Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   nl Bijzinnen met of

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [drieënnegentig]

Bijzinnen met of

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština holandština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. Ik--e---ni-t-o- h-- --n m--houdt. Ik weet niet of hij van me houdt. I- w-e- n-e- o- h-j v-n m- h-u-t- --------------------------------- Ik weet niet of hij van me houdt. 0
Nevím, jestli se vrátí. I--w-----ie------i- -er-g-o-t. Ik weet niet of hij terugkomt. I- w-e- n-e- o- h-j t-r-g-o-t- ------------------------------ Ik weet niet of hij terugkomt. 0
Nevím, jestli mi zavolá. Ik-we-t---e- ----ij ---belt. Ik weet niet of hij me belt. I- w-e- n-e- o- h-j m- b-l-. ---------------------------- Ik weet niet of hij me belt. 0
Zdalipak mě má rád? Of ----we- -an--e -o--t? Of hij wel van me houdt? O- h-j w-l v-n m- h-u-t- ------------------------ Of hij wel van me houdt? 0
Zdalipak se vrátí? Of-hij -e----ru--o-t? Of hij wel terugkomt? O- h-j w-l t-r-g-o-t- --------------------- Of hij wel terugkomt? 0
Zdalipak zavolá? Of --- ----el -e-t? Of hij me wel belt? O- h-j m- w-l b-l-? ------------------- Of hij me wel belt? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. I----a-- -e a-------- --- ----en-t. Ik vraag me af of hij aan me denkt. I- v-a-g m- a- o- h-j a-n m- d-n-t- ----------------------------------- Ik vraag me af of hij aan me denkt. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. Ik -r-a--m- af-of--i--e---an-----eef-. Ik vraag me af of hij een ander heeft. I- v-a-g m- a- o- h-j e-n a-d-r h-e-t- -------------------------------------- Ik vraag me af of hij een ander heeft. 0
Ptám se, jestli mi lže. I- v--ag--- -- -f --j--ieg-. Ik vraag me af of hij liegt. I- v-a-g m- a- o- h-j l-e-t- ---------------------------- Ik vraag me af of hij liegt. 0
Zdalipak na mě myslí? Of --j--el --n-m- -e---? Of hij wel aan me denkt? O- h-j w-l a-n m- d-n-t- ------------------------ Of hij wel aan me denkt? 0
Zdalipak má jinou? O- -ij--iss--ien ee- -nde- --e-t? Of hij misschien een ander heeft? O- h-j m-s-c-i-n e-n a-d-r h-e-t- --------------------------------- Of hij misschien een ander heeft? 0
Zdalipak říká pravdu? Of h-- -----e---a-h-i--s-r--k-? Of hij wel de waarheid spreekt? O- h-j w-l d- w-a-h-i- s-r-e-t- ------------------------------- Of hij wel de waarheid spreekt? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. Ik-be--i--el-of -ij-me---ht--a-. Ik betwijfel of hij me echt mag. I- b-t-i-f-l o- h-j m- e-h- m-g- -------------------------------- Ik betwijfel of hij me echt mag. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Ik-b---ij-e- -- -ij --j ---r--ft. Ik betwijfel of hij mij schrijft. I- b-t-i-f-l o- h-j m-j s-h-i-f-. --------------------------------- Ik betwijfel of hij mij schrijft. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. I- -e-wij-el--f hi----t--i--t--u--. Ik betwijfel of hij met mij trouwt. I- b-t-i-f-l o- h-j m-t m-j t-o-w-. ----------------------------------- Ik betwijfel of hij met mij trouwt. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Of--ij m- -el-e-ht---g? Of hij me wel echt mag? O- h-j m- w-l e-h- m-g- ----------------------- Of hij me wel echt mag? 0
Zdalipak mi napíše? Of---j-me wel----r--ft? Of hij me wel schrijft? O- h-j m- w-l s-h-i-f-? ----------------------- Of hij me wel schrijft? 0
Zdalipak si mne vezme? Of---j w-l--et-me-tr----? Of hij wel met me trouwt? O- h-j w-l m-t m- t-o-w-? ------------------------- Of hij wel met me trouwt? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...