Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   sq Numra rreshtorё

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [gjashtёdhjetёenjё]

Numra rreshtorё

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
První měsíc je leden. Mu--i i p-rё-ёs--ё ja----. M____ i p___ ё____ j______ M-a-i i p-r- ё-h-ё j-n-r-. -------------------------- Muaji i parё ёshtё janari. 0
Druhý měsíc je únor. Mu-ji-i-dyt--ё-h-ё--hk-rt-. M____ i d___ ё____ s_______ M-a-i i d-t- ё-h-ё s-k-r-i- --------------------------- Muaji i dytё ёshtё shkurti. 0
Třetí měsíc je březen. Muaj- i--re-ё--sh-ё----si. M____ i t____ ё____ m_____ M-a-i i t-e-ё ё-h-ё m-r-i- -------------------------- Muaji i tretё ёshtё marsi. 0
Čtvrtý měsíc je duben. Mu-j--- ka-ё----s-tё -r-lli. M____ i k_____ ё____ p______ M-a-i i k-t-r- ё-h-ё p-i-l-. ---------------------------- Muaji i katёrt ёshtё prilli. 0
Pátý měsíc je květen. Mu----i pestё-ёs--ё mai. M____ i p____ ё____ m___ M-a-i i p-s-ё ё-h-ё m-i- ------------------------ Muaji i pestё ёshtё mai. 0
Šestý měsíc je červen. Mu--i i---a--tё ё--tё -e-s-or-. M____ i g______ ё____ q________ M-a-i i g-a-h-ё ё-h-ё q-r-h-r-. ------------------------------- Muaji i gjashtё ёshtё qershori. 0
Šest měsíců je půl roku. G--sh-ё ---- j-nё---ё-g--s-ё viti. G______ m___ j___ n__ g_____ v____ G-a-h-ё m-a- j-n- n-ё g-y-m- v-t-. ---------------------------------- Gjashtё muaj janё njё gjysmё viti. 0
Leden, únor, březen, ja-a-- -----t--ma-s, j_____ s______ m____ j-n-r- s-k-r-, m-r-, -------------------- janar, shkurt, mars, 0
duben, květen a červen. pri-l---aj-d-- -e--ho-. p_____ m__ d__ q_______ p-i-l- m-j d-e q-r-h-r- ----------------------- prill, maj dhe qershor. 0
Sedmý měsíc je červenec. M------ -h-a----s-t--k---iku. M____ i s_____ ё____ k_______ M-a-i i s-t-t- ё-h-ё k-r-i-u- ----------------------------- Muaji i shtatё ёshtё korriku. 0
Osmý měsíc je srpen. Mua-- - -etё ёsh----ush--. M____ i t___ ё____ g______ M-a-i i t-t- ё-h-ё g-s-t-. -------------------------- Muaji i tetё ёshtё gushti. 0
Devátý měsíc je září. M--j- i-nё-tё-ё--t- s-tat-ri. M____ i n____ ё____ s________ M-a-i i n-n-ё ё-h-ё s-t-t-r-. ----------------------------- Muaji i nёntё ёshtё shtatori. 0
Desátý měsíc je říjen. Mu-ji -------- -sh-ё-t---ri. M____ i d_____ ё____ t______ M-a-i i d-j-t- ё-h-ё t-t-r-. ---------------------------- Muaji i dhjetё ёshtё tetori. 0
Jedenáctý měsíc je listopad. Muaj- i n---bё-hj--- -s-t- -ё-t-r-. M____ i n___________ ё____ n_______ M-a-i i n-ё-b-d-j-t- ё-h-ё n-n-o-i- ----------------------------------- Muaji i njёmbёdhjetё ёshtё nёntori. 0
Dvanáctý měsíc je prosinec. Mu-ji i dymb-d--e-ё-ёsh-- d--e--ri. M____ i d__________ ё____ d________ M-a-i i d-m-ё-h-e-ё ё-h-ё d-j-t-r-. ----------------------------------- Muaji i dymbёdhjetё ёshtё dhjetori. 0
Dvanáct měsíců je jeden rok. Dy--ё--je---mu----anё ----vi-. D__________ m___ j___ n__ v___ D-m-ё-h-e-ё m-a- j-n- n-ё v-t- ------------------------------ Dymbёdhjetё muaj janё njё vit. 0
Červenec, srpen, září, korri-- --s-t, s--a-o-, k______ g_____ s_______ k-r-i-, g-s-t- s-t-t-r- ----------------------- korrik, gusht, shtator, 0
říjen, listopad a prosinec. t--o-, n----r-d-e dh-----. t_____ n_____ d__ d_______ t-t-r- n-n-o- d-e d-j-t-r- -------------------------- tetor, nёntor dhe dhjetor. 0

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…