Konverzační příručka

cs potřebovat – chtít   »   ti ኣድለየ - ደለየት(ምድላይ፣ ምምናይ)

69 [šedesát devět]

potřebovat – chtít

potřebovat – chtít

69 [ሱሳንትሽዓተን]

69 [susanitishi‘ateni]

ኣድለየ - ደለየት(ምድላይ፣ ምምናይ)

[adileye - deleyeti(midilayi፣ miminayi)]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Potřebuji postel. ኣ----ት የድል---ኣሎ-። ኣነ ዓራት የድልየኒ ኣሎ ። ኣ- ዓ-ት የ-ል-ኒ ኣ- ። ----------------- ኣነ ዓራት የድልየኒ ኣሎ ። 0
ane--a-ati --dili--n---l- ። ane ‘arati yediliyenī alo ። a-e ‘-r-t- y-d-l-y-n- a-o ። --------------------------- ane ‘arati yediliyenī alo ።
Chci spát. ክ-ቅ- ደ--። ክድቅስ ደልየ። ክ-ቅ- ደ-የ- --------- ክድቅስ ደልየ። 0
ki-ik---i-deli-e። kidik’isi deliye። k-d-k-i-i d-l-y-። ----------------- kidik’isi deliye።
Je tady nějaká postel? ኣብዚ---- ኣሎ-ዶ? ኣብዚ ዓራት ኣሎ ዶ? ኣ-ዚ ዓ-ት ኣ- ዶ- ------------- ኣብዚ ዓራት ኣሎ ዶ? 0
a-i-- ‘-r-ti---o do? abizī ‘arati alo do? a-i-ī ‘-r-t- a-o d-? -------------------- abizī ‘arati alo do?
Potřebuji lampu. መ--ህቲ -ል-- ---የ- ኣሎ-። መብራህቲ (ልቺ) የድልየኒ ኣሎ ። መ-ራ-ቲ (-ቺ- የ-ል-ኒ ኣ- ። --------------------- መብራህቲ (ልቺ) የድልየኒ ኣሎ ። 0
m---ra--t- -lichī--y----i---ī-al- ። mebirahitī (lichī) yediliyenī alo ። m-b-r-h-t- (-i-h-) y-d-l-y-n- a-o ። ----------------------------------- mebirahitī (lichī) yediliyenī alo ።
Chci číst. ከ------የ። ከንብብ ደልየ። ከ-ብ- ደ-የ- --------- ከንብብ ደልየ። 0
k-n-bib- -el--e። kenibibi deliye። k-n-b-b- d-l-y-። ---------------- kenibibi deliye።
Je tady nějaká lampa? ኣ-ዚ ምብራ-- -ሎ--? ኣብዚ ምብራህቲ ኣሎ ዶ? ኣ-ዚ ም-ራ-ቲ ኣ- ዶ- --------------- ኣብዚ ምብራህቲ ኣሎ ዶ? 0
abizī m-b------ī --o-do? abizī mibirahitī alo do? a-i-ī m-b-r-h-t- a-o d-? ------------------------ abizī mibirahitī alo do?
Potřebuji telefon. ተ--ን--ድልየኒ--ሎ ። ተለፎን የድልየኒ ኣሎ ። ተ-ፎ- የ-ል-ኒ ኣ- ። --------------- ተለፎን የድልየኒ ኣሎ ። 0
tel----i--ed-l-y-nī a-o-። telefoni yediliyenī alo ። t-l-f-n- y-d-l-y-n- a-o ። ------------------------- telefoni yediliyenī alo ።
Chci telefonovat. ክ-ውል----። ክድውል ደልየ። ክ-ው- ደ-የ- --------- ክድውል ደልየ። 0
kid-w-l- --liye። kidiwili deliye። k-d-w-l- d-l-y-። ---------------- kidiwili deliye።
Je tady nějaký telefon? ኣብ- -ለፎን-ኣ- ዶ? ኣብዚ ተለፎን ኣሎ ዶ? ኣ-ዚ ተ-ፎ- ኣ- ዶ- -------------- ኣብዚ ተለፎን ኣሎ ዶ? 0
ab--ī ---efo---a-- -o? abizī telefoni alo do? a-i-ī t-l-f-n- a-o d-? ---------------------- abizī telefoni alo do?
Potřebuji foťák. ካመ- የ--የ- ኣ--። ካመራ የድልየኒ ኣሎ ። ካ-ራ የ-ል-ኒ ኣ- ። -------------- ካመራ የድልየኒ ኣሎ ። 0
k-mera -e-i-i-enī--lo ። kamera yediliyenī alo ። k-m-r- y-d-l-y-n- a-o ። ----------------------- kamera yediliyenī alo ።
Chci fotit. ፎቶ-ክ-ብር -ል-። ፎቶ ክገብር ደልየ። ፎ- ክ-ብ- ደ-የ- ------------ ፎቶ ክገብር ደልየ። 0
fo-------b--- d-liye። foto kigebiri deliye። f-t- k-g-b-r- d-l-y-። --------------------- foto kigebiri deliye።
Je tady nějaký foťák? ኣ-ዚ---- ኣ- -? ኣብዚ ካመራ ኣላ ዶ? ኣ-ዚ ካ-ራ ኣ- ዶ- ------------- ኣብዚ ካመራ ኣላ ዶ? 0
abi-- k--er- ala -o? abizī kamera ala do? a-i-ī k-m-r- a-a d-? -------------------- abizī kamera ala do?
Potřebuji počítač. ኮምፒ-ር የ-ልየኒ -ሎ ። ኮምፒተር የድልየኒ ኣሎ ። ኮ-ፒ-ር የ-ል-ኒ ኣ- ። ---------------- ኮምፒተር የድልየኒ ኣሎ ። 0
k--------i--e---i-enī--lo ። komipīteri yediliyenī alo ። k-m-p-t-r- y-d-l-y-n- a-o ። --------------------------- komipīteri yediliyenī alo ።
Chci poslat e-mail. ኢመይል--ሰ-ድ-ደ-የ። ኢመይል ክሰድድ ደልየ። ኢ-ይ- ክ-ድ- ደ-የ- -------------- ኢመይል ክሰድድ ደልየ። 0
īm--i-- -ise---i-d-l--e። īmeyili kisedidi deliye። ī-e-i-i k-s-d-d- d-l-y-። ------------------------ īmeyili kisedidi deliye።
Je tady nějaký počítač? ኣ-ዚ -ምፒ-ር -ሎ ዶ? ኣብዚ ኮምፒተር ኣሎ ዶ? ኣ-ዚ ኮ-ፒ-ር ኣ- ዶ- --------------- ኣብዚ ኮምፒተር ኣሎ ዶ? 0
a-iz- k--ip-ter- --- --? abizī komipīteri alo do? a-i-ī k-m-p-t-r- a-o d-? ------------------------ abizī komipīteri alo do?
Potřebuji pero. መጽሓፊ-ፒሮ --ልየ--ኣሎ ። መጽሓፊ ፒሮ የድልየኒ ኣሎ ። መ-ሓ- ፒ- የ-ል-ኒ ኣ- ። ------------------ መጽሓፊ ፒሮ የድልየኒ ኣሎ ። 0
m-ts’-ḥ--- pī-- yed-l-y--ī-a-- ። mets’ih-afī pīro yediliyenī alo ። m-t-’-h-a-ī p-r- y-d-l-y-n- a-o ። --------------------------------- mets’iḥafī pīro yediliyenī alo ።
Chci něco napsat. ገለ-ክጽሕፍ-ደል-። ገለ ክጽሕፍ ደልየ። ገ- ክ-ሕ- ደ-የ- ------------ ገለ ክጽሕፍ ደልየ። 0
ge-- --ts’i----- ------። gele kits’ih-ifi deliye። g-l- k-t-’-h-i-i d-l-y-። ------------------------ gele kits’iḥifi deliye።
Je tady nějaký papír a pero? ኣ-ዚ ወ-ቐ-ን ፒሮን -ሎ ዶ? ኣብዚ ወረቐትን ፒሮን ኣሎ ዶ? ኣ-ዚ ወ-ቐ-ን ፒ-ን ኣ- ዶ- ------------------- ኣብዚ ወረቐትን ፒሮን ኣሎ ዶ? 0
a--z- w--eḵ’-t--i----oni a-o-d-? abizī werek-’etini pīroni alo do? a-i-ī w-r-k-’-t-n- p-r-n- a-o d-? --------------------------------- abizī wereḵ’etini pīroni alo do?

Strojové překlady

Kdo si chce nechat přeložit nějaký text, musí většinou zaplatit dost peněz. Profesionální tlumočníci a překladatelé jsou drazí. Přesto je stále důležitější rozumět jiným jazykům. Počítačoví vědci a počítačoví lingvisté chtějí tento problém vyřešit. Už nějakou dobu pracují na vývoji překladatelských nástrojů. Dnes existuje mnoho takových programů. Kvalita strojových překladů je však většinou špatná. Programátoři za to ale nemohou! Jazyky jsou velmi složité struktury. Naproti tomu počítače jsou založeny na jednoduchých matematických principech. Nejsou tedy schopny jazyky zpracovat vždy správně. Překladatelský program se musí jazyk kompletně naučit. Aby to bylo možné, experti jej musí naučit tisíce slov a pravidel. To je prakticky nemožné. Jednodušší je nechat počítač jenom počítat. V tom je dobrý! Počítat dokáže vypočítat, které kombinace jsou běžné. Například rozezná, která slova se často vyskytují za sebou. Musíme mu k tomu poskytnout texty v různých jazycích. Učí se tak, co je pro určité jazyky typické. Tato statistická metoda zlepší automatické strojové překlady. Počítač však člověka nahradit nemůže. Žádný stroj nedokáže napodobit lidský mozek. Překladatelé a tlumočníci budou tedy mít živobytí i nadále! V budoucnu budou počítače určitě překládat jednoduché texty. Naproti tomu písně, poezie a literatura potřebují lidský prvek. Jejich základem je lidský cit pro jazyk. A je to tak správné…