Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   hr nešto željeti

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [sedamdeset]

nešto željeti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Želi-- li p--i--? Ž_____ l_ p______ Ž-l-t- l- p-š-t-? ----------------- Želite li pušiti? 0
Chcete si zatančit? Že-i-- -i-p-e-a-i? Ž_____ l_ p_______ Ž-l-t- l- p-e-a-i- ------------------ Želite li plesati? 0
Chcete se projít? Žel--- -i--- --t---? Ž_____ l_ s_ š______ Ž-l-t- l- s- š-t-t-? -------------------- Želite li se šetati? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Želi---uš--i. Ž____ p______ Ž-l-m p-š-t-. ------------- Želim pušiti. 0
Chceš cigaretu? Ž-li---i c--ar-tu? Ž____ l_ c________ Ž-l-š l- c-g-r-t-? ------------------ Želiš li cigaretu? 0
Chce připálit. On žel----t-u. O_ ž___ v_____ O- ž-l- v-t-u- -------------- On želi vatru. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Ž-li---e-----i-i. Ž____ n____ p____ Ž-l-m n-š-o p-t-. ----------------- Želim nešto piti. 0
Něco bych snědl / snědla. Ž-l-m --što-jesti. Ž____ n____ j_____ Ž-l-m n-š-o j-s-i- ------------------ Želim nešto jesti. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Ž---- ---ma-o -d-o----. Ž____ s_ m___ o________ Ž-l-m s- m-l- o-m-r-t-. ----------------------- Želim se malo odmoriti. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Ž-l----as------ p-ta-i. Ž____ V__ n____ p______ Ž-l-m V-s n-š-o p-t-t-. ----------------------- Želim Vas nešto pitati. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Žel-m Vas---š-------l-t-. Ž____ V__ n____ z________ Ž-l-m V-s n-š-o z-m-l-t-. ------------------------- Želim Vas nešto zamoliti. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Ž-lim--as-na-ne--- -oz----. Ž____ V__ n_ n____ p_______ Ž-l-m V-s n- n-š-o p-z-a-i- --------------------------- Želim Vas na nešto pozvati. 0
Co si přejete, prosím? Š-a--el-------l--? Š__ ž______ m_____ Š-a ž-l-t-, m-l-m- ------------------ Šta želite, molim? 0
Přejete si kávu? Ž-lit---i-k-vu? Ž_____ l_ k____ Ž-l-t- l- k-v-? --------------- Želite li kavu? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Ili ž--i---rad-je --j? I__ ž_____ r_____ č___ I-i ž-l-t- r-d-j- č-j- ---------------------- Ili želite radije čaj? 0
Chceme jet domů. Želi-o se-v---t- -ući. Ž_____ s_ v_____ k____ Ž-l-m- s- v-z-t- k-ć-. ---------------------- Želimo se voziti kući. 0
Chcete zavolat taxi? Ž--ite--i -----? Ž_____ l_ t_____ Ž-l-t- l- t-k-i- ---------------- Želite li taksi? 0
Chtějí telefonovat. Oni žel----le--n-ra-i. O__ ž___ t____________ O-i ž-l- t-l-f-n-r-t-. ---------------------- Oni žele telefonirati. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + chorvatština (1-100) MP3 chorvatština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.