Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   ti እዋናት-ዓመትን ኩነታት ኣየርን

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [ዓሰርተሽዱሽተ]

16 [‘aseriteshidushite]

እዋናት-ዓመትን ኩነታት ኣየርን

[iwanati-‘ametini kunetati ayerini]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: እዚኦ-’ቶም -ዋ-ት---ት ---፥ እ______ እ_______ እ___ እ-ኦ-’-ም እ-ና---መ- እ-ም- --------------------- እዚኦም’ቶም እዋናት-ዓመት እዮም፥ 0
i---om--tomi -w---t-------- i-o-i፥ i___________ i_____________ i_____ i-ī-o-i-t-m- i-a-a-i-‘-m-t- i-o-i- ---------------------------------- izī’omi’tomi iwanati-‘ameti iyomi፥
Jaro, léto, ጽድያ፣-ሃ-ይ ጽ___ ሃ__ ጽ-ያ- ሃ-ይ -------- ጽድያ፣ ሃጋይ 0
ts’id---፣-h----i t________ h_____ t-’-d-y-፣ h-g-y- ---------------- ts’idiya፣ hagayi
podzim a zima. ከ--ን--ረ-ትን። ከ___ ክ_____ ከ-ዒ- ክ-ም-ን- ----------- ከውዒን ክረምትን። 0
k----ī--------i-i--። k_______ k__________ k-w-‘-n- k-r-m-t-n-። -------------------- kewi‘īni kiremitini።
Léto je horké. ሓጋይ--ሩ---ዩ። ሓ__ ሃ__ እ__ ሓ-ይ ሃ-ር እ-። ----------- ሓጋይ ሃሩር እዩ። 0
h-a--y- h-ru---i--። ḥ_____ h_____ i___ h-a-a-i h-r-r- i-u- ------------------- ḥagayi haruri iyu።
V létě svítí slunce. ኣብ ሓ-ይ ጸሓይ----ቕ እያ። ኣ_ ሓ__ ጸ__ ት___ እ__ ኣ- ሓ-ይ ጸ-ይ ት-ር- እ-። ------------------- ኣብ ሓጋይ ጸሓይ ትበርቕ እያ። 0
abi----g--i -s------i ti---ik-------። a__ ḥ_____ t_______ t________ i___ a-i h-a-a-i t-’-h-a-i t-b-r-k-’- i-a- ------------------------------------- abi ḥagayi ts’eḥayi tiberiḵ’i iya።
V létě chodíme rádi na procházky. ኣ- --ይ-ከ--ው- ደስ ይ-ለና። ኣ_ ሓ__ ከ____ ደ_ ይ____ ኣ- ሓ-ይ ከ-ዛ-ር ደ- ይ-ለ-። --------------------- ኣብ ሓጋይ ከነዛውር ደስ ይብለና። 0
abi-ḥa-ay- --nezaw-ri ---i---bil-n-። a__ ḥ_____ k_________ d___ y________ a-i h-a-a-i k-n-z-w-r- d-s- y-b-l-n-። ------------------------------------- abi ḥagayi kenezawiri desi yibilena።
Zima je chladná. ክረ-- ቁ----። ክ___ ቁ_ እ__ ክ-ም- ቁ- እ-። ----------- ክረምቲ ቁሪ እዩ። 0
k-----t------ī-iy-። k_______ k____ i___ k-r-m-t- k-u-ī i-u- ------------------- kiremitī k’urī iyu።
V zimě sněží nebo prší. ኣ- ---- -ርጪ-ወይ ማ----ር- እዩ። ኣ_ ክ___ ው__ ወ_ ማ_ ይ___ እ__ ኣ- ክ-ም- ው-ጪ ወ- ማ- ይ-ር- እ-። -------------------------- ኣብ ክረምቲ ውርጪ ወይ ማይ ይሃርም እዩ። 0
abi k---------i---h’- w-yi --y- ---a-i-i--yu። a__ k_______ w_______ w___ m___ y_______ i___ a-i k-r-m-t- w-r-c-’- w-y- m-y- y-h-r-m- i-u- --------------------------------------------- abi kiremitī wirich’ī weyi mayi yiharimi iyu።
V zimě zůstáváme rádi doma. ኣብ-ክረምቲ--ብ-ገዛ ም-ራ--ደ--ይብ-ና። ኣ_ ክ___ ኣ_ ገ_ ም___ ደ_ ይ____ ኣ- ክ-ም- ኣ- ገ- ም-ራ- ደ- ይ-ለ-። --------------------------- ኣብ ክረምቲ ኣብ ገዛ ምትራፍ ደስ ይብለና። 0
a-- k-rem----a-- g-za m--i--f--de-i-yib-lena። a__ k_______ a__ g___ m_______ d___ y________ a-i k-r-m-t- a-i g-z- m-t-r-f- d-s- y-b-l-n-። --------------------------------------------- abi kiremitī abi geza mitirafi desi yibilena።
Je chladno. ቁ- --። ቁ_ ኣ__ ቁ- ኣ-። ------ ቁሪ ኣሎ። 0
k’-r- -l-። k____ a___ k-u-ī a-o- ---------- k’urī alo።
Prší. ማ- -ሃ-ም --። ማ_ ይ___ ኣ__ ማ- ይ-ር- ኣ-። ----------- ማይ ይሃርም ኣሎ። 0
m--- ----r--i -l-። m___ y_______ a___ m-y- y-h-r-m- a-o- ------------------ mayi yiharimi alo።
Fouká vítr. ንፋስ-ኣሎ። ን__ ኣ__ ን-ስ ኣ-። ------- ንፋስ ኣሎ። 0
ni-----al-። n_____ a___ n-f-s- a-o- ----------- nifasi alo።
Je teplo. ሃሩር ኣሎ። ሃ__ ኣ__ ሃ-ር ኣ-። ------- ሃሩር ኣሎ። 0
h-ruri alo። h_____ a___ h-r-r- a-o- ----------- haruri alo።
Je slunečno. ጸ-ይ--ላ። ጸ__ ኣ__ ጸ-ይ ኣ-። ------- ጸሓይ ኣላ። 0
ts’eh---- a-a። t_______ a___ t-’-h-a-i a-a- -------------- ts’eḥayi ala።
Je jasno. ደ--ታ- -ለ-። ደ____ ኣ___ ደ-ና-ት ኣ-ው- ---------- ደበናታት ኣለው። 0
d---natati a-ewi። d_________ a_____ d-b-n-t-t- a-e-i- ----------------- debenatati alewi።
Jaké je dnes počasí? ሎሚ-ኩ-ታት ኣየር ከ-ይ ድ-? ሎ_ ኩ___ ኣ__ ከ__ ድ__ ሎ- ኩ-ታ- ኣ-ር ከ-ይ ድ-? ------------------- ሎሚ ኩነታት ኣየር ከመይ ድዩ? 0
l--- k--e---i-ay--i -eme-i-diyu? l___ k_______ a____ k_____ d____ l-m- k-n-t-t- a-e-i k-m-y- d-y-? -------------------------------- lomī kunetati ayeri kemeyi diyu?
Dnes je chladno. ሎ- -ሪ ኣሎ። ሎ_ ቁ_ ኣ__ ሎ- ቁ- ኣ-። --------- ሎሚ ቁሪ ኣሎ። 0
lomī -’-r--a--። l___ k____ a___ l-m- k-u-ī a-o- --------------- lomī k’urī alo።
Dnes je teplo. ሎሚ--ሩ---ሎ። ሎ_ ሃ__ ኣ__ ሎ- ሃ-ር ኣ-። ---------- ሎሚ ሃሩር ኣሎ። 0
l--ī har----alo። l___ h_____ a___ l-m- h-r-r- a-o- ---------------- lomī haruri alo።

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!