Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   eo Posesivaj pronomoj 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [sesdek sep]

Posesivaj pronomoj 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
brýle l- --ulv-t-oj l_ o_________ l- o-u-v-t-o- ------------- la okulvitroj 0
Zapomněl své brýle. Li-fo-g---s-s-a---oku-vit---n. L_ f_______ s____ o___________ L- f-r-e-i- s-a-n o-u-v-t-o-n- ------------------------------ Li forgesis siajn okulvitrojn. 0
Kdepak jsou jeho brýle? K-e------ -e-----i--- --u-v--r--n? K__ d_ l_ m____ s____ o___________ K-e d- l- m-t-s s-a-n o-u-v-t-o-n- ---------------------------------- Kie do li metis siajn okulvitrojn? 0
hodinky / hodiny l- h-rloĝo l_ h______ l- h-r-o-o ---------- la horloĝo 0
Jeho hodinky jsou rozbité. Lia --r-oĝo -if--t--is. L__ h______ d__________ L-a h-r-o-o d-f-k-i-i-. ----------------------- Lia horloĝo difektiĝis. 0
Hodiny visí na stěně. L--h-rlo---pen----sur l---ur-. L_ h______ p_____ s__ l_ m____ L- h-r-o-o p-n-a- s-r l- m-r-. ------------------------------ La horloĝo pendas sur la muro. 0
pas la -a--o-to l_ p_______ l- p-s-o-t- ----------- la pasporto 0
Ztratil svůj pas. L--pe-dis ---- -as---ton. L_ p_____ s___ p_________ L- p-r-i- s-a- p-s-o-t-n- ------------------------- Li perdis sian pasporton. 0
Kde je jeho pas? Ki--d---- m---- -i-n -a--o-t-n? K__ d_ l_ m____ s___ p_________ K-e d- l- m-t-s s-a- p-s-o-t-n- ------------------------------- Kie do li metis sian pasporton? 0
ona – její (svůj / svoje) i-i --i-ia i__ - i___ i-i - i-i- ---------- ili - ilia 0
Ty děti nemohou najít své rodiče. La--nfan-- n----vas t---i --a-n -ep------. L_ i______ n_ p____ t____ s____ g_________ L- i-f-n-j n- p-v-s t-o-i s-a-n g-p-t-o-n- ------------------------------------------ La infanoj ne povas trovi siajn gepatrojn. 0
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! S---je-----as-ili-j-gep--r--! S__ j__ v____ i____ g________ S-d j-n v-n-s i-i-j g-p-t-o-! ----------------------------- Sed jen venas iliaj gepatroj! 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) vi---v-a v_ - v__ v- - v-a -------- vi - via 0
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? K---es-is via-vo-aĝo- ---jo-o ----er? K__ e____ v__ v______ S______ M______ K-a e-t-s v-a v-j-ĝ-, S-n-o-o M-l-e-? ------------------------------------- Kia estis via vojaĝo, Sinjoro Müller? 0
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Kie-estas -ia--dz--o,-S--j-r--Mü---r? K__ e____ v__ e______ S______ M______ K-e e-t-s v-a e-z-n-, S-n-o-o M-l-e-? ------------------------------------- Kie estas via edzino, Sinjoro Müller? 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) vi --v-a v_ - v__ v- - v-a -------- vi - via 0
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Ki--e--is---a-vojaĝ-- -injor--- --hm---? K__ e____ v__ v______ S________ S_______ K-a e-t-s v-a v-j-ĝ-, S-n-o-i-o S-h-i-t- ---------------------------------------- Kia estis via vojaĝo, Sinjorino Schmidt? 0
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Kie----as-----ed-o,-S-njo-i-- -----dt? K__ e____ v__ e____ S________ S_______ K-e e-t-s v-a e-z-, S-n-o-i-o S-h-i-t- -------------------------------------- Kie estas via edzo, Sinjorino Schmidt? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + esperanto (1-100) MP3 esperanto (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!