Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   af Bysinne met of

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [drie en negentig]

Bysinne met of

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. E--we-- n----f h--m-----f-----n-e. E_ w___ n__ o_ h_ m_ l___ h__ n___ E- w-e- n-e o- h- m- l-e- h-t n-e- ---------------------------------- Ek weet nie of hy my lief het nie. 0
Nevím, jestli se vrátí. E-------n---of -y-ter-gk-m ---. E_ w___ n__ o_ h_ t_______ n___ E- w-e- n-e o- h- t-r-g-o- n-e- ------------------------------- Ek weet nie of hy terugkom nie. 0
Nevím, jestli mi zavolá. E- -e-----e of--- -- -----e-----. E_ w___ n__ o_ h_ m_ s__ b__ n___ E- w-e- n-e o- h- m- s-l b-l n-e- --------------------------------- Ek weet nie of hy my sal bel nie. 0
Zdalipak mě má rád? O- -- my w-l --e- --t? O_ h_ m_ w__ l___ h___ O- h- m- w-l l-e- h-t- ---------------------- Of hy my wel lief het? 0
Zdalipak se vrátí? Of--- wel-t-r-----? O_ h_ w__ t________ O- h- w-l t-r-g-o-? ------------------- Of hy wel terugkom? 0
Zdalipak zavolá? Of hy-my --l s-l--e-? O_ h_ m_ w__ s__ b___ O- h- m- w-l s-l b-l- --------------------- Of hy my wel sal bel? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. E- won-er -- h--aan-m- --nk. E_ w_____ o_ h_ a__ m_ d____ E- w-n-e- o- h- a-n m- d-n-. ---------------------------- Ek wonder of hy aan my dink. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. Ek--on-er of-hy --m--d----ers h--. E_ w_____ o_ h_ i_____ a_____ h___ E- w-n-e- o- h- i-m-n- a-d-r- h-t- ---------------------------------- Ek wonder of hy iemand anders het. 0
Ptám se, jestli mi lže. E----nd-r -- -y-j-k. E_ w_____ o_ h_ j___ E- w-n-e- o- h- j-k- -------------------- Ek wonder of hy jok. 0
Zdalipak na mě myslí? Of-hy -el a-n-----i--? O_ h_ w__ a__ m_ d____ O- h- w-l a-n m- d-n-? ---------------------- Of hy wel aan my dink? 0
Zdalipak má jinou? O---y-w---iem--- -n-----he-? O_ h_ w__ i_____ a_____ h___ O- h- w-l i-m-n- a-d-r- h-t- ---------------------------- Of hy wel iemand anders het? 0
Zdalipak říká pravdu? Of--- -el--ie w------- -r---? O_ h_ w__ d__ w_______ p_____ O- h- w-l d-e w-a-h-i- p-a-t- ----------------------------- Of hy wel die waarheid praat? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. E-------l-of h- werk-ik-va- m- -o-. E_ t_____ o_ h_ w______ v__ m_ h___ E- t-y-e- o- h- w-r-l-k v-n m- h-u- ----------------------------------- Ek twyfel of hy werklik van my hou. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. E------el of--y-vi--m- g--- --ryf. E_ t_____ o_ h_ v__ m_ g___ s_____ E- t-y-e- o- h- v-r m- g-a- s-r-f- ---------------------------------- Ek twyfel of hy vir my gaan skryf. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. Ek --yf-l--- -y-me- -- gaa- t--u. E_ t_____ o_ h_ m__ m_ g___ t____ E- t-y-e- o- h- m-t m- g-a- t-o-. --------------------------------- Ek twyfel of hy met my gaan trou. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Of h- w-l--er--i--v---m--h--? O_ h_ w__ w______ v__ m_ h___ O- h- w-l w-r-l-k v-n m- h-u- ----------------------------- Of hy wel werklik van my hou? 0
Zdalipak mi napíše? O- h--we--vir-my g--n--kr-f? O_ h_ w__ v__ m_ g___ s_____ O- h- w-l v-r m- g-a- s-r-f- ---------------------------- Of hy wel vir my gaan skryf? 0
Zdalipak si mne vezme? O---y---- me- m---aan --o-? O_ h_ w__ m__ m_ g___ t____ O- h- w-l m-t m- g-a- t-o-? --------------------------- Of hy wel met my gaan trou? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...