Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   ti ሕቶታት - ሕሉፍ 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ሰማንያንሽዱሽተን]

86 [semaniyanishidushiteni]

ሕቶታት - ሕሉፍ 2

[ḥitotati - ḥilufi 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ኣየ-- ክ--ታ ኢኻ-ተኸዲ-ካ-ኔ--? ኣ___ ክ___ ኢ_ ተ____ ኔ___ ኣ-ና- ክ-ቫ- ኢ- ተ-ዲ-ካ ኔ-ካ- ----------------------- ኣየናይ ክራቫታ ኢኻ ተኸዲንካ ኔርካ? 0
ayen--- --ra-ata-īẖa-t--̱-d-n--a -ērik-? a______ k_______ ī__ t_________ n______ a-e-a-i k-r-v-t- ī-̱- t-h-e-ī-i-a n-r-k-? ----------------------------------------- ayenayi kiravata īẖa teẖedīnika nērika?
Jaké auto sis koupil / koupila? ኣየነይቲ -ኪና-ኢኻ ገ-እ-? ኣ____ መ__ ኢ_ ገ____ ኣ-ነ-ቲ መ-ና ኢ- ገ-እ-? ------------------ ኣየነይቲ መኪና ኢኻ ገዚእካ? 0
a-e---i-- -ekī-- -ẖa--ezī’-ka? a________ m_____ ī__ g________ a-e-e-i-ī m-k-n- ī-̱- g-z-’-k-? ------------------------------- ayeneyitī mekīna īẖa gezī’ika?
Které noviny sis předplatil / předplatila? ኣየና-----------ብካ -ር-? ኣ___ ጋ__ ኢ_ ጠ___ ኔ___ ኣ-ና- ጋ-ጣ ኢ- ጠ-ብ- ኔ-ካ- --------------------- ኣየናይ ጋዜጣ ኢኻ ጠሊብካ ኔርካ? 0
a----yi--az-t----ẖa t’e-īb-k- -ē-ik-? a______ g______ ī__ t________ n______ a-e-a-i g-z-t-a ī-̱- t-e-ī-i-a n-r-k-? -------------------------------------- ayenayi gazēt’a īẖa t’elībika nērika?
Koho jste viděl / viděla? ን-ን-ኢኹም ሪኢኹም? ን__ ኢ__ ሪ____ ን-ን ኢ-ም ሪ-ኹ-? ------------- ንመን ኢኹም ሪኢኹም? 0
ni---- --̱u-i r-’--̱um-? n_____ ī____ r________ n-m-n- ī-̱-m- r-’-h-u-i- ------------------------ nimeni īẖumi rī’īẖumi?
Koho jste potkal / potkala? ን-ን --- ረ-ብኩም? ን__ ኢ__ ረ_____ ን-ን ኢ-ም ረ-ብ-ም- -------------- ንመን ኢኹም ረኺብኩም? 0
n----i --̱umi--eh--b---m-? n_____ ī____ r__________ n-m-n- ī-̱-m- r-h-ī-i-u-i- -------------------------- nimeni īẖumi reẖībikumi?
Koho jste poznal / poznala? መን--ኹም-ኣ-ሊኹ-? መ_ ኢ__ ኣ_____ መ- ኢ-ም ኣ-ሊ-ሞ- ------------- መን ኢኹም ኣለሊኹሞ? 0
m-ni--ẖu---a-elī-̱u-o? m___ ī____ a_________ m-n- ī-̱-m- a-e-ī-̱-m-? ----------------------- meni īẖumi alelīẖumo?
Kdy jste vstával / vstávala? መ-- -------ኹም? መ__ ኢ__ ተ_____ መ-ስ ኢ-ም ተ-እ-ም- -------------- መዓስ ኢኹም ተሲእኹም? 0
m--a-- -ẖ-m- te-ī’-ẖ-mi? m_____ ī____ t__________ m-‘-s- ī-̱-m- t-s-’-h-u-i- -------------------------- me‘asi īẖumi tesī’iẖumi?
Kdy jste začal / začala? መዓ- --ም --ር-ም? መ__ ኢ__ ጀ_____ መ-ስ ኢ-ም ጀ-ር-ም- -------------- መዓስ ኢኹም ጀሚርኩም? 0
m------īẖ-mi --mī-i-umi? m_____ ī____ j__________ m-‘-s- ī-̱-m- j-m-r-k-m-? ------------------------- me‘asi īẖumi jemīrikumi?
Kdy jste skončil / skončila? መ---ኢ-ም---እ-ም? መ__ ኢ__ ወ_____ መ-ስ ኢ-ም ወ-እ-ም- -------------- መዓስ ኢኹም ወዲእኹም? 0
m-‘asi īh---i----ī---̱--i? m_____ ī____ w__________ m-‘-s- ī-̱-m- w-d-’-h-u-i- -------------------------- me‘asi īẖumi wedī’iẖumi?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ስለም----ተሲ-ኩም? ስ_____ ተ_____ ስ-ም-ታ- ተ-እ-ም- ------------- ስለምንታይ ተሲእኩም? 0
s-lem---tay- -esī’-k-mi? s___________ t__________ s-l-m-n-t-y- t-s-’-k-m-? ------------------------ sileminitayi tesī’ikumi?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ስለ-ንታ- -ኹም-መም-----ኩም? ስ_____ ኢ__ መ___ ኮ____ ስ-ም-ታ- ኢ-ም መ-ህ- ኮ-ኩ-? --------------------- ስለምንታይ ኢኹም መምህር ኮንኩም? 0
sil---n-tay- īẖu-i m-mi------o--k--i? s___________ ī____ m_______ k________ s-l-m-n-t-y- ī-̱-m- m-m-h-r- k-n-k-m-? -------------------------------------- sileminitayi īẖumi memihiri konikumi?
Proč jste si vzal / vzala taxi? ስለ-ንታይ-ታ-ሲ----ኩ-? ስ_____ ታ__ ወ_____ ስ-ም-ታ- ታ-ሲ ወ-ድ-ም- ----------------- ስለምንታይ ታክሲ ወሲድኩም? 0
si-e-in--ayi----isī----ī--kumi? s___________ t_____ w__________ s-l-m-n-t-y- t-k-s- w-s-d-k-m-? ------------------------------- sileminitayi takisī wesīdikumi?
Odkud jste přišel / přišla? ካ-ይ ኢ---መጺ-ም? ካ__ ኢ__ መ____ ካ-ይ ኢ-ም መ-ኹ-? ------------- ካበይ ኢኹም መጺኹም? 0
k---y--īẖum- met--īh-um-? k_____ ī____ m__________ k-b-y- ī-̱-m- m-t-’-h-u-i- -------------------------- kabeyi īẖumi mets’īẖumi?
Kam jste šel / šla? ናበይ--ኹ- ----ም? ና__ ዲ__ ከ_____ ና-ይ ዲ-ም ከ-ድ-ም- -------------- ናበይ ዲኹም ከይድኩም? 0
nabe-i-d--̱----k-y-dik--i? n_____ d_____ k__________ n-b-y- d-h-u-i k-y-d-k-m-? -------------------------- nabeyi dīẖumi keyidikumi?
Kde jste byl / byla? ኣበይ--ኹ----ኩ-? ኣ__ ዲ__ ኔ____ ኣ-ይ ዲ-ም ኔ-ኩ-? ------------- ኣበይ ዲኹም ኔርኩም? 0
ab-----ī-̱-mi n----um-? a____ d_____ n________ a-e-i d-h-u-i n-r-k-m-? ----------------------- abeyi dīẖumi nērikumi?
Komu jsi pomohl / pomohla? ን-ን -ኻ ሓጊ-ካ? ን__ ኢ_ ሓ____ ን-ን ኢ- ሓ-ዝ-? ------------ ንመን ኢኻ ሓጊዝካ? 0
n-men- --̱----a-īzika? n_____ ī__ ḥ________ n-m-n- ī-̱- h-a-ī-i-a- ---------------------- nimeni īẖa ḥagīzika?
Komu jsi napsal / napsala? ንመን ኢኻ--ሒ-ካ? ን__ ኢ_ ጽ____ ን-ን ኢ- ጽ-ፍ-? ------------ ንመን ኢኻ ጽሒፍካ? 0
nim-ni ī--a-t----̣--i-a? n_____ ī__ t__________ n-m-n- ī-̱- t-’-h-ī-i-a- ------------------------ nimeni īẖa ts’iḥīfika?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ንመን ---መ-ስካ? ን__ ኢ_ መ____ ን-ን ኢ- መ-ስ-? ------------ ንመን ኢኻ መሊስካ? 0
n-men----̱- me---ika? n_____ ī__ m________ n-m-n- ī-̱- m-l-s-k-? --------------------- nimeni īẖa melīsika?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + tigrinština (1-100) MP3 tigrinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…