Konverzační příručka

cs Vedlejší věty s že 1   »   ti “ዳዝ” ዘለዎም ንኡስ ሓሳብት 1

91 [devadesát jedna]

Vedlejší věty s že 1

Vedlejší věty s že 1

91 [ተስዓንሓደን]

91 [tesi‘aniḥadeni]

“ዳዝ” ዘለዎም ንኡስ ሓሳብት 1

[“dazi” zelewomi ni’usi ḥasabiti 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Zítra bude snad lepší počasí. ኩ------ር ጽባሕ-ም--ባት---ሓ-- -ዩ። ኩ___ ኣ__ ጽ__ ም____ ክ____ እ__ ኩ-ታ- ኣ-ር ጽ-ሕ ም-ል-ት ክ-ሓ-ሽ እ-። ---------------------------- ኩነታት ኣየር ጽባሕ ምናልባት ክመሓይሽ እዩ። 0
k--et-ti-a--r-------a-̣i min-lib--- -i-e---y-sh-----። k_______ a____ t_______ m_________ k__________ i___ k-n-t-t- a-e-i t-’-b-h-i m-n-l-b-t- k-m-h-a-i-h- i-u- ----------------------------------------------------- kunetati ayeri ts’ibaḥi minalibati kimeḥayishi iyu።
Jak to víte? ካ----ሊ--ሞ? ካ__ ፈ_____ ካ-ይ ፈ-ጥ-ሞ- ---------- ካበይ ፈሊጥኩሞ? 0
ka-e-i----īt’--u--? k_____ f___________ k-b-y- f-l-t-i-u-o- ------------------- kabeyi felīt’ikumo?
Doufám, že bude lepší. ተ--‘--ር-ክ--የ-። ተ______ ክ_____ ተ-ፋ-ገ-ር ክ-ሓ-ሽ- -------------- ተስፋ‘ገብር ክመሓየሽ። 0
t--if-‘-----i---m-h-a--s--። t____________ k___________ t-s-f-‘-e-i-i k-m-h-a-e-h-። --------------------------- tesifa‘gebiri kimeḥayeshi።
Určitě přijde. ብር-ጽ -----እዩ ። ብ___ ክ___ እ_ ። ብ-ጉ- ክ-ጽ- እ- ። -------------- ብርጉጽ ክመጽእ እዩ ። 0
biri-u-s’i k-mets’i’--i-u ። b_________ k_________ i__ ። b-r-g-t-’- k-m-t-’-’- i-u ። --------------------------- biriguts’i kimets’i’i iyu ።
Je to jisté? ር-- --? ር__ ድ__ ር-ጽ ድ-? ------- ርጉጽ ድዩ? 0
ri--ts’--diy-? r_______ d____ r-g-t-’- d-y-? -------------- riguts’i diyu?
Vím, že přijde. ን---ምዝ-ጽ----ጠ ኣሎ--። ን_ ከ_____ ፈ__ ኣ__ ። ን- ከ-ዝ-ጽ- ፈ-ጠ ኣ-ኹ ። ------------------- ንሱ ከምዝመጽእ ፈሊጠ ኣሎኹ ። 0
ni-----mi--m-ts’i’i-f-l---e a---̱--። n___ k_____________ f______ a____ ። n-s- k-m-z-m-t-’-’- f-l-t-e a-o-̱- ። ------------------------------------ nisu kemizimets’i’i felīt’e aloẖu ።
Určitě zavolá. ብር-ጽ ክ-ው--ኢ-። ብ___ ክ___ ኢ__ ብ-ግ- ክ-ው- ኢ-። ------------- ብርግጽ ክድውል ኢዩ። 0
b-ri--t-’i-----wi-i--y-። b_________ k_______ ī___ b-r-g-t-’- k-d-w-l- ī-u- ------------------------ birigits’i kidiwili īyu።
Opravdu? ናይ -ሓቂ? ና_ ብ___ ና- ብ-ቂ- ------- ናይ ብሓቂ? 0
nay- -i-̣-k’-? n___ b_______ n-y- b-h-a-’-? -------------- nayi biḥak’ī?
Věřím, že zavolá. ከ----- ይ--ን‘-። ከ_____ ይ______ ከ-ዝ-ው- ይ-ም-‘-። -------------- ከምዝድውል ይኣምን‘የ። 0
k-mi---iw-li y--a-i--‘-e። k___________ y___________ k-m-z-d-w-l- y-’-m-n-‘-e- ------------------------- kemizidiwili yi’amini‘ye።
To víno je určitě staré. እ----ት--ርጉ- ያ ቀ---እ-። እ_ ነ__ ብ___ ያ ቀ__ እ__ እ- ነ-ት ብ-ጉ- ያ ቀ-ም እ-። --------------------- እቲ ነቢት ብርጉጽ ያ ቀደም እዩ። 0
itī -eb-t--b--i--t--i -a--’----- i--። i__ n_____ b_________ y_ k______ i___ i-ī n-b-t- b-r-g-t-’- y- k-e-e-i i-u- ------------------------------------- itī nebīti biriguts’i ya k’edemi iyu።
Víte to jistě? ብ-ኽ-ል ---ጡ-ዲ-ም? ብ____ ት___ ዲ___ ብ-ኽ-ል ት-ል- ዲ-ም- --------------- ብትኽክል ትፈልጡ ዲኹም? 0
b---ẖ-kil- --f-----u----̱umi? b_________ t________ d______ b-t-h-i-i-i t-f-l-t-u d-h-u-i- ------------------------------ bitiẖikili tifelit’u dīẖumi?
Předpokládám, že je staré. ኣረ-ት-ዩ-ዝብ- -----ሎኒ-። ኣ_____ ዝ__ ግ__ ኣ__ ። ኣ-ጊ-’- ዝ-ል ግ-ት ኣ-ኒ ። -------------------- ኣረጊት’ዩ ዝብል ግምት ኣሎኒ ። 0
a-e---i-y- z---li-gim--- -lonī-። a_________ z_____ g_____ a____ ። a-e-ī-i-y- z-b-l- g-m-t- a-o-ī ። -------------------------------- aregīti’yu zibili gimiti alonī ።
Náš šéf vypadá dobře. ሓላፊና-ጽ-- -ዩ-ዝ-ስ-። ሓ___ ጽ__ እ_ ዝ____ ሓ-ፊ- ጽ-ቕ እ- ዝ-ስ-። ----------------- ሓላፊና ጽቡቕ እዩ ዝመስል። 0
ḥ-l-fī---ts’ib--̱-i iy- --me-ili። ḥ_______ t________ i__ z________ h-a-a-ī-a t-’-b-k-’- i-u z-m-s-l-። ---------------------------------- ḥalafīna ts’ibuḵ’i iyu zimesili።
Myslíte? ከ-ኡ ----ሞ? ከ__ ረ_____ ከ-ኡ ረ-ብ-ሞ- ---------- ከምኡ ረኺብክሞ? 0
k-m--u---h--biki--? k_____ r__________ k-m-’- r-h-ī-i-i-o- ------------------- kemi’u reẖībikimo?
Já myslím, že vypadá dokonce velmi dobře. ኣ-ዩ ም--ዕ-ኮይኑ-ረኺ---። ኣ__ ም___ ኮ__ ረ___ ። ኣ-ዩ ም-ኩ- ኮ-ኑ ረ-በ- ። ------------------- ኣዝዩ ምልኩዕ ኮይኑ ረኺበዮ ። 0
a-iy---ili---i-k-y-nu---ẖ----o ። a____ m_______ k_____ r_______ ። a-i-u m-l-k-‘- k-y-n- r-h-ī-e-o ። --------------------------------- aziyu miliku‘i koyinu reẖībeyo ።
Šéf má určitě nějakou přítelkyni. እቲ ሓ-- -ር-ጽ -ርኪ-ኣላ-። እ_ ሓ__ ብ___ ዓ__ ኣ___ እ- ሓ-ፊ ብ-ግ- ዓ-ኪ ኣ-ቶ- -------------------- እቲ ሓላፊ ብርግጽ ዓርኪ ኣላቶ። 0
i-- ḥ-------ir-g----i--a---ī---a-o። i__ ḥ_____ b_________ ‘_____ a_____ i-ī h-a-a-ī b-r-g-t-’- ‘-r-k- a-a-o- ------------------------------------ itī ḥalafī birigits’i ‘arikī alato።
Opravdu tomu věříte? ናይ-ሓ- ት-ም---ኹ-? ና____ ት___ ዲ___ ና-ብ-ቂ ት-ም- ዲ-ም- --------------- ናይብሓቂ ትኣምኑ ዲኹም? 0
n--ib-ḥa-’ī -i’-min- -ī--um-? n__________ t_______ d______ n-y-b-h-a-’- t-’-m-n- d-h-u-i- ------------------------------ nayibiḥak’ī ti’aminu dīẖumi?
Je dost dobře možné, že má nějakou přítelkyni. ሓ---ዓርኪ --ህ-ዎ-ትኽእ-----። ሓ__ ዓ__ ክ____ ት___ ኢ_ ። ሓ-ቲ ዓ-ኪ ክ-ህ-ዎ ት-እ- ኢ- ። ----------------------- ሓንቲ ዓርኪ ክትህልዎ ትኽእል ኢያ ። 0
ḥ-nit- -a-ik- --t--il--- -----’ili ----። ḥ_____ ‘_____ k_________ t_______ ī__ ። h-a-i-ī ‘-r-k- k-t-h-l-w- t-h-i-i-i ī-a ። ----------------------------------------- ḥanitī ‘arikī kitihiliwo tiẖi’ili īya ።

Španělský jazyk

Španělština patří ke světovým jazykům. Je mateřským jazykem více než 380 miliónů lidí. Navíc je mnoho lidí, kteří mluví španělsky jako svým druhým jazykem. To dělá ze španělštiny jeden z nejvýznamnějších jazyků na světě. Je také největším z románských jazyků. Španělé nazývají svůj jazyk español nebo castellano . Pojem castellano odhaluje původ španělského jazyka. Vyvinul se z nářečí, kterým se mluví v Kastilii. Většina Španělů mluvila castellano již v 16. století. Dnes se pojmy español a castellano zaměňují. Mohou však mít i politický rozměr. Španělština se rozšířila díky dobývání a kolonizaci. Španělsky se mluví také v západní Africe a na Filipínách. Nejvíce španělsky mluvících lidí však žije v Americe. Ve Střední a Jižní Americe je španělština dominantním jazykem. Počet španělsky mluvících obyvatel však roste i v USA. Asi 50 miliónů lidí mluví v USA španělsky. To je více než ve Španělsku! Španělština v Americe je jiná než ta v Evropě. Rozdíly jsou především ve slovní zásobě a v gramatice. V Americe se například používá jiný tvar minulého času. Existuje také mnoho rozdílů ve slovní zásobě. Některá slova se používají jen v Americe, jiná pak jen v Evropě. Španělština však není jednotná ani v Americe. Existuje mnoho různých variant americké španělštiny. Po angličtině je španělština nejvyučovanější cizí jazyk na světě. A dá se naučit relativně rychle. Tak na co čekáte? - ¡Vamos!