Konverzační příručka

cs Práce   »   eo Labori

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [kvindek kvin]

Labori

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Čím se živíte? K-- -s-----ia p-ofesio? K__ e____ v__ p________ K-o e-t-s v-a p-o-e-i-? ----------------------- Kio estas via profesio? 0
Můj manžel je povoláním lékař. M-----z- ----s --rac----. M__ e___ e____ k_________ M-a e-z- e-t-s k-r-c-s-o- ------------------------- Mia edzo estas kuracisto. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. M- la-o--s--u--t-m---k-e------is-ino. M_ l______ d________ k___ f__________ M- l-b-r-s d-o-t-m-e k-e- f-e-i-t-n-. ------------------------------------- Mi laboras duontempe kiel flegistino. 0
Brzy půjdeme do důchodu. N- b-ldaŭ --nsiu-iĝ--. N_ b_____ p___________ N- b-l-a- p-n-i-l-ĝ-s- ---------------------- Ni baldaŭ pensiuliĝos. 0
Ale daně jsou vysoké. Sed--- -m--sto- --t-- t-o-altaj. S__ l_ i_______ e____ t__ a_____ S-d l- i-p-s-o- e-t-s t-o a-t-j- -------------------------------- Sed la impostoj estas tro altaj. 0
A zdravotní pojištění je drahé. K-j ---m--sa-ula-ekuro-mul--k-stas. K__ l_ m______________ m___________ K-j l- m-l-a-u-a-e-u-o m-l-e-o-t-s- ----------------------------------- Kaj la malsanulasekuro multekostas. 0
Čím chceš jednou být? K-o v---am vol-s --i? K__ v_ i__ v____ i___ K-o v- i-m v-l-s i-i- --------------------- Kio vi iam volas iĝi? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Mi-ŝa-us -ĝ- -n-eni-ro. M_ ŝ____ i__ i_________ M- ŝ-t-s i-i i-ĝ-n-e-o- ----------------------- Mi ŝatus iĝi inĝeniero. 0
Chci jít na univerzitu. M-----u- --ud- -- u----rsit--o. M_ ŝ____ s____ e_ u____________ M- ŝ-t-s s-u-i e- u-i-e-s-t-t-. ------------------------------- Mi ŝatus studi en universitato. 0
Jsem na stáži. Mi---t---s--ĝanto. M_ e____ s________ M- e-t-s s-a-a-t-. ------------------ Mi estas staĝanto. 0
Nevydělávám moc. M- n- g--n-s-m--t--. M_ n_ g_____ m______ M- n- g-j-a- m-l-o-. -------------------- Mi ne gajnas multon. 0
Dělám stáž v zahraničí. Mi---a-as-e--te---n-e. M_ s_____ e___________ M- s-a-a- e-s-e-l-n-e- ---------------------- Mi staĝas eksterlande. 0
To je můj šéf. T----st-- m-a---tr-. T__ e____ m__ e_____ T-o e-t-s m-a e-t-o- -------------------- Tio estas mia estro. 0
Mám milé spolupracovníky. Mi--av-s-a------n-k-le----. M_ h____ a_______ k________ M- h-v-s a-a-l-j- k-l-g-j-. --------------------------- Mi havas afablajn kolegojn. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. Ta--e-------i-m -ra- al l--la--r-ja----t--ac-o. T______ n_ ĉ___ i___ a_ l_ l_______ r__________ T-g-e-e n- ĉ-a- i-a- a- l- l-b-r-j- r-s-o-a-i-. ----------------------------------------------- Tagmeze ni ĉiam iras al la laboreja restoracio. 0
Hledám práci. M- s-rĉa----boro-. M_ s_____ l_______ M- s-r-a- l-b-r-n- ------------------ Mi serĉas laboron. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Mi --t---s-nl---r- ------------aro. M_ e____ s________ d_ j__ u__ j____ M- e-t-s s-n-a-o-a d- j-m u-u j-r-. ----------------------------------- Mi estas senlabora de jam unu jaro. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. E------r---ultaj s--l-borulo- -- ---tiu l---o. E____ t__ m_____ s___________ e_ ĉ_____ l_____ E-t-s t-o m-l-a- s-n-a-o-u-o- e- ĉ---i- l-n-o- ---------------------------------------------- Estas tro multaj senlaboruloj en ĉi-tiu lando. 0

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?