Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   eo deziri ion

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [sepdek]

deziri ion

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Ĉ- -i d--i-as -u--? Ĉu vi deziras fumi? Ĉ- v- d-z-r-s f-m-? ------------------- Ĉu vi deziras fumi? 0
Chcete si zatančit? Ĉu vi-d--i--s danci? Ĉu vi deziras danci? Ĉ- v- d-z-r-s d-n-i- -------------------- Ĉu vi deziras danci? 0
Chcete se projít? Ĉ---i d---r-s-p----n-? Ĉu vi deziras promeni? Ĉ- v- d-z-r-s p-o-e-i- ---------------------- Ĉu vi deziras promeni? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. M- d--iras-f---. Mi deziras fumi. M- d-z-r-s f-m-. ---------------- Mi deziras fumi. 0
Chceš cigaretu? Ĉu-v- --zir-s cig----on? Ĉu vi deziras cigaredon? Ĉ- v- d-z-r-s c-g-r-d-n- ------------------------ Ĉu vi deziras cigaredon? 0
Chce připálit. Li -e-i----fajr--. Li deziras fajron. L- d-z-r-s f-j-o-. ------------------ Li deziras fajron. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Mi d--i------n-t---k-. Mi deziras ion trinki. M- d-z-r-s i-n t-i-k-. ---------------------- Mi deziras ion trinki. 0
Něco bych snědl / snědla. Mi-d---ra- io- -a-ĝi. Mi deziras ion manĝi. M- d-z-r-s i-n m-n-i- --------------------- Mi deziras ion manĝi. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. M- d-ziras iom ----z-. Mi deziras iom ripozi. M- d-z-r-s i-m r-p-z-. ---------------------- Mi deziras iom ripozi. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. M-----i--- i-- -em-n-i----vi. Mi deziras ion demandi al vi. M- d-z-r-s i-n d-m-n-i a- v-. ----------------------------- Mi deziras ion demandi al vi. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Mi--e-i-as--o- p-ti----vi. Mi deziras ion peti de vi. M- d-z-r-s i-n p-t- d- v-. -------------------------- Mi deziras ion peti de vi. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Mi --z--a- -- io-----ti --n. Mi deziras al io inviti vin. M- d-z-r-s a- i- i-v-t- v-n- ---------------------------- Mi deziras al io inviti vin. 0
Co si přejete, prosím? Ki-n--- -e-i-a---mi -e---? Kion vi deziras, mi petas? K-o- v- d-z-r-s- m- p-t-s- -------------------------- Kion vi deziras, mi petas? 0
Přejete si kávu? Ĉu v- dez--as------? Ĉu vi deziras kafon? Ĉ- v- d-z-r-s k-f-n- -------------------- Ĉu vi deziras kafon? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Aŭ----vi ---fer-s----n? Aŭ ĉu vi preferas teon? A- ĉ- v- p-e-e-a- t-o-? ----------------------- Aŭ ĉu vi preferas teon? 0
Chceme jet domů. N- v-l-- --t-ri --jm--. Ni volas veturi hejmen. N- v-l-s v-t-r- h-j-e-. ----------------------- Ni volas veturi hejmen. 0
Chcete zavolat taxi? Ĉu-v----z-ras t-k-i-n? Ĉu vi deziras taksion? Ĉ- v- d-z-r-s t-k-i-n- ---------------------- Ĉu vi deziras taksion? 0
Chtějí telefonovat. Il- d-z--a- ---ef--i. Ili deziras telefoni. I-i d-z-r-s t-l-f-n-. --------------------- Ili deziras telefoni. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.