Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   sq Fjali tё nёnrenditura me nёse

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [nёntёdhjetёetre]

Fjali tё nёnrenditura me nёse

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. Nuk e --,-nё-e-a------o. N__ e d__ n___ a_ m_ d__ N-k e d-, n-s- a- m- d-. ------------------------ Nuk e di, nёse ai mё do. 0
Nevím, jestli se vrátí. N---e --,-nё-e a----he-et. N__ e d__ n___ a_ k_______ N-k e d-, n-s- a- k-h-h-t- -------------------------- Nuk e di, nёse ai kthehet. 0
Nevím, jestli mi zavolá. Nuk---d-,--ёs---ё merr----t-lefo-. N__ e d__ n___ m_ m___ n_ t_______ N-k e d-, n-s- m- m-r- n- t-l-f-n- ---------------------------------- Nuk e di, nёse mё merr nё telefon. 0
Zdalipak mě má rád? N-------m- d-sh--on? N___ a_ m_ d________ N-s- a- m- d-s-u-o-? -------------------- Nёse ai mё dashuron? 0
Zdalipak se vrátí? Nё-e a- kt-e-e--m--s-gur-? N___ a_ k______ m_ s______ N-s- a- k-h-h-t m- s-g-r-? -------------------------- Nёse ai kthehet me siguri? 0
Zdalipak zavolá? Nёse-m- ---r-n- -e---on? N___ m_ m___ n_ t_______ N-s- m- m-r- n- t-l-f-n- ------------------------ Nёse mё merr nё telefon? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. P--- ----n, n--- ---m--don -ё- --a. P___ v_____ n___ a_ m_____ p__ m___ P-e- v-t-n- n-s- a- m-n-o- p-r m-a- ----------------------------------- Pyes veten, nёse ai mendon pёr mua. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. P--s -et--- nёse a- -- n---tje--r. P___ v_____ n___ a_ k_ n__ t______ P-e- v-t-n- n-s- a- k- n-ё t-e-ё-. ---------------------------------- Pyes veten, nёse ai ka njё tjetёr. 0
Ptám se, jestli mi lže. Py-s--e--n-----e a- gёnj--. P___ v_____ n___ a_ g______ P-e- v-t-n- n-s- a- g-n-e-. --------------------------- Pyes veten, nёse ai gёnjen. 0
Zdalipak na mě myslí? N--- -i me-don p-r ---? N___ a_ m_____ p__ m___ N-s- a- m-n-o- p-r m-a- ----------------------- Nёse ai mendon pёr mua? 0
Zdalipak má jinou? Nёse-a- k- -jё ------? N___ a_ k_ n__ t______ N-s- a- k- n-ё t-e-ё-? ---------------------- Nёse ai ka njё tjetёr? 0
Zdalipak říká pravdu? Nё----i -hot--t- -ё----ёn? N___ a_ t____ t_ v________ N-s- a- t-o-ё t- v-r-e-ё-? -------------------------- Nёse ai thotё tё vёrtetёn? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. D--hoj, -ё-- -i-mё d- me-tё -ёr-e--. D______ n___ a_ m_ d_ m_ t_ v_______ D-s-o-, n-s- a- m- d- m- t- v-r-e-ё- ------------------------------------ Dyshoj, nёse ai mё do me tё vёrtetё. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Dysho-, ---e ------ru-n. D______ n___ m_ s_______ D-s-o-, n-s- m- s-k-u-n- ------------------------ Dyshoj, nёse mё shkruan. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. D-s--j, ---e--artoh-- -e -ua. D______ n___ m_______ m_ m___ D-s-o-, n-s- m-r-o-e- m- m-a- ----------------------------- Dyshoj, nëse martohet me mua. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? N-s- m- -ё -ёrtetё m--do? N___ m_ t_ v______ m_ d__ N-s- m- t- v-r-e-ё m- d-? ------------------------- Nёse me tё vёrtetё mё do? 0
Zdalipak mi napíše? N--- m--t- ---t--ё-mё-sh-ruan? N___ m_ t_ v______ m_ s_______ N-s- m- t- v-r-e-ё m- s-k-u-n- ------------------------------ Nёse me tё vёrtetё mё shkruan? 0
Zdalipak si mne vezme? N--e-me tё---rt--ё -a-t--et m--m--? N___ m_ t_ v______ m_______ m_ m___ N-s- m- t- v-r-e-ё m-r-o-e- m- m-a- ----------------------------------- Nёse me tё vёrtetё martohet me mua? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + albánština (1-100) MP3 albánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...