Konverzační příručka

cs Spojky 3   »   hr Veznici 3

96 [devadesát šest]

Spojky 3

Spojky 3

96 [devedeset i šest]

Veznici 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Vstanu, jakmile zazvoní budík. J---sta--m --m b--il--a-za-v-n-. J_ u______ č__ b_______ z_______ J- u-t-j-m č-m b-d-l-c- z-z-o-i- -------------------------------- Ja ustajem čim budilica zazvoni. 0
Jsem unavený, jakmile se mám učit. Post---m--mo--- -------a- uč--i. P_______ u_____ č__ m____ u_____ P-s-a-e- u-o-a- č-m m-r-m u-i-i- -------------------------------- Postanem umoran čim moram učiti. 0
Přestanu pracovat, až mi bude 60. Pre-ta-em radit- -----a---im -0. P________ r_____ č__ n______ 6__ P-e-t-j-m r-d-t- č-m n-p-n-m 6-. -------------------------------- Prestajem raditi čim napunim 60. 0
Kdy zavoláte? Kad--ć--e----va--? K___ ć___ n_______ K-d- ć-t- n-z-a-i- ------------------ Kada ćete nazvati? 0
Až budu mít trochu času. Č-m-b-d-m i--o----m-l- -re--t-k-sl-b---o--vr--en-. Č__ b____ i___ / i____ t_______ s________ v_______ Č-m b-d-m i-a- / i-a-a t-e-u-a- s-o-o-n-g v-e-e-a- -------------------------------------------------- Čim budem imao / imala trenutak slobodnog vremena. 0
Zavolá, až bude mít trochu času. Na--at--- -i- b-d- -m-o -e-t--v-e--na. N_____ ć_ č__ b___ i___ n____ v_______ N-z-a- ć- č-m b-d- i-a- n-š-o v-e-e-a- -------------------------------------- Nazvat će čim bude imao nešto vremena. 0
Jak dlouho budete pracovat? Ko--k--dug- --t- ---i-i? K_____ d___ ć___ r______ K-l-k- d-g- ć-t- r-d-t-? ------------------------ Koliko dugo ćete raditi? 0
Budu pracovat, dokud budu moci. Rad-t ću-do- bu-em m---o-/ ---la. R____ ć_ d__ b____ m____ / m_____ R-d-t ć- d-k b-d-m m-g-o / m-g-a- --------------------------------- Radit ću dok budem mogao / mogla. 0
Budu pracovat, dokud budu zdravý / zdravá. R-di- -u d-- ----m---r-v /--d--va. R____ ć_ d__ b____ z____ / z______ R-d-t ć- d-k b-d-m z-r-v / z-r-v-. ---------------------------------- Radit ću dok budem zdrav / zdrava. 0
Leží v posteli, místo aby pracoval. On-leži ----eve-u ----s---------i. O_ l___ u k______ u______ d_ r____ O- l-ž- u k-e-e-u u-j-s-o d- r-d-. ---------------------------------- On leži u krevetu umjesto da radi. 0
Čte si časopis, místo aby vařila. On----t---o-in- umjesto-d- ---a. O__ č___ n_____ u______ d_ k____ O-a č-t- n-v-n- u-j-s-o d- k-h-. -------------------------------- Ona čita novine umjesto da kuha. 0
Sedí v hospodě, místo aby šel domů. On-sje-i --kr-mi------t- -a -d----ći. O_ s____ u k____ u______ d_ i__ k____ O- s-e-i u k-č-i u-j-s-o d- i-e k-ć-. ------------------------------------- On sjedi u krčmi umjesto da ide kući. 0
Pokud vím, bydlí zde. Koliko ja-zn--,-on --an-je--v-je. K_____ j_ z____ o_ s______ o_____ K-l-k- j- z-a-, o- s-a-u-e o-d-e- --------------------------------- Koliko ja znam, on stanuje ovdje. 0
Pokud vím, je jeho žena nemocná. Ko--k---- z-am--njeg----žen---- bo--s--. K_____ j_ z____ n______ ž___ j_ b_______ K-l-k- j- z-a-, n-e-o-a ž-n- j- b-l-s-a- ---------------------------------------- Koliko ja znam, njegova žena je bolesna. 0
Pokud vím, je nezaměstnaný. Ko--k-----zn--, o- -e-n-z----len. K_____ j_ z____ o_ j_ n__________ K-l-k- j- z-a-, o- j- n-z-p-s-e-. --------------------------------- Koliko ja znam, on je nezaposlen. 0
Zaspal / zaspala jsem, jinak bych přišel / přišla včas. P--s-avao sa-,-in-če b---b----o-an. P________ s___ i____ b__ b__ t_____ P-e-p-v-o s-m- i-a-e b-h b-o t-č-n- ----------------------------------- Prespavao sam, inače bih bio točan. 0
Zmeškal / zmeškala jsem autobus, jinak bych přišel / přišla včas. P---usti- -am au---u-,-i-ač- --h -----o--n. P________ s__ a_______ i____ b__ b__ t_____ P-o-u-t-o s-m a-t-b-s- i-a-e b-h b-o t-č-n- ------------------------------------------- Propustio sam autobus, inače bih bio točan. 0
Nenašel / nenašla jsem cestu, jinak bych přišel / přišla včas. Nisam n-š-o-p-t, ina-----h b-- toč--. N____ n____ p___ i____ b__ b__ t_____ N-s-m n-š-o p-t- i-a-e b-h b-o t-č-n- ------------------------------------- Nisam našao put, inače bih bio točan. 0

Jazyky a matematika

Myšlení a řeč patří k sobě. Jedno druhé ovlivňuje. Jazykové struktury ovlivňují struktury myšlení. Například v některých jazycích neexistují slova pro číslice. Lidé při hovoru nerozumí konceptu čísel. Matematika a jazyk tedy k sobě také v jistém smyslu patří. Gramatické a matematické struktury jsou často podobné. Někteří vědci si myslí, že jsou také podobně zpracovávány. Věří, že centrum řeči je také zodpovědné za matematiku. Pomáhá mozku vykonávat početní operace. Nedávné studie však dospěly k jiným závěrům. Ukazují, že náš mozek zpracovává matematiku bez pomoci řeči. Vědci zkoumali tři lidi. Jejich mozek byl následkem zranění poškozen. Poškozeno bylo i centrum řeči. Tito lidé měli s řečí velké potíže. Nebyli schopni formulovat jednoduché věty. Některým slovům ani nerozuměli. Po jazykovém testu měli tito lidé řešit matematické problémy. Některé matematické úlohy byly velmi těžké. Přesto je dokázali vyřešit! Výsledky této studie jsou velmi zajímavé. Ukazují, že matematika není kódována slovy. Je možné, že jazyk a matematika mají stejný základ. Obojí je zpracováváno ve stejném centru. Matematika se však nemusí nejdříve převádět na řeč. Možná se matematika a jazyk i společně vyvíjejí… Když je ale mozek hotov, existují odděleně!