Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   kk Реттік нөмірлер

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [алпыс бір]

61 [alpıs bir]

Реттік нөмірлер

[Rettik nömirler]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
První měsíc je leden. Бі---ш--а- -----та-. Б______ а_ – қ______ Б-р-н-і а- – қ-ң-а-. -------------------- Бірінші ай – қаңтар. 0
Bi-inş- ay---qa--a-. B______ a_ – q______ B-r-n-i a- – q-ñ-a-. -------------------- Birinşi ay – qañtar.
Druhý měsíc je únor. Екі-ш- -й – ақ-ан. Е_____ а_ – а_____ Е-і-ш- а- – а-п-н- ------------------ Екінші ай – ақпан. 0
E-inşi-a- –-aq-an. E_____ a_ – a_____ E-i-ş- a- – a-p-n- ------------------ Ekinşi ay – aqpan.
Třetí měsíc je březen. Ү--н-і -й - н--р--. Ү_____ а_ – н______ Ү-і-ш- а- – н-у-ы-. ------------------- Үшінші ай – наурыз. 0
Üşi-ş--a--- n--rı-. Ü_____ a_ – n______ Ü-i-ş- a- – n-w-ı-. ------------------- Üşinşi ay – nawrız.
Čtvrtý měsíc je duben. Т---і-----й-–-сәу--. Т_______ а_ – с_____ Т-р-і-ш- а- – с-у-р- -------------------- Төртінші ай – сәуір. 0
Tö--i--i -----s-w-r. T_______ a_ – s_____ T-r-i-ş- a- – s-w-r- -------------------- Törtinşi ay – säwir.
Pátý měsíc je květen. Бес-н---а- –---м--. Б______ а_ – м_____ Б-с-н-і а- – м-м-р- ------------------- Бесінші ай – мамыр. 0
B--i--i a--– --mır. B______ a_ – m_____ B-s-n-i a- – m-m-r- ------------------- Besinşi ay – mamır.
Šestý měsíc je červen. А---н-ы ай---м-усы-. А______ а_ – м______ А-т-н-ы а- – м-у-ы-. -------------------- Алтыншы ай – маусым. 0
A---n-ı a- – -a---m. A______ a_ – m______ A-t-n-ı a- – m-w-ı-. -------------------- Altınşı ay – mawsım.
Šest měsíců je půl roku. Ал----й –-б-л -арт----л. А___ а_ – б__ ж____ ж___ А-т- а- – б-л ж-р-ы ж-л- ------------------------ Алты ай – бұл жарты жыл. 0
Al-ı--y – --l-j--t----l. A___ a_ – b__ j____ j___ A-t- a- – b-l j-r-ı j-l- ------------------------ Altı ay – bul jartı jıl.
Leden, únor, březen, Қаңт--, а-пан, --ур--, Қ______ а_____ н______ Қ-ң-а-, а-п-н- н-у-ы-, ---------------------- Қаңтар, ақпан, наурыз, 0
Qañta-- -q-a-- ---rız, Q______ a_____ n______ Q-ñ-a-, a-p-n- n-w-ı-, ---------------------- Qañtar, aqpan, nawrız,
duben, květen a červen. сәу--,-м-мы----н- -а--ы-. с_____ м____ ж___ м______ с-у-р- м-м-р ж-н- м-у-ы-. ------------------------- сәуір, мамыр және маусым. 0
säw-r, ---ır jän----wsı-. s_____ m____ j___ m______ s-w-r- m-m-r j-n- m-w-ı-. ------------------------- säwir, mamır jäne mawsım.
Sedmý měsíc je červenec. Жет-нш---й - ші-де. Ж______ а_ – ш_____ Ж-т-н-і а- – ш-л-е- ------------------- Жетінші ай – шілде. 0
Je-i--i a- – ş-l--. J______ a_ – ş_____ J-t-n-i a- – ş-l-e- ------------------- Jetinşi ay – şilde.
Osmý měsíc je srpen. Сегі-інші-ай –--а-ыз. С________ а_ – т_____ С-г-з-н-і а- – т-м-з- --------------------- Сегізінші ай – тамыз. 0
S--izi-ş- -y-- -a-ı-. S________ a_ – t_____ S-g-z-n-i a- – t-m-z- --------------------- Segizinşi ay – tamız.
Devátý měsíc je září. Тоғ-зы-шы ---- -ы---йе-. Т________ а_ – қ________ Т-ғ-з-н-ы а- – қ-р-ү-е-. ------------------------ Тоғызыншы ай – қыркүйек. 0
To---ı--ı -y-–-q----y--. T________ a_ – q________ T-ğ-z-n-ı a- – q-r-ü-e-. ------------------------ Toğızınşı ay – qırküyek.
Desátý měsíc je říjen. О-ын----й - қ-з-н. О_____ а_ – қ_____ О-ы-ш- а- – қ-з-н- ------------------ Оныншы ай – қазан. 0
On-n-ı a--–-q----. O_____ a_ – q_____ O-ı-ş- a- – q-z-n- ------------------ Onınşı ay – qazan.
Jedenáctý měsíc je listopad. Он----інш--ай-– ------. О_ б______ а_ – қ______ О- б-р-н-і а- – қ-р-ш-. ----------------------- Он бірінші ай – қараша. 0
On-b-----i-a--- qara-a. O_ b______ a_ – q______ O- b-r-n-i a- – q-r-ş-. ----------------------- On birinşi ay – qaraşa.
Dvanáctý měsíc je prosinec. О------ші-ай---же-т---а-. О_ е_____ а_ – ж_________ О- е-і-ш- а- – ж-л-о-с-н- ------------------------- Он екінші ай – желтоқсан. 0
On -k---- ---–-jel-o-s-n. O_ e_____ a_ – j_________ O- e-i-ş- a- – j-l-o-s-n- ------------------------- On ekinşi ay – jeltoqsan.
Dvanáct měsíců je jeden rok. Он --і -й - бұл--і--ж--. О_ е__ а_ – б__ б__ ж___ О- е-і а- – б-л б-р ж-л- ------------------------ Он екі ай – бұл бір жыл. 0
On--k-----– bu- b-- --l. O_ e__ a_ – b__ b__ j___ O- e-i a- – b-l b-r j-l- ------------------------ On eki ay – bul bir jıl.
Červenec, srpen, září, Ші--е- там-з- --ркү---, Ш_____ т_____ қ________ Ш-л-е- т-м-з- қ-р-ү-е-, ----------------------- Шілде, тамыз, қыркүйек, 0
Ş-l--,---mız, qı-k--ek, Ş_____ t_____ q________ Ş-l-e- t-m-z- q-r-ü-e-, ----------------------- Şilde, tamız, qırküyek,
říjen, listopad a prosinec. қ--ан,--а---а, ж--то--ан. қ_____ қ______ ж_________ қ-з-н- қ-р-ш-, ж-л-о-с-н- ------------------------- қазан, қараша, желтоқсан. 0
qa------a----, je-to-s-n. q_____ q______ j_________ q-z-n- q-r-ş-, j-l-o-s-n- ------------------------- qazan, qaraşa, jeltoqsan.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + kazaština (1-100) MP3 kazaština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…