Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   hr Pitati – prošlost 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [osamdeset i šest]

Pitati – prošlost 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ko---s--kra-at- -o-i-? K___ s_ k______ n_____ K-j- s- k-a-a-u n-s-o- ---------------------- Koju si kravatu nosio? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? K--i--uto -i k-p-o-/----ila? K___ a___ s_ k____ / k______ K-j- a-t- s- k-p-o / k-p-l-? ---------------------------- Koji auto si kupio / kupila? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Na -o----- -e-no---- p-e----t-o-/ -r-tplati-a? N_ k___ s_ s_ n_____ p_________ / p___________ N- k-j- s- s- n-v-n- p-e-p-a-i- / p-e-p-a-i-a- ---------------------------------------------- Na koje si se novine pretplatio / pretplatila? 0
Koho jste viděl / viděla? Ko-a-ste-v-dj-li? K___ s__ v_______ K-g- s-e v-d-e-i- ----------------- Koga ste vidjeli? 0
Koho jste potkal / potkala? Ko---s-e-sr-l-? K___ s__ s_____ K-g- s-e s-e-i- --------------- Koga ste sreli? 0
Koho jste poznal / poznala? K----s-e p--p-z--li? K___ s__ p__________ K-g- s-e p-e-o-n-l-? -------------------- Koga ste prepoznali? 0
Kdy jste vstával / vstávala? K--a-s----e --ta-i? K___ s__ s_ u______ K-d- s-e s- u-t-l-? ------------------- Kada ste se ustali? 0
Kdy jste začal / začala? K-d--ste z--o--l-? K___ s__ z________ K-d- s-e z-p-č-l-? ------------------ Kada ste započeli? 0
Kdy jste skončil / skončila? K-da-s---pr---ali? K___ s__ p________ K-d- s-e p-e-t-l-? ------------------ Kada ste prestali? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Z---o --e--e -ro--dil-? Z____ s__ s_ p_________ Z-š-o s-e s- p-o-u-i-i- ----------------------- Zašto ste se probudili? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Za--- ----p-s-a-i-uč-t--j? Z____ s__ p______ u_______ Z-š-o s-e p-s-a-i u-i-e-j- -------------------------- Zašto ste postali učitelj? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Z--t- st- -z-li-ta---? Z____ s__ u____ t_____ Z-š-o s-e u-e-i t-k-i- ---------------------- Zašto ste uzeli taksi? 0
Odkud jste přišel / přišla? O-a--- --- doš--? O_____ s__ d_____ O-a-l- s-e d-š-i- ----------------- Odakle ste došli? 0
Kam jste šel / šla? K--o st---š--? K___ s__ i____ K-m- s-e i-l-? -------------- Kamo ste išli? 0
Kde jste byl / byla? Gd-e-ste --li? G___ s__ b____ G-j- s-e b-l-? -------------- Gdje ste bili? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Ko---s---o--ga- - -omo---? K___ s_ p______ / p_______ K-m- s- p-m-g-o / p-m-g-a- -------------------------- Kome si pomogao / pomogla? 0
Komu jsi napsal / napsala? Ko-- -i ---a- - pi---a? K___ s_ p____ / p______ K-m- s- p-s-o / p-s-l-? ----------------------- Kome si pisao / pisala? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? K--- s---dgo------- o---v--i-a? K___ s_ o________ / o__________ K-m- s- o-g-v-r-o / o-g-v-r-l-? ------------------------------- Kome si odgovorio / odgovorila? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + chorvatština (1-100) MP3 chorvatština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…