Konverzační příručka

cs Příslovce   »   hr Prilozi

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [sto]

Prilozi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy v-ć je-n---- -o--ni---a v__ j_____ – j__ n_____ v-ć j-d-o- – j-š n-k-d- ----------------------- već jednom – još nikada 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Jes-e-li-već -ednom ---- u B-r---u? J____ l_ v__ j_____ b___ u B_______ J-s-e l- v-ć j-d-o- b-l- u B-r-i-u- ----------------------------------- Jeste li već jednom bili u Berlinu? 0
Ne, ještě nikdy. Ne--j-š ni----. N__ j__ n______ N-, j-š n-k-d-. --------------- Ne, još nikada. 0
někdo – nikdo n-t-o-–-nitko n____ – n____ n-t-o – n-t-o ------------- netko – nitko 0
Znáte tady někoho? Po-naj--- -- nek------dj-? P________ l_ n_____ o_____ P-z-a-e-e l- n-k-g- o-d-e- -------------------------- Poznajete li nekoga ovdje? 0
Ne, neznám tady nikoho. N-, ---p--n-jem nik--- o--je. N__ n_ p_______ n_____ o_____ N-, n- p-z-a-e- n-k-g- o-d-e- ----------------------------- Ne, ne poznajem nikoga ovdje. 0
ještě – už ne j------e--i-e j__ – n_ v___ j-š – n- v-š- ------------- još – ne više 0
Zůstanete tady ještě dlouho? Ostaje----- -o----g--ovdj-? O_______ l_ j__ d___ o_____ O-t-j-t- l- j-š d-g- o-d-e- --------------------------- Ostajete li još dugo ovdje? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. Ne, ne osta--m--i-- d--o ovdj-. N__ n_ o______ v___ d___ o_____ N-, n- o-t-j-m v-š- d-g- o-d-e- ------------------------------- Ne, ne ostajem više dugo ovdje. 0
ještě něco – už nic još ----o---ni--- v--e j__ n____ – n____ v___ j-š n-š-o – n-š-a v-š- ---------------------- još nešto – ništa više 0
Chcete ještě něco k pití? Ž-l--- l--još neš-o---piti? Ž_____ l_ j__ n____ p______ Ž-l-t- l- j-š n-š-o p-p-t-? --------------------------- Želite li još nešto popiti? 0
Ne, už nic nechci. Ne--ne -el-m-v-še n--ta. N__ n_ ž____ v___ n_____ N-, n- ž-l-m v-š- n-š-a- ------------------------ Ne, ne želim više ništa. 0
už něco – ještě nic v-- -eš-o - -o--n---a v__ n____ – j__ n____ v-ć n-š-o – j-š n-š-a --------------------- već nešto – još ništa 0
Jedl / jedla jste už něco? J---e-l---------to -el-? J____ l_ v__ n____ j____ J-s-e l- v-ć n-š-o j-l-? ------------------------ Jeste li već nešto jeli? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. N-, j-- -i--- -is-- -e- /-je-a. N__ j__ n____ n____ j__ / j____ N-, j-š n-š-a n-s-m j-o / j-l-. ------------------------------- Ne, još ništa nisam jeo / jela. 0
ještě někdo – už nikdo j-š n------ ---e-n--ko j__ n____ – v___ n____ j-š n-t-o – v-š- n-t-o ---------------------- još netko – više nitko 0
Chce ještě někdo kávu? Ž----li još--et-- ka-u? Ž___ l_ j__ n____ k____ Ž-l- l- j-š n-t-o k-v-? ----------------------- Želi li još netko kavu? 0
Ne, už nikdo. N-- --------š-. N__ n____ v____ N-, n-t-o v-š-. --------------- Ne, nitko više. 0

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…