Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   hy անցյալ 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [ութանասունմեկ]

81 [ut’anasunmek]

անցյալ 1

ants’yal 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
psát գ-ել գ___ գ-ե- ---- գրել 0
g-el g___ g-e- ---- grel
Psal dopis. Ն- -ա-ակ գ-ե-: Ն_ ն____ գ____ Ն- ն-մ-կ գ-ե-: -------------- Նա նամակ գրեց: 0
Na-n-m-k-g-e--’ N_ n____ g_____ N- n-m-k g-e-s- --------------- Na namak grets’
A ona psala pohled. Եվ-նա---ց-կ-----: Ե_ ն_ բ____ գ____ Ե- ն- բ-ց-կ գ-ե-: ----------------- Եվ նա բացիկ գրեց: 0
Y-v----b--s----g-e-s’ Y__ n_ b______ g_____ Y-v n- b-t-’-k g-e-s- --------------------- Yev na bats’ik grets’
číst կարդալ կ_____ կ-ր-ա- ------ կարդալ 0
k-rd-l k_____ k-r-a- ------ kardal
Četl časopis. Ն- կ-ր-ո-մ -- ամ-ա--րը: Ն_ կ______ է_ ա________ Ն- կ-ր-ո-մ է- ա-ս-գ-ր-: ----------------------- Նա կարդում էր ամսագիրը: 0
N---a--um e- am-a--ry N_ k_____ e_ a_______ N- k-r-u- e- a-s-g-r- --------------------- Na kardum er amsagiry
A ona četla knihu. Եվ նա կա--ում էր--ի --ր-: Ե_ ն_ կ______ է_ մ_ գ____ Ե- ն- կ-ր-ո-մ է- մ- գ-ր-: ------------------------- Եվ նա կարդում էր մի գիրք: 0
Y-v-n- -ar--- e- mi-gi-k’ Y__ n_ k_____ e_ m_ g____ Y-v n- k-r-u- e- m- g-r-’ ------------------------- Yev na kardum er mi girk’
vzít / vzít si վ-րց--լ վ______ վ-ր-ն-լ ------- վերցնել 0
ver-----l v________ v-r-s-n-l --------- verts’nel
Vzal si cigaretu. Ն------ի----տ վեր--եց: Ն_ մ_ ս______ վ_______ Ն- մ- ս-գ-ր-տ վ-ր-ր-ց- ---------------------- Նա մի սիգարետ վերցրեց: 0
Na-mi si--r-- -e-t---e--’ N_ m_ s______ v__________ N- m- s-g-r-t v-r-s-r-t-’ ------------------------- Na mi sigaret verts’rets’
Vzala si kousek čokolády. Ն---ի կտոր --կ-----վեր----: Ն_ մ_ կ___ շ______ վ_______ Ն- մ- կ-ո- շ-կ-լ-դ վ-ր-ր-ց- --------------------------- Նա մի կտոր շոկոլադ վերցրեց: 0
N- -- ---r -ho-olad -e-ts’-e--’ N_ m_ k___ s_______ v__________ N- m- k-o- s-o-o-a- v-r-s-r-t-’ ------------------------------- Na mi ktor shokolad verts’rets’
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Նա -ն--վ-տա-ի- -ր-եղ-լ--ի-կ ----ա--տա-իմ: Ն_ ա__________ է_ ե____ ի__ ն_ հ_________ Ն- ա-հ-վ-տ-ր-մ է- ե-ե-, ի-կ ն- հ-վ-տ-ր-մ- ----------------------------------------- Նա անհավատարիմ էր եղել, իսկ նա հավատարիմ: 0
Na----ava----m-er ye----, --k na-hav-t-r-m N_ a__________ e_ y______ i__ n_ h________ N- a-h-v-t-r-m e- y-g-e-, i-k n- h-v-t-r-m ------------------------------------------ Na anhavatarim er yeghel, isk na havatarim
Byl líný, ale ona byla pilná. Ն------- է---ղ--, -սկ-ն- ջ-ն------ր: Ն_ ծ____ է_ ե____ ի__ ն_ ջ______ է__ Ն- ծ-ւ-լ է- ե-ե-, ի-կ ն- ջ-ն-ս-ր է-: ------------------------------------ Նա ծույլ էր եղել, իսկ նա ջանասեր էր: 0
Na-ts-yl -r -eg---- -sk-----a-as-- er N_ t____ e_ y______ i__ n_ j______ e_ N- t-u-l e- y-g-e-, i-k n- j-n-s-r e- ------------------------------------- Na tsuyl er yeghel, isk na janaser er
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Ն- -ղքատ էր, --- նա ---ո-ստ: Ն_ ա____ է__ ի__ ն_ հ_______ Ն- ա-ք-տ է-, ի-կ ն- հ-ր-ւ-տ- ---------------------------- Նա աղքատ էր, իսկ նա հարուստ: 0
N---g-k’-t er--i---n- -a-ust N_ a______ e__ i__ n_ h_____ N- a-h-’-t e-, i-k n- h-r-s- ---------------------------- Na aghk’at er, isk na harust
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Նա-փող--ո---ր, այլ--ար-ք--: Ն_ փ__ չ______ ա__ պ_______ Ն- փ-ղ չ-ւ-ե-, ա-լ պ-ր-ք-ր- --------------------------- Նա փող չուներ, այլ պարտքեր: 0
N- p’vog--ch--ne----y-----t---er N_ p_____ c_______ a__ p________ N- p-v-g- c-’-n-r- a-l p-r-k-y-r -------------------------------- Na p’vogh ch’uner, ayl partk’yer
Neměl štěstí, jen smůlu. Նա-հա--ղո---ո-ն----նե-- ----ձախ-րդ-ւթ-ու-: Ն_ հ___________ չ______ ա__ ձ_____________ Ն- հ-ջ-ղ-ւ-յ-ւ- չ-ւ-ե-, ա-լ ձ-խ-ր-ո-թ-ո-ն- ------------------------------------------ Նա հաջողություն չուներ, այլ ձախորդություն: 0
Na---jog-u-’--n ch’-n-r---yl d-ak-o-d--’y-n N_ h___________ c_______ a__ d_____________ N- h-j-g-u-’-u- c-’-n-r- a-l d-a-h-r-u-’-u- ------------------------------------------- Na hajoghut’yun ch’uner, ayl dzakhordut’yun
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Նա չո-նե- ---ող-ւթյ---, ա-- ան---ո--ւ-յո--: Ն_ չ_____ հ____________ ա__ ա______________ Ն- չ-ւ-ե- հ-ջ-ղ-ւ-յ-ւ-, ա-լ ա-հ-ջ-ղ-ւ-յ-ւ-: ------------------------------------------- Նա չուներ հաջողություն, այլ անհաջողություն: 0
N- -h’-n---h-----ut--u-, ayl--nha----u--y-n N_ c______ h____________ a__ a_____________ N- c-’-n-r h-j-g-u-’-u-, a-l a-h-j-g-u-’-u- ------------------------------------------- Na ch’uner hajoghut’yun, ayl anhajoghut’yun
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Ն----- --ր---յլ-դ--ոհ: Ն_ գ__ չ___ ա__ դ_____ Ն- գ-հ չ-ր- ա-լ դ-գ-հ- ---------------------- Նա գոհ չէր, այլ դժգոհ: 0
N- -------e-, a---dzhg-h N_ g__ c_____ a__ d_____ N- g-h c-’-r- a-l d-h-o- ------------------------ Na goh ch’er, ayl dzhgoh
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Ն--ե-ջ--իկ-չէ-- -յ- դ-բա-տ: Ն_ ե______ չ___ ա__ դ______ Ն- ե-ջ-ն-կ չ-ր- ա-լ դ-բ-խ-: --------------------------- Նա երջանիկ չէր, այլ դժբախտ: 0
N- ye--a-ik-ch---, -y---z---k-t N_ y_______ c_____ a__ d_______ N- y-r-a-i- c-’-r- a-l d-h-a-h- ------------------------------- Na yerjanik ch’er, ayl dzhbakht
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Նա համ-կ-ել- -է----յլ--ակա--ել-: Ն_ հ________ չ___ ա__ հ_________ Ն- հ-մ-կ-ե-ի չ-ր- ա-լ հ-կ-կ-ե-ի- -------------------------------- Նա համակրելի չէր, այլ հակակրելի: 0
Na h-ma--el- -h’e-, -y---a-a--eli N_ h________ c_____ a__ h________ N- h-m-k-e-i c-’-r- a-l h-k-k-e-i --------------------------------- Na hamakreli ch’er, ayl hakakreli

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…