Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   ti ሕሉፍ 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [ሰማንያንሰለስተን]

83 [semaniyaniselesiteni]

ሕሉፍ 3

[ḥilufi 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
telefonovat ደ-ለ- ምድ-ል ደወለ፣ ምድዋል ደ-ለ- ም-ዋ- --------- ደወለ፣ ምድዋል 0
de-ele-------ali dewele፣ midiwali d-w-l-፣ m-d-w-l- ---------------- dewele፣ midiwali
Telefonoval jsem. ኣ- ደ-ለ ኔረ። ኣነ ደዊለ ኔረ። ኣ- ደ-ለ ኔ-። ---------- ኣነ ደዊለ ኔረ። 0
a-e---wī----ēr-። ane dewīle nēre። a-e d-w-l- n-r-። ---------------- ane dewīle nēre።
Celou dobu jsem telefonoval. ብዙሕ ግ- ክ-ው- ---። ብዙሕ ግዜ ክድውል ውዒለ። ብ-ሕ ግ- ክ-ው- ው-ለ- ---------------- ብዙሕ ግዜ ክድውል ውዒለ። 0
bi-uh-i -izē k-di------i‘---። bizuh-i gizē kidiwili wi‘īle። b-z-h-i g-z- k-d-w-l- w-‘-l-። ----------------------------- bizuḥi gizē kidiwili wi‘īle።
ptát se ሓ---ሕቶ ሓተተ፣ሕቶ ሓ-ተ-ሕ- ------ ሓተተ፣ሕቶ 0
h--t-te፣ḥ--o h-atete፣h-ito h-a-e-e-h-i-o ------------- ḥatete፣ḥito
Zeptal jsem se. ሓቲ- --። ሓቲተ ኔረ። ሓ-ተ ኔ-። ------- ሓቲተ ኔረ። 0
h-a--t- ---e። h-atīte nēre። h-a-ī-e n-r-። ------------- ḥatīte nēre።
Vždy jsem se ptal. ብ-- ግ- -ቲ- -ረ። ብዙሕ ግዜ ሓቲተ ኔረ። ብ-ሕ ግ- ሓ-ተ ኔ-። -------------- ብዙሕ ግዜ ሓቲተ ኔረ። 0
bi-u-̣----z--ḥatīt- -ēr-። bizuh-i gizē h-atīte nēre። b-z-h-i g-z- h-a-ī-e n-r-። -------------------------- bizuḥi gizē ḥatīte nēre።
vyprávět ነ---ኣ--ተወ፣-ምዝን-ው ነገረ፣ኣዘንተወ፣ ምዝንታው ነ-ረ-ኣ-ን-ወ- ም-ን-ው ---------------- ነገረ፣ኣዘንተወ፣ ምዝንታው 0
n--e--፣-z-ni-ew-፣-miz-n-tawi negere፣azenitewe፣ mizinitawi n-g-r-፣-z-n-t-w-፣ m-z-n-t-w- ---------------------------- negere፣azenitewe፣ mizinitawi
Vyprávěl jsem. ኣ--እነ-- -ረ። ኣን እነግር ኔረ። ኣ- እ-ግ- ኔ-። ----------- ኣን እነግር ኔረ። 0
ani--n-g--i---r-። ani inegiri nēre። a-i i-e-i-i n-r-። ----------------- ani inegiri nēre።
Vyprávěl jsem celou příhodu. ኣ- -- -ዜ ታ-ኽ -ነ-ር -ረ። ኣነ ኩሉ ጊዜ ታሪኽ እነግር ኔረ። ኣ- ኩ- ጊ- ታ-ኽ እ-ግ- ኔ-። --------------------- ኣነ ኩሉ ጊዜ ታሪኽ እነግር ኔረ። 0
an----l- gī-ē-t-rī--i -negir- -ēre። ane kulu gīzē tarīh-i inegiri nēre። a-e k-l- g-z- t-r-h-i i-e-i-i n-r-። ----------------------------------- ane kulu gīzē tarīẖi inegiri nēre።
učit se ም-ና----ም-ር ምጽናዕ; ምምሃር ም-ና-; ም-ሃ- ---------- ምጽናዕ; ምምሃር 0
m--s-i-a-----imi-a-i mits’ina‘i; mimihari m-t-’-n-‘-; m-m-h-r- -------------------- mits’ina‘i; mimihari
Učil jsem se. ኣ--እመሃ--ኔ-። ኣነ እመሃር ኔረ። ኣ- እ-ሃ- ኔ-። ----------- ኣነ እመሃር ኔረ። 0
a-- -m-har- nēre። ane imehari nēre። a-e i-e-a-i n-r-። ----------------- ane imehari nēre።
Učil jsem se celý večer. ኣነ ምሉ--ምሸት----ር-ውዒ-። ኣነ ምሉእ ምሸት ክመሃር ውዒለ። ኣ- ም-እ ም-ት ክ-ሃ- ው-ለ- -------------------- ኣነ ምሉእ ምሸት ክመሃር ውዒለ። 0
an- m---’i m------ --m--ar- w-‘-l-። ane milu’i misheti kimehari wi‘īle። a-e m-l-’- m-s-e-i k-m-h-r- w-‘-l-። ----------------------------------- ane milu’i misheti kimehari wi‘īle።
pracovat ስራሕ፣---ሕ ስራሕ፣ምስራሕ ስ-ሕ-ም-ራ- -------- ስራሕ፣ምስራሕ 0
si-ah--፣-i----ḥi sirah-i፣misirah-i s-r-h-i-m-s-r-h-i ----------------- siraḥi፣misiraḥi
Pracoval jsem. ኣ--እ-ርሕ---። ኣነ እሰርሕ ኔረ። ኣ- እ-ር- ኔ-። ----------- ኣነ እሰርሕ ኔረ። 0
a---is-ri-̣i--ē-e። ane iserih-i nēre። a-e i-e-i-̣- n-r-። ------------------ ane iseriḥi nēre።
Pracoval jsem celý den. ኣ--ምሉ--መ--ቲ እ-ርሕ ኔረ። ኣነ ምሉእ መዓልቲ እሰርሕ ኔረ። ኣ- ም-እ መ-ል- እ-ር- ኔ-። -------------------- ኣነ ምሉእ መዓልቲ እሰርሕ ኔረ። 0
an--m---’- me‘----- ise------n-r-። ane milu’i me‘alitī iserih-i nēre። a-e m-l-’- m-‘-l-t- i-e-i-̣- n-r-። ---------------------------------- ane milu’i me‘alitī iseriḥi nēre።
jíst በ----ምብ-ዕ በልዐ፣ ምብላዕ በ-ዐ- ም-ላ- --------- በልዐ፣ ምብላዕ 0
beli‘ā፣ -i-i-a‘i beli‘ā፣ mibila‘i b-l-‘-፣ m-b-l-‘- ---------------- beli‘ā፣ mibila‘i
Jedl jsem. ኣነ-ብሊ-። ኣነ ብሊዐ። ኣ- ብ-ዐ- ------- ኣነ ብሊዐ። 0
an--b-l-‘-። ane bilī‘ā። a-e b-l-‘-። ----------- ane bilī‘ā።
Snědl jsem všechno jídlo. ኣ---ም---እቲ -ግ--በሊ-ዮ-። ኣነ ብምሉኡ እቲ ምግቢ በሊዐዮ ። ኣ- ብ-ሉ- እ- ም-ቢ በ-ዐ- ። --------------------- ኣነ ብምሉኡ እቲ ምግቢ በሊዐዮ ። 0
a-- bi--lu’- itī-mig-bī b--ī-āy--። ane bimilu’u itī migibī belī‘āyo ። a-e b-m-l-’- i-ī m-g-b- b-l-‘-y- ። ---------------------------------- ane bimilu’u itī migibī belī‘āyo ።

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!