Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   mk Редни броеви

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [шеесет и еден]

61 [shyeyesyet i yedyen]

Редни броеви

[Ryedni broyevi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
První měsíc je leden. Прв-от-мес-ц---јан----. П_____ м____ е ј_______ П-в-о- м-с-ц е ј-н-а-и- ----------------------- Првиот месец е јануари. 0
Pr-io- my-sy--- y----n-o-r-. P_____ m_______ y_ ј________ P-v-o- m-e-y-t- y- ј-n-o-r-. ---------------------------- Prviot myesyetz ye јanooari.
Druhý měsíc je únor. Вто-и-----сец е-ф-вруа-и. В______ м____ е ф________ В-о-и-т м-с-ц е ф-в-у-р-. ------------------------- Вториот месец е февруари. 0
Vtori-t -yes--t---- -y-v-o-a-i. V______ m_______ y_ f__________ V-o-i-t m-e-y-t- y- f-e-r-o-r-. ------------------------------- Vtoriot myesyetz ye fyevrooari.
Třetí měsíc je březen. Тр---о- м-сец-е -а--. Т______ м____ е м____ Т-е-и-т м-с-ц е м-р-. --------------------- Третиот месец е март. 0
T-ye-i-t-m-es---z-ye--ar-. T_______ m_______ y_ m____ T-y-t-o- m-e-y-t- y- m-r-. -------------------------- Tryetiot myesyetz ye mart.
Čtvrtý měsíc je duben. Че-в-т-от -есе- -----ил. Ч________ м____ е а_____ Ч-т-р-и-т м-с-ц е а-р-л- ------------------------ Четвртиот месец е април. 0
Ch-et-rti-t --es---z--e -p--l. C__________ m_______ y_ a_____ C-y-t-r-i-t m-e-y-t- y- a-r-l- ------------------------------ Chyetvrtiot myesyetz ye april.
Pátý měsíc je květen. Пе-т-о- -е--ц---ма-. П______ м____ е м___ П-т-и-т м-с-ц е м-ј- -------------------- Петтиот месец е мај. 0
P-ett-----ye----- ye -a-. P_______ m_______ y_ m___ P-e-t-o- m-e-y-t- y- m-ј- ------------------------- Pyettiot myesyetz ye maј.
Šestý měsíc je červen. Ш-стт-----е-ец-- --ни. Ш_______ м____ е ј____ Ш-с-т-о- м-с-ц е ј-н-. ---------------------- Шесттиот месец е јуни. 0
Shyes--iot-my-----z y- -o--i. S_________ m_______ y_ ј_____ S-y-s-t-o- m-e-y-t- y- ј-o-i- ----------------------------- Shyesttiot myesyetz ye јooni.
Šest měsíců je půl roku. Ш-ст-м-се----- п----и-а--о--н-. Ш___ м_____ с_ п_______ г______ Ш-с- м-с-ц- с- п-л-в-н- г-д-н-. ------------------------------- Шест месеци се половина година. 0
Shy--- m----e-z------p--ovina ---d--a. S_____ m________ s__ p_______ g_______ S-y-s- m-e-y-t-i s-e p-l-v-n- g-o-i-a- -------------------------------------- Shyest myesyetzi sye polovina guodina.
Leden, únor, březen, ја---р---ф-вр---и- -арт ј_______ ф________ м___ ј-н-а-и- ф-в-у-р-, м-р- ----------------------- јануари, февруари, март 0
јa-o-ar----yevr--ar-- ma-t ј________ f__________ m___ ј-n-o-r-, f-e-r-o-r-, m-r- -------------------------- јanooari, fyevrooari, mart
duben, květen a červen. април- мај- --н-. а_____ м___ ј____ а-р-л- м-ј- ј-н-. ----------------- април, мај, јуни. 0
april- -aј--ј-on-. a_____ m___ ј_____ a-r-l- m-ј- ј-o-i- ------------------ april, maј, јooni.
Sedmý měsíc je červenec. С--ми-т----е--- -у-и. С______ м____ е ј____ С-д-и-т м-с-ц е ј-л-. --------------------- Седмиот месец е јули. 0
Sy-d-i-t --e-y--- -- ј-o-i. S_______ m_______ y_ ј_____ S-e-m-o- m-e-y-t- y- ј-o-i- --------------------------- Syedmiot myesyetz ye јooli.
Osmý měsíc je srpen. О--иот-ме-ец - а-густ. О_____ м____ е а______ О-м-о- м-с-ц е а-г-с-. ---------------------- Осмиот месец е август. 0
Os-io--my--y-t-----avguo---. O_____ m_______ y_ a________ O-m-o- m-e-y-t- y- a-g-o-s-. ---------------------------- Osmiot myesyetz ye avguoost.
Devátý měsíc je září. Д--етти-- ме-е- --сеп-е-вр-. Д________ м____ е с_________ Д-в-т-и-т м-с-ц е с-п-е-в-и- ---------------------------- Деветтиот месец е септември. 0
D----e--iot ---s--tz y- ----t-e-v--. D__________ m_______ y_ s___________ D-e-y-t-i-t m-e-y-t- y- s-e-t-e-v-i- ------------------------------------ Dyevyettiot myesyetz ye syeptyemvri.
Desátý měsíc je říjen. Д---т-----м-с-- --о-томври. Д________ м____ е о________ Д-с-т-и-т м-с-ц е о-т-м-р-. --------------------------- Десеттиот месец е октомври. 0
D---ye-t--- --e-ye---y---k-o-v--. D__________ m_______ y_ o________ D-e-y-t-i-t m-e-y-t- y- o-t-m-r-. --------------------------------- Dyesyettiot myesyetz ye oktomvri.
Jedenáctý měsíc je listopad. Еди--е---т-о---е-ец-е -о-мв-и. Е____________ м____ е н_______ Е-и-а-с-т-и-т м-с-ц е н-е-в-и- ------------------------------ Единаесеттиот месец е ноември. 0
Yedi-ay-syet-i-t m---ye-z y--no-em---. Y_______________ m_______ y_ n________ Y-d-n-y-s-e-t-o- m-e-y-t- y- n-y-m-r-. -------------------------------------- Yedinayesyettiot myesyetz ye noyemvri.
Dvanáctý měsíc je prosinec. Д-ан----т---т-м---ц ---ек-м-р-. Д____________ м____ е д________ Д-а-а-с-т-и-т м-с-ц е д-к-м-р-. ------------------------------- Дванаесеттиот месец е декември. 0
Dvanayes-e-t-ot --esy-t--ye -y-k-em---. D______________ m_______ y_ d__________ D-a-a-e-y-t-i-t m-e-y-t- y- d-e-y-m-r-. --------------------------------------- Dvanayesyettiot myesyetz ye dyekyemvri.
Dvanáct měsíců je jeden rok. Д---аесет--е--ц--се -----го-и-а. Д________ м_____ с_ е___ г______ Д-а-а-с-т м-с-ц- с- е-н- г-д-н-. -------------------------------- Дванаесет месеци се една година. 0
D-a--yes-et mye----zi s-e -e-na--uod---. D__________ m________ s__ y____ g_______ D-a-a-e-y-t m-e-y-t-i s-e y-d-a g-o-i-a- ---------------------------------------- Dvanayesyet myesyetzi sye yedna guodina.
Červenec, srpen, září, ју-и, авг-с---се-тем--и, ј____ а______ с_________ ј-л-, а-г-с-, с-п-е-в-и- ------------------------ јули, август, септември, 0
ј-oli- -vg------ ----------i, ј_____ a________ s___________ ј-o-i- a-g-o-s-, s-e-t-e-v-i- ----------------------------- јooli, avguoost, syeptyemvri,
říjen, listopad a prosinec. о--омв------ем-ри,---кемв--. о________ н_______ д________ о-т-м-р-, н-е-в-и- д-к-м-р-. ---------------------------- октомври, ноември, декември. 0
okt-mvri, noyemvri, d-ek-emvr-. o________ n________ d__________ o-t-m-r-, n-y-m-r-, d-e-y-m-r-. ------------------------------- oktomvri, noyemvri, dyekyemvri.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…