չէր, այլ դժգոհ: 0
N--------’e-,-a-- --h-oh Na goh ch’er, ayl dzhgoh N- g-h c-’-r- a-l d-h-o- ------------------------ Na goh ch’er, ayl dzhgoh
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Ն- -րջ--իկ--էր, --լ դ-բախ-: Նա երջանիկ չէր, այլ դժբախտ: Ն- ե-ջ-ն-կ չ-ր- ա-լ դ-բ-խ-: --------------------------- Նա երջանիկ չէր, այլ դժբախտ: 0
Na--e-j--i----’-r--ayl---hbak-t Na yerjanik ch’er, ayl dzhbakht N- y-r-a-i- c-’-r- a-l d-h-a-h- ------------------------------- Na yerjanik ch’er, ayl dzhbakht
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Նա -----ր-լի-չ-ր- ա-լ-հակակր-լի: Նա համակրելի չէր, այլ հակակրելի: Ն- հ-մ-կ-ե-ի չ-ր- ա-լ հ-կ-կ-ե-ի- -------------------------------- Նա համակրելի չէր, այլ հակակրելի: 0
N- hama--e---ch’--,--y- -a---r-li Na hamakreli ch’er, ayl hakakreli N- h-m-k-e-i c-’-r- a-l h-k-k-e-i --------------------------------- Na hamakreli ch’er, ayl hakakreli

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…