Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   uk Порядкові числа

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [шістдесят один]

61 [shistdesyat odyn]

Порядкові числа

Poryadkovi chysla

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
První měsíc je leden. П-рший--і-яць --------. П_____ м_____ – с______ П-р-и- м-с-ц- – с-ч-н-. ----------------------- Перший місяць – січень. 0
Pe-s-y---mi-yatsʹ-– si--enʹ. P______ m_______ – s_______ P-r-h-y- m-s-a-s- – s-c-e-ʹ- ---------------------------- Pershyy̆ misyatsʹ – sichenʹ.
Druhý měsíc je únor. Дру--й м---ц--– --ти-. Д_____ м_____ – л_____ Д-у-и- м-с-ц- – л-т-й- ---------------------- Другий місяць – лютий. 0
Dr--yy- --sy-tsʹ –-l-utyy-. D_____ m_______ – l______ D-u-y-̆ m-s-a-s- – l-u-y-̆- --------------------------- Druhyy̆ misyatsʹ – lyutyy̆.
Třetí měsíc je březen. Тр-тій м-ся-- – б-р-з---. Т_____ м_____ – б________ Т-е-і- м-с-ц- – б-р-з-н-. ------------------------- Третій місяць – березень. 0
Tr-tiy̆ -i----s--–-b---z-n-. T_____ m_______ – b________ T-e-i-̆ m-s-a-s- – b-r-z-n-. ---------------------------- Tretiy̆ misyatsʹ – berezenʹ.
Čtvrtý měsíc je duben. Че-ве-т-- місяць - кві-е--. Ч________ м_____ – к_______ Ч-т-е-т-й м-с-ц- – к-і-е-ь- --------------------------- Четвертий місяць – квітень. 0
C-e-----yy̆-m-sy---ʹ - k------. C_________ m_______ – k_______ C-e-v-r-y-̆ m-s-a-s- – k-i-e-ʹ- ------------------------------- Chetvertyy̆ misyatsʹ – kvitenʹ.
Pátý měsíc je květen. П-я-ий -і---ь -----в-нь. П_____ м_____ – т_______ П-я-и- м-с-ц- – т-а-е-ь- ------------------------ П’ятий місяць – травень. 0
P----yy--mi-ya-sʹ----rave-ʹ. P______ m_______ – t_______ P-y-t-y- m-s-a-s- – t-a-e-ʹ- ---------------------------- Pʺyatyy̆ misyatsʹ – travenʹ.
Šestý měsíc je červen. Ш-сти--міс--ь-- -е-ве--. Ш_____ м_____ – ч_______ Ш-с-и- м-с-ц- – ч-р-е-ь- ------------------------ Шостий місяць – червень. 0
S--st-y̆ --s--tsʹ-– c---v--ʹ. S______ m_______ – c________ S-o-t-y- m-s-a-s- – c-e-v-n-. ----------------------------- Shostyy̆ misyatsʹ – chervenʹ.
Šest měsíců je půl roku. Ші---------ів-– ц- --вроку. Ш____ м______ – ц_ п_______ Ш-с-ь м-с-ц-в – ц- п-в-о-у- --------------------------- Шість місяців – це півроку. 0
S----ʹ-misyat-i- - t-e--i---ku. S_____ m________ – t__ p_______ S-i-t- m-s-a-s-v – t-e p-v-o-u- ------------------------------- Shistʹ misyatsiv – tse pivroku.
Leden, únor, březen, Січ-н-- --ти---б-р--е-ь, С______ л_____ б________ С-ч-н-, л-т-й- б-р-з-н-, ------------------------ Січень, лютий, березень, 0
S-c--n-,-lyu--y̆, b---z--ʹ, S_______ l______ b________ S-c-e-ʹ- l-u-y-̆- b-r-z-n-, --------------------------- Sichenʹ, lyutyy̆, berezenʹ,
duben, květen a červen. кв-т---, ---ве---- ч-р-ен-. к_______ т______ і ч_______ к-і-е-ь- т-а-е-ь і ч-р-е-ь- --------------------------- квітень, травень і червень. 0
kv---nʹ- --av-n-----herv---. k_______ t______ i c________ k-i-e-ʹ- t-a-e-ʹ i c-e-v-n-. ---------------------------- kvitenʹ, travenʹ i chervenʹ.
Sedmý měsíc je červenec. С-о--- -іся-ь – ---е--. С_____ м_____ – л______ С-о-и- м-с-ц- – л-п-н-. ----------------------- Сьомий місяць – липень. 0
S-omy-- -i----s--–--y-e--. S_____ m_______ – l______ S-o-y-̆ m-s-a-s- – l-p-n-. -------------------------- Sʹomyy̆ misyatsʹ – lypenʹ.
Osmý měsíc je srpen. В-с--и---іс--ь – с---ень. В______ м_____ – с_______ В-с-м-й м-с-ц- – с-р-е-ь- ------------------------- Восьмий місяць – серпень. 0
V--ʹ-y---m-sy-tsʹ---ser-e-ʹ. V______ m_______ – s_______ V-s-m-y- m-s-a-s- – s-r-e-ʹ- ---------------------------- Vosʹmyy̆ misyatsʹ – serpenʹ.
Devátý měsíc je září. Д--’-тий -і-----–---р--е--. Д_______ м_____ – в________ Д-в-я-и- м-с-ц- – в-р-с-н-. --------------------------- Дев’ятий місяць – вересень. 0
D--'y--yy-----ya----- ver-----. D________ m_______ – v________ D-v-y-t-y- m-s-a-s- – v-r-s-n-. ------------------------------- Dev'yatyy̆ misyatsʹ – veresenʹ.
Desátý měsíc je říjen. Дес--ий м-с-ць-- --вт---. Д______ м_____ – ж_______ Д-с-т-й м-с-ц- – ж-в-е-ь- ------------------------- Десятий місяць – жовтень. 0
Desyaty-̆ -i---t---- -----e-ʹ. D_______ m_______ – z________ D-s-a-y-̆ m-s-a-s- – z-o-t-n-. ------------------------------ Desyatyy̆ misyatsʹ – zhovtenʹ.
Jedenáctý měsíc je listopad. О-и-адця-и---іся-- --лис-о--д. О__________ м_____ – л________ О-и-а-ц-т-й м-с-ц- – л-с-о-а-. ------------------------------ Одинадцятий місяць – листопад. 0
Od-nad--y-t--̆-m-syats- --ly---p--. O____________ m_______ – l________ O-y-a-t-y-t-y- m-s-a-s- – l-s-o-a-. ----------------------------------- Odynadtsyatyy̆ misyatsʹ – lystopad.
Dvanáctý měsíc je prosinec. Дв----ц-тий --с-ць-–------н-. Д__________ м_____ – г_______ Д-а-а-ц-т-й м-с-ц- – г-у-е-ь- ----------------------------- Дванадцятий місяць – грудень. 0
D-a---tsyatyy̆ m-sy--sʹ - -r-d-n-. D____________ m_______ – h_______ D-a-a-t-y-t-y- m-s-a-s- – h-u-e-ʹ- ---------------------------------- Dvanadtsyatyy̆ misyatsʹ – hrudenʹ.
Dvanáct měsíců je jeden rok. Д--н--ц-ть -і---і----це рік. Д_________ м______ – ц_ р___ Д-а-а-ц-т- м-с-ц-в – ц- р-к- ---------------------------- Дванадцять місяців – це рік. 0
D----dts-a-- mi-yats-- – -----ik. D___________ m________ – t__ r___ D-a-a-t-y-t- m-s-a-s-v – t-e r-k- --------------------------------- Dvanadtsyatʹ misyatsiv – tse rik.
Červenec, srpen, září, Лип---,---р--------р-с-нь, Л______ с_______ в________ Л-п-н-, с-р-е-ь- в-р-с-н-, -------------------------- Липень, серпень, вересень, 0
L---nʹ, se--e----v-res-nʹ, L______ s_______ v________ L-p-n-, s-r-e-ʹ- v-r-s-n-, -------------------------- Lypenʹ, serpenʹ, veresenʹ,
říjen, listopad a prosinec. жо--ень,--ис-оп-д-і г-уд--ь. ж_______ л_______ і г_______ ж-в-е-ь- л-с-о-а- і г-у-е-ь- ---------------------------- жовтень, листопад і грудень. 0
z--v-en-,-lyst--a- - --uden-. z________ l_______ i h_______ z-o-t-n-, l-s-o-a- i h-u-e-ʹ- ----------------------------- zhovtenʹ, lystopad i hrudenʹ.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + ukrajinština (1-100) MP3 ukrajinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…