Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   eo En la diskoteko

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [kvardek ses]

En la diskoteko

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Je to místo volné? Ĉ- --- -----k- -s--s libera? Ĉu tiu sidloko estas libera? Ĉ- t-u s-d-o-o e-t-s l-b-r-? ---------------------------- Ĉu tiu sidloko estas libera? 0
Mohu si k Vám přisednout? Ĉ--m- -ajtas-s-d---pud---? Ĉu mi rajtas sidi apud vi? Ĉ- m- r-j-a- s-d- a-u- v-? -------------------------- Ĉu mi rajtas sidi apud vi? 0
Prosím. B--volu. Bonvolu. B-n-o-u- -------- Bonvolu. 0
Jak se Vám líbí ta hudba? Ki---i --ovas ----u---on? Kia vi trovas la muzikon? K-a v- t-o-a- l- m-z-k-n- ------------------------- Kia vi trovas la muzikon? 0
Je moc hlasitá. I-m--r---aŭt-. Iom tro laŭta. I-m t-o l-ŭ-a- -------------- Iom tro laŭta. 0
Ale ta skupina hraje docela dobře. Sed-l- ban---t---bo-- mu---as. Sed la bando tre bone muzikas. S-d l- b-n-o t-e b-n- m-z-k-s- ------------------------------ Sed la bando tre bone muzikas. 0
Chodíte sem často? Ĉ--------e--e-a--ĉi-t-e-? Ĉu vi ofte venas ĉi-tien? Ĉ- v- o-t- v-n-s ĉ---i-n- ------------------------- Ĉu vi ofte venas ĉi-tien? 0
Ne, jsem tu poprvé. Ne- un-af-j--. Ne, unuafojas. N-, u-u-f-j-s- -------------- Ne, unuafojas. 0
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. Mi-ank-ra- n-n--- ----s-ĉi--ie. Mi ankoraŭ neniam estis ĉi-tie. M- a-k-r-ŭ n-n-a- e-t-s ĉ---i-. ------------------------------- Mi ankoraŭ neniam estis ĉi-tie. 0
Tančíte? Ĉu--- ----s------? Ĉu vi ŝatus danci? Ĉ- v- ŝ-t-s d-n-i- ------------------ Ĉu vi ŝatus danci? 0
Možná později. Eble p-s--. Eble poste. E-l- p-s-e- ----------- Eble poste. 0
Neumím moc dobře tancovat. M---e s-i-ovas -r- -o-e --nc-. Mi ne scipovas tre bone danci. M- n- s-i-o-a- t-e b-n- d-n-i- ------------------------------ Mi ne scipovas tre bone danci. 0
To je úplně jednoduché. T-e------a-. Tre simplas. T-e s-m-l-s- ------------ Tre simplas. 0
Ukážu vám to. Mi ----r-- a--v-. Mi montros al vi. M- m-n-r-s a- v-. ----------------- Mi montros al vi. 0
Ne, až někdy jindy. N-, pr-f-r---e-alif-je. Ne, prefereble alifoje. N-, p-e-e-e-l- a-i-o-e- ----------------------- Ne, prefereble alifoje. 0
Čekáte na někoho? Ĉu--i a---das --n? Ĉu vi atendas iun? Ĉ- v- a-e-d-s i-n- ------------------ Ĉu vi atendas iun? 0
Ano, na svého přítele. Je------n-k-----kon. Jes, mian koramikon. J-s- m-a- k-r-m-k-n- -------------------- Jes, mian koramikon. 0
Tamhle zrovna přichází! L---a --na--t-e-ma-a-t---! Li ja venas tie malantaŭe! L- j- v-n-s t-e m-l-n-a-e- -------------------------- Li ja venas tie malantaŭe! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!