Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   ti “ከም” ዘለዎም ንኡስ ሓሳብት

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [ተስዓንሰለስተን]

93 [tesi‘aniselesiteni]

“ከም” ዘለዎም ንኡስ ሓሳብት

“kemi” zelewomi ni’usi ḥasabiti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. ንሱ -ም-ፍቅ-ኒ ኣ-ፈል----። ን_ ከ______ ኣ________ ን- ከ-ዘ-ቅ-ኒ ኣ-ፈ-ጥ-‘-። -------------------- ንሱ ከምዘፍቅረኒ ኣይፈልጥን‘የ። 0
nis--k----ef-----e-ī ayif-lit’--i--e። n___ k______________ a_______________ n-s- k-m-z-f-k-i-e-ī a-i-e-i-’-n-‘-e- ------------------------------------- nisu kemizefik’irenī ayifelit’ini‘ye።
Nevím, jestli se vrátí. ን- ከ--ም-ስ-ይ-ል-ን‘-። ን_ ከ_____ ይ_______ ን- ከ-ዝ-ለ- ይ-ል-ን-የ- ------------------ ንሱ ከምዝምለስ ይፈልጥን‘የ። 0
n-s- --mi-im----i----e-i-’ini‘ye። n___ k___________ y______________ n-s- k-m-z-m-l-s- y-f-l-t-i-i-y-። --------------------------------- nisu kemizimilesi yifelit’ini‘ye።
Nevím, jestli mi zavolá. ን ---ዝድውለለ----ል-ን‘የ። ን ሱ________ ይ_______ ን ሱ-ም-ድ-ለ-ይ ይ-ል-ን-የ- -------------------- ን ሱከምዝድውለለይ ይፈልጥን‘የ። 0
ni --k-mi-i--wi----yi --f-lit-----ye። n_ s_________________ y______________ n- s-k-m-z-d-w-l-l-y- y-f-l-t-i-i-y-። ------------------------------------- ni sukemizidiwileleyi yifelit’ini‘ye።
Zdalipak mě má rád? ከም-ዘ---ኒ ? ከ_ ዘ____ ? ከ- ዘ-ቅ-ኒ ? ---------- ከም ዘፍቅረኒ ? 0
k--- z--i-’iren--? k___ z__________ ? k-m- z-f-k-i-e-ī ? ------------------ kemi zefik’irenī ?
Zdalipak se vrátí? ከ- -ም-ስ ? ከ_ ዝ___ ? ከ- ዝ-ለ- ? --------- ከም ዝምለስ ? 0
k-m----m-l-s--? k___ z_______ ? k-m- z-m-l-s- ? --------------- kemi zimilesi ?
Zdalipak zavolá? ከ--ዝ--ለ-- ? ከ_ ዝ_____ ? ከ- ዝ-ው-ለ- ? ----------- ከም ዝድውለለይ ? 0
k--i -i---il--e---? k___ z___________ ? k-m- z-d-w-l-l-y- ? ------------------- kemi zidiwileleyi ?
Ptám se, jestli na mne myslí. ይሓ-በ--ዲ- -ብል ሕ---ሎኒ ። ይ____ ዲ_ ዝ__ ሕ_ ኣ__ ። ይ-ስ-ኒ ዲ- ዝ-ል ሕ- ኣ-ኒ ። --------------------- ይሓስበኒ ዲዩ ዝብል ሕቶ ኣሎኒ ። 0
yi--asiben--d-yu zibil- ḥi-o-alo-- ። y_________ d___ z_____ ḥ___ a____ ። y-h-a-i-e-ī d-y- z-b-l- h-i-o a-o-ī ። ------------------------------------- yiḥasibenī dīyu zibili ḥito alonī ።
Ptám se, jestli má nějakou jinou. ካ----ላ- ድያ --- ሕ---ሎ-። ካ__ ኣ__ ድ_ ዝ__ ሕ_ ኣ___ ካ-እ ኣ-ቶ ድ- ዝ-ል ሕ- ኣ-ኒ- ---------------------- ካልእ ኣላቶ ድያ ዝብል ሕቶ ኣሎኒ። 0
k-l--i -l-----i-a-zi---i ḥito--lon-። k_____ a____ d___ z_____ ḥ___ a_____ k-l-’- a-a-o d-y- z-b-l- h-i-o a-o-ī- ------------------------------------- kali’i alato diya zibili ḥito alonī።
Ptám se, jestli mi lže. ይሕሱ -ዩ ዝ----ቶ-ኣ-ኒ። ይ__ ዲ_ ዝ__ ሕ_ ኣ___ ይ-ሱ ዲ- ዝ-ል ሕ- ኣ-ኒ- ------------------ ይሕሱ ዲዩ ዝብል ሕቶ ኣሎኒ። 0
yi-̣-su -īy--zib--i ------alo-ī። y_____ d___ z_____ ḥ___ a_____ y-h-i-u d-y- z-b-l- h-i-o a-o-ī- -------------------------------- yiḥisu dīyu zibili ḥito alonī።
Zdalipak na mě myslí? ከም----በኒ-? ከ_ ዝ____ ? ከ- ዝ-ስ-ኒ ? ---------- ከም ዝሓስበኒ ? 0
k--- z--̣-si---ī-? k___ z_________ ? k-m- z-h-a-i-e-ī ? ------------------ kemi ziḥasibenī ?
Zdalipak má jinou? ካልእ--ም ዘ---? ካ__ ከ_ ዘ__ ? ካ-እ ከ- ዘ-ቶ ? ------------ ካልእ ከም ዘላቶ ? 0
kali----em--zel----? k_____ k___ z_____ ? k-l-’- k-m- z-l-t- ? -------------------- kali’i kemi zelato ?
Zdalipak říká pravdu? እቲ-ሓቂ -ም-ዝ--- ? እ_ ሓ_ ከ_ ዝ___ ? እ- ሓ- ከ- ዝ-ረ- ? --------------- እቲ ሓቂ ከም ዝዛረብ ? 0
i-- ------ --m--ziza-ebi-? i__ ḥ____ k___ z_______ ? i-ī h-a-’- k-m- z-z-r-b- ? -------------------------- itī ḥak’ī kemi zizarebi ?
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. ናይብ-- --ዝፈት-ኒ--ጣ-ጠ- ኣሎኹ። ና____ ከ______ እ____ ኣ___ ና-ብ-ቂ ከ-ዝ-ት-ኒ እ-ራ-ር ኣ-ኹ- ------------------------ ናይብሓቂ ከምዝፈትወኒ እጣራጠር ኣሎኹ። 0
na--bi-̣-k-- k--izi-etiwe---it--rat’e----loh-u። n__________ k_____________ i__________ a_____ n-y-b-h-a-’- k-m-z-f-t-w-n- i-’-r-t-e-i a-o-̱-። ----------------------------------------------- nayibiḥak’ī kemizifetiwenī it’arat’eri aloẖu።
Pochybuji o tom, že mi napíše. እጽ-ፈለ- -ዩ--ለ እጣራ-- ኣሎኹ። እ_____ ዲ_ ኢ_ እ____ ኣ___ እ-ሕ-ለ- ዲ- ኢ- እ-ራ-ር ኣ-ኹ- ----------------------- እጽሕፈለይ ዲዩ ኢለ እጣራጠር ኣሎኹ። 0
it-’-ḥ-fele---dī-----e ------t’e-i -l-ẖu። i____________ d___ ī__ i__________ a_____ i-s-i-̣-f-l-y- d-y- ī-e i-’-r-t-e-i a-o-̱-። ------------------------------------------- its’iḥifeleyi dīyu īle it’arat’eri aloẖu።
Pochybuji o tom, že si mě vezme. ከም--ር--- እ-ራ-ር -ሎኹ። ከ_______ እ____ ኣ___ ከ-ዝ-ር-ወ- እ-ራ-ር ኣ-ኹ- ------------------- ከምዝምርዓወኒ እጣራጠር ኣሎኹ። 0
ke-i--m-r---w--- it’-r-t--ri -loẖ-። k_______________ i__________ a_____ k-m-z-m-r-‘-w-n- i-’-r-t-e-i a-o-̱-። ------------------------------------ kemizimiri‘awenī it’arat’eri aloẖu።
Zdalipak mě má opravdu rád? ናይ-ሓዊ-ከም-ዝፈ----? ና____ ከ_ ዝ____ ? ና-ብ-ዊ ከ- ዝ-ት-ኒ ? ---------------- ናይብሓዊ ከም ዝፈትወኒ ? 0
na-i-iḥawī-k--i zif-t----ī ? n_________ k___ z_________ ? n-y-b-h-a-ī k-m- z-f-t-w-n- ? ----------------------------- nayibiḥawī kemi zifetiwenī ?
Zdalipak mi napíše? ከ- -ጽ---ይ ? ከ_ ዝ_____ ? ከ- ዝ-ሕ-ለ- ? ----------- ከም ዝጽሕፈለይ ? 0
kemi -it---ḥ----e-i ? k___ z_____________ ? k-m- z-t-’-h-i-e-e-i ? ---------------------- kemi zits’iḥifeleyi ?
Zdalipak si mne vezme? ከ----ርዓ---? ከ_ ዝ_____ ? ከ- ዝ-ር-ወ- ? ----------- ከም ዝምርዓወኒ ? 0
k--i---m-r----e-ī-? k___ z___________ ? k-m- z-m-r-‘-w-n- ? ------------------- kemi zimiri‘awenī ?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + tigrinština (1-100) MP3 tigrinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...