Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   et Kõrvallaused sõnaga kas

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [üheksakümmend kolm]

Kõrvallaused sõnaga kas

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. Ma--i t----ka- -a--r--stab --nd. M_ e_ t___ k__ t_ a_______ m____ M- e- t-a- k-s t- a-m-s-a- m-n-. -------------------------------- Ma ei tea, kas ta armastab mind. 0
Nevím, jestli se vrátí. M- ei ---, k-- t- t-leb ta-a--. M_ e_ t___ k__ t_ t____ t______ M- e- t-a- k-s t- t-l-b t-g-s-. ------------------------------- Ma ei tea, kas ta tuleb tagasi. 0
Nevím, jestli mi zavolá. Ma--- --a, k------h-----ab----le. M_ e_ t___ k__ t_ h_______ m_____ M- e- t-a- k-s t- h-l-s-a- m-l-e- --------------------------------- Ma ei tea, kas ta helistab mulle. 0
Zdalipak mě má rád? K-- -a---e--- a-mas-ab min-? K__ t_ t_____ a_______ m____ K-s t- t-e-t- a-m-s-a- m-n-? ---------------------------- Kas ta tõesti armastab mind? 0
Zdalipak se vrátí? Kas-ta tõ---- -uleb t---si? K__ t_ t_____ t____ t______ K-s t- t-e-t- t-l-b t-g-s-? --------------------------- Kas ta tõesti tuleb tagasi? 0
Zdalipak zavolá? Ka---a--õ-s-i-h-l--t-- mul--? K__ t_ t_____ h_______ m_____ K-s t- t-e-t- h-l-s-a- m-l-e- ----------------------------- Kas ta tõesti helistab mulle? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. M- -üsi- e-d--t,-k-s-ta-----eb---nu-e. M_ k____ e______ k__ t_ m_____ m______ M- k-s-n e-d-l-, k-s t- m-t-e- m-n-l-. -------------------------------------- Ma küsin endalt, kas ta mõtleb minule. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. M- -ü-i- ---a--- -as-tal-o---ee-i teine. M_ k____ e______ k__ t__ o_ k____ t_____ M- k-s-n e-d-l-, k-s t-l o- k-e-i t-i-e- ---------------------------------------- Ma küsin endalt, kas tal on keegi teine. 0
Ptám se, jestli mi lže. M- -üs-n e----t- ka- ta-va-e--b. M_ k____ e______ k__ t_ v_______ M- k-s-n e-d-l-, k-s t- v-l-t-b- -------------------------------- Ma küsin endalt, kas ta valetab. 0
Zdalipak na mě myslí? K-- -a ---s-i mõ---- -in---? K__ t_ t_____ m_____ m______ K-s t- t-e-t- m-t-e- m-n-l-? ---------------------------- Kas ta tõesti mõtleb minule? 0
Zdalipak má jinou? Kas--al -n--õe-----e--i-t---e? K__ t__ o_ t_____ k____ t_____ K-s t-l o- t-e-t- k-e-i t-i-e- ------------------------------ Kas tal on tõesti keegi teine? 0
Zdalipak říká pravdu? K-- ------st- ---k-------? K__ t_ t_____ r_____ t____ K-s t- t-e-t- r-ä-i- t-t-? -------------------------- Kas ta tõesti rääkis tõtt? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. Ma---h-l--- k-s -----l-- t-ge---------eld--. M_ k_______ k__ m_ t____ t_________ m_______ M- k-h-l-n- k-s m- t-l-e t-g-l-k-l- m-e-d-n- -------------------------------------------- Ma kahtlen, kas ma talle tegelikult meeldin. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Ma----t--n,-kas -- ki----ab -ull-. M_ k_______ k__ t_ k_______ m_____ M- k-h-l-n- k-s t- k-r-u-a- m-l-e- ---------------------------------- Ma kahtlen, kas ta kirjutab mulle. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. Ma --h----,--a--ta------a--b--llu-. M_ k_______ k__ t_ m_____ a________ M- k-h-l-n- k-s t- m-n-g- a-i-l-u-. ----------------------------------- Ma kahtlen, kas ta minuga abiellub. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? K-s--a---est- -ee---n-----e? K__ m_ t_____ m______ t_____ K-s m- t-e-t- m-e-d-n t-l-e- ---------------------------- Kas ma tõesti meeldin talle? 0
Zdalipak mi napíše? K-- t- -õ-st----r-ut-- m-l--? K__ t_ t_____ k_______ m_____ K-s t- t-e-t- k-r-u-a- m-l-e- ----------------------------- Kas ta tõesti kirjutab mulle? 0
Zdalipak si mne vezme? Ka- ta-tõ-st- ab-ellu---in---? K__ t_ t_____ a_______ m______ K-s t- t-e-t- a-i-l-u- m-n-g-? ------------------------------ Kas ta tõesti abiellub minuga? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...