Konverzační příručka

cs Úklid   »   eo Dompurigado

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [dek ok]

Dompurigado

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Dnes je sobota. Ho-i-- --t-- sa--t-. H_____ e____ s______ H-d-a- e-t-s s-b-t-. -------------------- Hodiaŭ estas sabato. 0
Dnes máme čas. H-di-- -i---vas -----n. H_____ n_ h____ t______ H-d-a- n- h-v-s t-m-o-. ----------------------- Hodiaŭ ni havas tempon. 0
Dnes uklidíme byt. Ho---ŭ--- p-r----a- l- ----jo-. H_____ n_ p________ l_ l_______ H-d-a- n- p-r-g-d-s l- l-ĝ-j-n- ------------------------------- Hodiaŭ ni purigadas la loĝejon. 0
Já uklidím koupelnu. Mi --ri---a- la --nĉam--o-. M_ p________ l_ b__________ M- p-r-g-d-s l- b-n-a-b-o-. --------------------------- Mi purigadas la banĉambron. 0
Můj manžel umyje auto. M---e-----av-s l- -ŭ--n. M__ e___ l____ l_ a_____ M-a e-z- l-v-s l- a-t-n- ------------------------ Mia edzo lavas la aŭton. 0
Děti umyjí kola. L- --fa-oj-pur--a-a- la -i--k-oj-. L_ i______ p________ l_ b_________ L- i-f-n-j p-r-g-d-s l- b-c-k-o-n- ---------------------------------- La infanoj purigadas la biciklojn. 0
Babička zalije květiny. Av-n-o --v-mas la----ro--. A_____ a______ l_ f_______ A-i-j- a-v-m-s l- f-o-o-n- -------------------------- Avinjo akvumas la florojn. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. La i-fa-o---r-i-as-la -nf---a---o-. L_ i______ o______ l_ i____________ L- i-f-n-j o-d-g-s l- i-f-n-a-b-o-. ----------------------------------- La infanoj ordigas la infanĉambron. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Mi----z- ---ig-s-sia--s--i--ta--o-. M__ e___ o______ s___ s____________ M-a e-z- o-d-g-s s-a- s-r-b-t-b-o-. ----------------------------------- Mia edzo ordigas sian skribotablon. 0
Dám prádlo do pračky. Mi-e---------la--ta--n e------a-m-ŝin-n. M_ e_____ l_ l________ e_ l_ l__________ M- e-i-a- l- l-v-t-ĵ-n e- l- l-v-a-i-o-. ---------------------------------------- Mi enigas la lavotaĵon en la lavmaŝinon. 0
Pověsím prádlo. Mi---en-a--l- -e---------a--t---n. M_ e______ l_ s________ l_________ M- e-e-d-s l- s-k-g-t-n l-v-t-ĵ-n- ---------------------------------- Mi etendas la sekigotan lavitaĵon. 0
Vyžehlím prádlo. M- gl--a- la l--itaĵo-. M_ g_____ l_ l_________ M- g-a-a- l- l-v-t-ĵ-n- ----------------------- Mi gladas la lavitaĵon. 0
Okna jsou špinavá. La fenestr----s-as malp---j. L_ f________ e____ m________ L- f-n-s-r-j e-t-s m-l-u-a-. ---------------------------- La fenestroj estas malpuraj. 0
Podlaha je špinavá. La--l--ko----as --l--ra. L_ p_____ e____ m_______ L- p-a-k- e-t-s m-l-u-a- ------------------------ La planko estas malpura. 0
Nádobí je špinavé. La---za---e--as---lpu-a. L_ v_____ e____ m_______ L- v-z-r- e-t-s m-l-u-a- ------------------------ La vazaro estas malpura. 0
Kdo umyje okna? K-- -u--g-da- la f--e--roj-? K__ p________ l_ f__________ K-u p-r-g-d-s l- f-n-s-r-j-? ---------------------------- Kiu purigadas la fenestrojn? 0
Kdo vyluxuje? Ki--po---su---? K__ p__________ K-u p-l-o-u-a-? --------------- Kiu polvosuĉas? 0
Kdo umyje nádobí? Kiu-la-a-----va-aro-? K__ l____ l_ v_______ K-u l-v-s l- v-z-r-n- --------------------- Kiu lavas la vazaron? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + esperanto (1-100) MP3 esperanto (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .