Konverzační příručka

cs Spojky 3   »   sq Lidhёzat 3

96 [devadesát šest]

Spojky 3

Spojky 3

96 [nёntёdhjetёegjashtё]

Lidhёzat 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Vstanu, jakmile zazvoní budík. Unё--gr---m -a -ie-----a. U__ n______ s_ b__ z_____ U-ё n-r-h-m s- b-e z-l-a- ------------------------- Unё ngrihem sa bie zilja. 0
Jsem unavený, jakmile se mám učit. L----- -apo mё --het t- -ёs--. L_____ s___ m_ d____ t_ m_____ L-d-e- s-p- m- d-h-t t- m-s-j- ------------------------------ Lodhem sapo mё duhet tё mёsoj. 0
Přestanu pracovat, až mi bude 60. D--p-s-oj sё pun-ari s--te ----h 60 vj--. D_ p_____ s_ p______ s_ t_ m____ 6_ v____ D- p-s-o- s- p-n-a-i s- t- m-u-h 6- v-e-. ----------------------------------------- Do pushoj sё punuari sa te mbush 60 vjeç. 0
Kdy zavoláte? K-r--- -er-----ё-t-le--n? K__ d_ m_____ n_ t_______ K-r d- m-r-n- n- t-l-f-n- ------------------------- Kur do merrni nё telefon? 0
Až budu mít trochu času. Sa-tё-kem-pak----ё. S_ t_ k__ p__ k____ S- t- k-m p-k k-h-. ------------------- Sa tё kem pak kohё. 0
Zavolá, až bude mít trochu času. Ai-do ----ar-- nё---le--n sa-tё k-t--p-- ko--. A_ d_ t_ m____ n_ t______ s_ t_ k___ p__ k____ A- d- t- m-r-ё n- t-l-f-n s- t- k-t- p-k k-h-. ---------------------------------------------- Ai do tё marrё nё telefon sa tё ketё pak kohё. 0
Jak dlouho budete pracovat? Sa-gj-t- do-t--p--oni? S_ g____ d_ t_ p______ S- g-a-ё d- t- p-n-n-? ---------------------- Sa gjatё do tё punoni? 0
Budu pracovat, dokud budu moci. Do--ё -uno---- ----u-d-m. D_ t_ p____ s_ t_ m______ D- t- p-n-j s- t- m-n-e-. ------------------------- Do tё punoj sa tё mundem. 0
Budu pracovat, dokud budu zdravý / zdravá. Do t--pun-----r--- koh- s- -am-i s---d-t--ёm. D_ t_ p____ p__ a_ k___ s_ j__ i s___________ D- t- p-n-j p-r a- k-h- s- j-m i s-ё-d-t-h-m- --------------------------------------------- Do tё punoj pёr aq kohё sa jam i shёndetshёm. 0
Leží v posteli, místo aby pracoval. A--rr--nё---ev-t,----v-n---- -- pu----. A_ r__ n_ k______ n_ v___ q_ t_ p______ A- r-i n- k-e-a-, n- v-n- q- t- p-n-j-. --------------------------------------- Ai rri nё krevat, nё vend qё tё punojё. 0
Čte si časopis, místo aby vařila. Ajo lex-n g---tёn---ё --nd -ё-t- -a--aj. A__ l____ g_______ n_ v___ q_ t_ g______ A-o l-x-n g-z-t-n- n- v-n- q- t- g-t-a-. ---------------------------------------- Ajo lexon gazetёn, nё vend qё tё gatuaj. 0
Sedí v hospodě, místo aby šel domů. A--r-- nё l--a-- -ё v--d----tё ---o---n---ht-pi. A_ r__ n_ l_____ n_ v___ q_ t_ s_____ n_ s______ A- r-i n- l-k-l- n- v-n- q- t- s-k-j- n- s-t-p-. ------------------------------------------------ Ai rri nё lokal, nё vend qё tё shkojё nё shtёpi. 0
Pokud vím, bydlí zde. M---q sa---,-a- -anon k---. M_ a_ s_ d__ a_ b____ k____ M- a- s- d-, a- b-n-n k-t-. --------------------------- Me aq sa di, ai banon kёtu. 0
Pokud vím, je jeho žena nemocná. M--aq-s--di---r--j--- ti--ё--tё - s-mur-. M_ a_ s_ d__ g_____ e t__ ё____ e s______ M- a- s- d-, g-u-j- e t-j ё-h-ё e s-m-r-. ----------------------------------------- Me aq sa di, gruaja e tij ёshtё e sёmurё. 0
Pokud vím, je nezaměstnaný. M--aq -- -i,-ai-ё---- - -a-unё. M_ a_ s_ d__ a_ ё____ i p______ M- a- s- d-, a- ё-h-ё i p-p-n-. ------------------------------- Me aq sa di, ai ёshtё i papunё. 0
Zaspal / zaspala jsem, jinak bych přišel / přišla včas. Mё-zu-- -j-m-- p-r-d--she -o--- ---- i p-rp--t-. M_ z___ g_____ p_________ d_ t_ i___ i p________ M- z-r- g-u-i- p-r-d-y-h- d- t- i-h- i p-r-i-t-. ------------------------------------------------ Mё zuri gjumi, pёrndryshe do tё isha i pёrpiktё. 0
Zmeškal / zmeškala jsem autobus, jinak bych přišel / přišla včas. Humba--ut-bus-----ё-ndr-s-e--o--ё ish-----ёrpi-t-. H____ a_________ p_________ d_ t_ i___ i p________ H-m-a a-t-b-s-n- p-r-d-y-h- d- t- i-h- i p-r-i-t-. -------------------------------------------------- Humba autobusin, pёrndryshe do tё isha i pёrpiktё. 0
Nenašel / nenašla jsem cestu, jinak bych přišel / přišla včas. N---e g---- rrug-n- p-r-dry-h- d-------ha - -ё-p-ktё. N__ e g____ r______ p_________ d_ t_ i___ i p________ N-k e g-e-a r-u-ё-, p-r-d-y-h- d- t- i-h- i p-r-i-t-. ----------------------------------------------------- Nuk e gjeta rrugёn, pёrndryshe do të isha i pёrpiktё. 0

Jazyky a matematika

Myšlení a řeč patří k sobě. Jedno druhé ovlivňuje. Jazykové struktury ovlivňují struktury myšlení. Například v některých jazycích neexistují slova pro číslice. Lidé při hovoru nerozumí konceptu čísel. Matematika a jazyk tedy k sobě také v jistém smyslu patří. Gramatické a matematické struktury jsou často podobné. Někteří vědci si myslí, že jsou také podobně zpracovávány. Věří, že centrum řeči je také zodpovědné za matematiku. Pomáhá mozku vykonávat početní operace. Nedávné studie však dospěly k jiným závěrům. Ukazují, že náš mozek zpracovává matematiku bez pomoci řeči. Vědci zkoumali tři lidi. Jejich mozek byl následkem zranění poškozen. Poškozeno bylo i centrum řeči. Tito lidé měli s řečí velké potíže. Nebyli schopni formulovat jednoduché věty. Některým slovům ani nerozuměli. Po jazykovém testu měli tito lidé řešit matematické problémy. Některé matematické úlohy byly velmi těžké. Přesto je dokázali vyřešit! Výsledky této studie jsou velmi zajímavé. Ukazují, že matematika není kódována slovy. Je možné, že jazyk a matematika mají stejný základ. Obojí je zpracováváno ve stejném centru. Matematika se však nemusí nejdříve převádět na řeč. Možná se matematika a jazyk i společně vyvíjejí… Když je ale mozek hotov, existují odděleně!