Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   it Frasi secondarie con se

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [novantatré]

Frasi secondarie con se

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština italština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. Non so -- m--a--. N__ s_ s_ m_ a___ N-n s- s- m- a-a- ----------------- Non so se mi ama. 0
Nevím, jestli se vrátí. N-n ----e -it-rn-. N__ s_ s_ r_______ N-n s- s- r-t-r-a- ------------------ Non so se ritorna. 0
Nevím, jestli mi zavolá. N-- -------i te-e--n-. N__ s_ s_ m_ t________ N-n s- s- m- t-l-f-n-. ---------------------- Non so se mi telefona. 0
Zdalipak mě má rád? C-issà s- m- a-a. C_____ s_ m_ a___ C-i-s- s- m- a-a- ----------------- Chissà se mi ama. 0
Zdalipak se vrátí? C-i--- se ---o-n-. C_____ s_ r_______ C-i-s- s- r-t-r-a- ------------------ Chissà se ritorna. 0
Zdalipak zavolá? Ch-ss--s- ----e---o--. C_____ s_ m_ t________ C-i-s- s- m- t-l-f-n-. ---------------------- Chissà se mi telefona. 0
Ptám se, jestli na mne myslí. Mi-c-i-d---- m- p---i. M_ c_____ s_ m_ p_____ M- c-i-d- s- m- p-n-i- ---------------------- Mi chiedo se mi pensi. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. M- ----d- se-a-bi- un--l---. M_ c_____ s_ a____ u________ M- c-i-d- s- a-b-a u-’-l-r-. ---------------------------- Mi chiedo se abbia un’altra. 0
Ptám se, jestli mi lže. M-------o-se-me--a. M_ c_____ s_ m_____ M- c-i-d- s- m-n-a- ------------------- Mi chiedo se menta. 0
Zdalipak na mě myslí? C------s- ----e--a. C_____ s_ m_ p_____ C-i-s- s- m- p-n-a- ------------------- Chissà se mi pensa. 0
Zdalipak má jinou? Chiss--se--a -n---t--. C_____ s_ h_ u________ C-i-s- s- h- u-’-l-r-. ---------------------- Chissà se ha un’altra. 0
Zdalipak říká pravdu? Ch-s----- d-ce la-ve-i-à. C_____ s_ d___ l_ v______ C-i-s- s- d-c- l- v-r-t-. ------------------------- Chissà se dice la verità. 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. D-bito che -i--oglia ver-----e b---. D_____ c__ m_ v_____ v________ b____ D-b-t- c-e m- v-g-i- v-r-m-n-e b-n-. ------------------------------------ Dubito che mi voglia veramente bene. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Dub--- che--i -----a. D_____ c__ m_ s______ D-b-t- c-e m- s-r-v-. --------------------- Dubito che mi scriva. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. D----o c-e -i--posi. D_____ c__ m_ s_____ D-b-t- c-e m- s-o-i- -------------------- Dubito che mi sposi. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Chiss- -e-mi --a---ra-en--. C_____ s_ m_ a__ v_________ C-i-s- s- m- a-a v-r-m-n-e- --------------------------- Chissà se mi ama veramente. 0
Zdalipak mi napíše? Chis-- s----------e. C_____ s_ m_ s______ C-i-s- s- m- s-r-v-. -------------------- Chissà se mi scrive. 0
Zdalipak si mne vezme? Chiss- ----- s-o--. C_____ s_ m_ s_____ C-i-s- s- m- s-o-a- ------------------- Chissà se mi sposa. 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...