Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   ha farillai

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [sittin da daya]

farillai

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hauština Poslouchat Více
První měsíc je leden. Wata--f--k--s-in- -a---r-. W____ f____ s____ J_______ W-t-n f-r-o s-i-e J-n-i-u- -------------------------- Watan farko shine Janairu. 0
Druhý měsíc je únor. Wa-- n---i-u-sh---e--a-r--ru. W___ n_ b___ s__ n_ F________ W-t- n- b-y- s-i n- F-b-a-r-. ----------------------------- Wata na biyu shi ne Fabrairu. 0
Třetí měsíc je březen. W-ta ---u-u--hin- -aris. W___ n_ u__ s____ M_____ W-t- n- u-u s-i-e M-r-s- ------------------------ Wata na uku shine Maris. 0
Čtvrtý měsíc je duben. Wata-n-------s---e Afr---. W___ n_ h___ s____ A______ W-t- n- h-d- s-i-e A-r-l-. -------------------------- Wata na hudu shine Afrilu. 0
Pátý měsíc je květen. Wa-a-na----a---h-ne----u. W___ n_ b____ s____ M____ W-t- n- b-y-r s-i-e M-y-. ------------------------- Wata na biyar shine Mayu. 0
Šestý měsíc je červen. W--a-n- s-id- s-i---Y-n-. W___ n_ s____ s____ Y____ W-t- n- s-i-a s-i-e Y-n-. ------------------------- Wata na shida shine Yuni. 0
Šest měsíců je půl roku. Wa-- -hid--r---n s-e-a-- n-. W___ s____ r____ s______ n__ W-t- s-i-a r-b-n s-e-a-a n-. ---------------------------- Wata shida rabin shekara ne. 0
Leden, únor, březen, Fab----- Ma---, F_______ M_____ F-b-a-r- M-r-s- --------------- Fabrairu Maris, 0
duben, květen a červen. Afrilu- M--- -a Yuni. A______ M___ d_ Y____ A-r-l-, M-y- d- Y-n-. --------------------- Afrilu, Mayu da Yuni. 0
Sedmý měsíc je červenec. W--a-n- b----- -u-----. W___ n_ b_____ Y___ n__ W-t- n- b-k-a- Y-l- n-. ----------------------- Wata na bakwai Yuli ne. 0
Osmý měsíc je srpen. W--- n------as shi---Ag--t-. W___ n_ t_____ s____ A______ W-t- n- t-k-a- s-i-e A-u-t-. ---------------------------- Wata na takwas shine Agusta. 0
Devátý měsíc je září. Wat---- tara-----e--at-mba. W___ n_ t___ s____ S_______ W-t- n- t-r- s-i-e S-t-m-a- --------------------------- Wata na tara shine Satumba. 0
Desátý měsíc je říjen. W-ta n---om--O----a-ne. W___ n_ g___ O_____ n__ W-t- n- g-m- O-t-b- n-. ----------------------- Wata na goma Oktoba ne. 0
Jedenáctý měsíc je listopad. Wat-----s--------sh-n- Nuw-m--. W___ n_ s__ d___ s____ N_______ W-t- n- s-a d-y- s-i-e N-w-m-a- ------------------------------- Wata na sha daya shine Nuwamba. 0
Dvanáctý měsíc je prosinec. Wa-a -a s-a---y---isa-b-. W___ n_ s__ b___ D_______ W-t- n- s-a b-y- D-s-m-a- ------------------------- Wata na sha biyu Disamba. 0
Dvanáct měsíců je jeden rok. Wa---n---om--sha --y- shek-r---e. W______ g___ s__ b___ s______ c__ W-t-n-i g-m- s-a b-y- s-e-a-a c-. --------------------------------- Watanni goma sha biyu shekara ce. 0
Červenec, srpen, září, Yul- Ag-sta S-t--b-, Y___ A_____ S_______ Y-l- A-u-t- S-t-m-a- -------------------- Yuli Agusta Satumba, 0
říjen, listopad a prosinec. O-t-b-, Nuw--b--da -is-mb-. O______ N______ d_ D_______ O-t-b-, N-w-m-a d- D-s-m-a- --------------------------- Oktoba, Nuwamba da Disamba. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 hauština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…