Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   eo En la restoracio 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [tridek du]

En la restoracio 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. U-- -or--o--d- f-i--j-kun k---p-. U__ p______ d_ f_____ k__ k______ U-u p-r-i-n d- f-i-o- k-n k-ĉ-p-. --------------------------------- Unu porcion da fritoj kun keĉapo. 0
A dvakrát s majonézou. K------kun maj-ne-o. K__ d_ k__ m________ K-j d- k-n m-j-n-z-. -------------------- Kaj du kun majonezo. 0
A třikrát párek s hořčicí. K-- t-i rostita-- kol-as-j- kun -----rdo. K__ t__ r________ k________ k__ m________ K-j t-i r-s-i-a-n k-l-a-o-n k-n m-s-a-d-. ----------------------------------------- Kaj tri rostitajn kolbasojn kun mustardo. 0
Jakou máte zeleninu? Ki----l------n -- -a---? K____ l_______ v_ h_____ K-u-n l-g-m-j- v- h-v-s- ------------------------ Kiujn legomojn vi havas? 0
Máte fazole? Ĉu -- -avas-f--eol-jn? Ĉ_ v_ h____ f_________ Ĉ- v- h-v-s f-z-o-o-n- ---------------------- Ĉu vi havas fazeolojn? 0
Máte květák? Ĉu-v---a-----l-r-rasi--n? Ĉ_ v_ h____ f____________ Ĉ- v- h-v-s f-o-b-a-i-o-? ------------------------- Ĉu vi havas florbrasikon? 0
Mám rád / ráda kukuřici. Mi---ta----n---ma-zon. M_ ŝ____ m____ m______ M- ŝ-t-s m-n-i m-i-o-. ---------------------- Mi ŝatas manĝi maizon. 0
Mám rád / ráda okurky. M---ata----nĝ---u-um---. M_ ŝ____ m____ k________ M- ŝ-t-s m-n-i k-k-m-j-. ------------------------ Mi ŝatas manĝi kukumojn. 0
Mám rád / ráda rajčata. Mi -a-a- m-nĝi----a-ojn. M_ ŝ____ m____ t________ M- ŝ-t-s m-n-i t-m-t-j-. ------------------------ Mi ŝatas manĝi tomatojn. 0
Máte také rád / ráda pórek? Ĉ- vi ŝa--- m-n-i ---aŭ p-reon? Ĉ_ v_ ŝ____ m____ a____ p______ Ĉ- v- ŝ-t-s m-n-i a-k-ŭ p-r-o-? ------------------------------- Ĉu vi ŝatas manĝi ankaŭ poreon? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Ĉu-vi ----- -anĝi -nkaŭ a-idbr---ko-? Ĉ_ v_ ŝ____ m____ a____ a____________ Ĉ- v- ŝ-t-s m-n-i a-k-ŭ a-i-b-a-i-o-? ------------------------------------- Ĉu vi ŝatas manĝi ankaŭ acidbrasikon? 0
Máte také rád / ráda čočku? Ĉ---i ŝa--s--a-ĝ- a-k-ŭ --n--j-? Ĉ_ v_ ŝ____ m____ a____ l_______ Ĉ- v- ŝ-t-s m-n-i a-k-ŭ l-n-o-n- -------------------------------- Ĉu vi ŝatas manĝi ankaŭ lentojn? 0
Máš také rád / ráda mrkev? Ĉu-vi ŝa-a- -a--i-an--ŭ --roto-n? Ĉ_ v_ ŝ____ m____ a____ k________ Ĉ- v- ŝ-t-s m-n-i a-k-ŭ k-r-t-j-? --------------------------------- Ĉu vi ŝatas manĝi ankaŭ karotojn? 0
Máš také rád / ráda brokolici? Ĉ- vi -a--------- ank-- -r--o----? Ĉ_ v_ ŝ____ m____ a____ b_________ Ĉ- v- ŝ-t-s m-n-i a-k-ŭ b-o-o-o-n- ---------------------------------- Ĉu vi ŝatas manĝi ankaŭ brokolojn? 0
Máš také rád / ráda papriku? Ĉu--- ----- m-n-- an--- -------jn? Ĉ_ v_ ŝ____ m____ a____ k_________ Ĉ- v- ŝ-t-s m-n-i a-k-ŭ k-p-i-o-n- ---------------------------------- Ĉu vi ŝatas manĝi ankaŭ kapsikojn? 0
Nemám rád cibuli. M--ne----as---p--n. M_ n_ ŝ____ c______ M- n- ŝ-t-s c-p-j-. ------------------- Mi ne ŝatas cepojn. 0
Nemám rád olivy. Mi ne--a--- -------. M_ n_ ŝ____ o_______ M- n- ŝ-t-s o-i-o-n- -------------------- Mi ne ŝatas olivojn. 0
Nemám rád houby. Mi--e----a- fungo-n. M_ n_ ŝ____ f_______ M- n- ŝ-t-s f-n-o-n- -------------------- Mi ne ŝatas fungojn. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + esperanto (1-100) MP3 esperanto (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!