Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   et Järgarvud

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [kuuskümmend üks]

Järgarvud

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
První měsíc je leden. E-im-n- --u--n -aan-ar. E______ k__ o_ j_______ E-i-e-e k-u o- j-a-u-r- ----------------------- Esimene kuu on jaanuar. 0
Druhý měsíc je únor. Tei-e---- -n---e-ruar. T____ k__ o_ v________ T-i-e k-u o- v-e-r-a-. ---------------------- Teine kuu on veebruar. 0
Třetí měsíc je březen. K-lmas --u-o---ä-ts. K_____ k__ o_ m_____ K-l-a- k-u o- m-r-s- -------------------- Kolmas kuu on märts. 0
Čtvrtý měsíc je duben. Ne--as---u on -pri--. N_____ k__ o_ a______ N-l-a- k-u o- a-r-l-. --------------------- Neljas kuu on aprill. 0
Pátý měsíc je květen. Viie---uu-o- ---. V____ k__ o_ m___ V-i-s k-u o- m-i- ----------------- Viies kuu on mai. 0
Šestý měsíc je červen. K-ue- ku--o----uni. K____ k__ o_ j_____ K-u-s k-u o- j-u-i- ------------------- Kuues kuu on juuni. 0
Šest měsíců je půl roku. Ku------- -- -----a-stat. K___ k___ o_ p___ a______ K-u- k-u- o- p-o- a-s-a-. ------------------------- Kuus kuud on pool aastat. 0
Leden, únor, březen, Jaa--ar- --ebru--,-----s, J_______ v________ m_____ J-a-u-r- v-e-r-a-, m-r-s- ------------------------- Jaanuar, veebruar, märts, 0
duben, květen a červen. apr--l,-ma--ja----n-. a______ m__ j_ j_____ a-r-l-, m-i j- j-u-i- --------------------- aprill, mai ja juuni. 0
Sedmý měsíc je červenec. S-i--m-- ku--o- j----. S_______ k__ o_ j_____ S-i-s-e- k-u o- j-u-i- ---------------------- Seitsmes kuu on juuli. 0
Osmý měsíc je srpen. K-he-sa- kuu-on au-u-t. K_______ k__ o_ a______ K-h-k-a- k-u o- a-g-s-. ----------------------- Kaheksas kuu on august. 0
Devátý měsíc je září. Üh----s---- -n --p--m-er. Ü______ k__ o_ s_________ Ü-e-s-s k-u o- s-p-e-b-r- ------------------------- Üheksas kuu on september. 0
Desátý měsíc je říjen. Küm-es --- ------oo---. K_____ k__ o_ o________ K-m-e- k-u o- o-t-o-e-. ----------------------- Kümnes kuu on oktoober. 0
Jedenáctý měsíc je listopad. Üh-teist--m--s-ku- -n-nov-mb--. Ü_____________ k__ o_ n________ Ü-e-e-s-k-m-e- k-u o- n-v-m-e-. ------------------------------- Üheteistkümnes kuu on november. 0
Dvanáctý měsíc je prosinec. Kah---is--üm----k---on-d--s-mb-r. K______________ k__ o_ d_________ K-h-t-i-t-ü-n-s k-u o- d-t-e-b-r- --------------------------------- Kaheteistkümnes kuu on detsember. 0
Dvanáct měsíců je jeden rok. K-k------ ---- on--a-t-. K________ k___ o_ a_____ K-k-t-i-t k-u- o- a-s-a- ------------------------ Kaksteist kuud on aasta. 0
Červenec, srpen, září, Juu------g---, -e-t--b--, J_____ a______ s_________ J-u-i- a-g-s-, s-p-e-b-r- ------------------------- Juuli, august, september, 0
říjen, listopad a prosinec. o-to--e-, n---mb---j--det--mb--. o________ n_______ j_ d_________ o-t-o-e-, n-v-m-e- j- d-t-e-b-r- -------------------------------- oktoober, november ja detsember. 0

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…