Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   sr нешто желети

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [седамдесет]

70 [sedamdeset]

нешто желети

[nešto želeti]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Же--т---и---шит-? Желите ли пушити? Ж-л-т- л- п-ш-т-? ----------------- Желите ли пушити? 0
Ž-l------ -u-iti? Želite li pušiti? Ž-l-t- l- p-š-t-? ----------------- Želite li pušiti?
Chcete si zatančit? Ж--ите -- -гра-и? Желите ли играти? Ж-л-т- л- и-р-т-? ----------------- Желите ли играти? 0
Že-i-- li igrati? Želite li igrati? Ž-l-t- l- i-r-t-? ----------------- Želite li igrati?
Chcete se projít? Ж--ит- л- ш--а--? Желите ли шетати? Ж-л-т- л- ш-т-т-? ----------------- Желите ли шетати? 0
Že--te--i --tati? Želite li šetati? Ž-l-t- l- š-t-t-? ----------------- Želite li šetati?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Ја-жел-м п--ити. Ја желим пушити. Ј- ж-л-м п-ш-т-. ---------------- Ја желим пушити. 0
Ja--el----u---i. Ja želim pušiti. J- ž-l-m p-š-t-. ---------------- Ja želim pušiti.
Chceš cigaretu? Же--ш ----и-аре-у? Желиш ли цигарету? Ж-л-ш л- ц-г-р-т-? ------------------ Желиш ли цигарету? 0
Želi--li c--ar---? Želiš li cigaretu? Ž-l-š l- c-g-r-t-? ------------------ Želiš li cigaretu?
Chce připálit. О- -е-и-в---у. Он жели ватру. О- ж-л- в-т-у- -------------- Он жели ватру. 0
On--e-----tr-. On želi vatru. O- ž-l- v-t-u- -------------- On želi vatru.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Ј----лим н-што пи--. Ја желим нешто пити. Ј- ж-л-м н-ш-о п-т-. -------------------- Ја желим нешто пити. 0
Ja-želi- neš-- pi--. Ja želim nešto piti. J- ž-l-m n-š-o p-t-. -------------------- Ja želim nešto piti.
Něco bych snědl / snědla. Ј- жел-м--е-т- --с-и. Ја желим нешто јести. Ј- ж-л-м н-ш-о ј-с-и- --------------------- Ја желим нешто јести. 0
Ja-ž--i--ne-to je--i. Ja želim nešto jesti. J- ž-l-m n-š-o j-s-i- --------------------- Ja želim nešto jesti.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Ја--е жели--мал- -д-о----. Ја се желим мало одморити. Ј- с- ж-л-м м-л- о-м-р-т-. -------------------------- Ја се желим мало одморити. 0
Ja-s- --li----l---dmo-iti. Ja se želim malo odmoriti. J- s- ž-l-m m-l- o-m-r-t-. -------------------------- Ja se želim malo odmoriti.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Ј--В----е-----е-----и---и. Ја Вас желим нешто питати. Ј- В-с ж-л-м н-ш-о п-т-т-. -------------------------- Ја Вас желим нешто питати. 0
J- -----e-im neš-- p-tat-. Ja Vas želim nešto pitati. J- V-s ž-l-m n-š-o p-t-t-. -------------------------- Ja Vas želim nešto pitati.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Ј--Ва--жел----а --ш-о--а--лит-. Ја Вас желим за нешто замолити. Ј- В-с ж-л-м з- н-ш-о з-м-л-т-. ------------------------------- Ја Вас желим за нешто замолити. 0
Ja V-s ---i- ---nešto--am-li-i. Ja Vas želim za nešto zamoliti. J- V-s ž-l-m z- n-š-o z-m-l-t-. ------------------------------- Ja Vas želim za nešto zamoliti.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Ја-Ва--ж-л-м -- -е-то--озв-ти. Ја Вас желим на нешто позвати. Ј- В-с ж-л-м н- н-ш-о п-з-а-и- ------------------------------ Ја Вас желим на нешто позвати. 0
Ja--a- ž-li--n----š-- --zva-i. Ja Vas želim na nešto pozvati. J- V-s ž-l-m n- n-š-o p-z-a-i- ------------------------------ Ja Vas želim na nešto pozvati.
Co si přejete, prosím? Ш-а--е-и-е,--оли-? Шта желите, молим? Ш-а ж-л-т-, м-л-м- ------------------ Шта желите, молим? 0
Š-- ž----e, -o--m? Šta želite, molim? Š-a ž-l-t-, m-l-m- ------------------ Šta želite, molim?
Přejete si kávu? Ж----е-ли к-ф-? Желите ли кафу? Ж-л-т- л- к-ф-? --------------- Желите ли кафу? 0
Že---e-li -a-u? Želite li kafu? Ž-l-t- l- k-f-? --------------- Želite li kafu?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? И-и ради-е-ж----е ч--? Или радије желите чај? И-и р-д-ј- ж-л-т- ч-ј- ---------------------- Или радије желите чај? 0
I-i---d-je--e-it---a-? Ili radije želite čaj? I-i r-d-j- ž-l-t- č-j- ---------------------- Ili radije želite čaj?
Chceme jet domů. Ми----жел------зити-кући. Ми се желимо возити кући. М- с- ж-л-м- в-з-т- к-ћ-. ------------------------- Ми се желимо возити кући. 0
M- s- ž---m------t- -u---. Mi se želimo voziti kuc-i. M- s- ž-l-m- v-z-t- k-c-i- -------------------------- Mi se želimo voziti kući.
Chcete zavolat taxi? Ж----е-ли -и----с-? Желите ли ви такси? Ж-л-т- л- в- т-к-и- ------------------- Желите ли ви такси? 0
Želite li vi -a--i? Želite li vi taksi? Ž-l-t- l- v- t-k-i- ------------------- Želite li vi taksi?
Chtějí telefonovat. О-и -е---тел-----ра-и. Они желе телефонирати. О-и ж-л- т-л-ф-н-р-т-. ---------------------- Они желе телефонирати. 0
On- ------elefo------. Oni žele telefonirati. O-i ž-l- t-l-f-n-r-t-. ---------------------- Oni žele telefonirati.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.