Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   eo Is-tempo 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [okdek tri]

Is-tempo 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
telefonovat te-e-o-i telefoni t-l-f-n- -------- telefoni 0
Telefonoval jsem. Mi --l-fo--s. Mi telefonis. M- t-l-f-n-s- ------------- Mi telefonis. 0
Celou dobu jsem telefonoval. M- te-efon-s -a --ta--tem--n. Mi telefonis la tutan tempon. M- t-l-f-n-s l- t-t-n t-m-o-. ----------------------------- Mi telefonis la tutan tempon. 0
ptát se de---di demandi d-m-n-i ------- demandi 0
Zeptal jsem se. M---e------. Mi demandis. M- d-m-n-i-. ------------ Mi demandis. 0
Vždy jsem se ptal. Mi ĉ-a---em--di-. Mi ĉiam demandis. M- ĉ-a- d-m-n-i-. ----------------- Mi ĉiam demandis. 0
vyprávět r-----i rakonti r-k-n-i ------- rakonti 0
Vyprávěl jsem. M- ra-o-t--. Mi rakontis. M- r-k-n-i-. ------------ Mi rakontis. 0
Vyprávěl jsem celou příhodu. M---a-----s--a tu-a--h--t-r---. Mi rakontis la tutan historion. M- r-k-n-i- l- t-t-n h-s-o-i-n- ------------------------------- Mi rakontis la tutan historion. 0
učit se st--i studi s-u-i ----- studi 0
Učil jsem se. Mi st---s. Mi studis. M- s-u-i-. ---------- Mi studis. 0
Učil jsem se celý večer. Mi--tudi---- -u-an --sp-r--. Mi studis la tutan vesperon. M- s-u-i- l- t-t-n v-s-e-o-. ---------------------------- Mi studis la tutan vesperon. 0
pracovat l--ori labori l-b-r- ------ labori 0
Pracoval jsem. Mi lab-ris. Mi laboris. M- l-b-r-s- ----------- Mi laboris. 0
Pracoval jsem celý den. Mi lab-ri- -- tut-n t-gon. Mi laboris la tutan tagon. M- l-b-r-s l- t-t-n t-g-n- -------------------------- Mi laboris la tutan tagon. 0
jíst m--ĝi manĝi m-n-i ----- manĝi 0
Jedl jsem. Mi-m-n-i-. Mi manĝis. M- m-n-i-. ---------- Mi manĝis. 0
Snědl jsem všechno jídlo. M- -----s la-t---n ma-ĝ-n. Mi manĝis la tutan manĝon. M- m-n-i- l- t-t-n m-n-o-. -------------------------- Mi manĝis la tutan manĝon. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!