Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   pt gostar de uma coisa

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [setenta]

gostar de uma coisa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština portugalština (PT) Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? (Vo--)---e- fu-a-? (_____ q___ f_____ (-o-ê- q-e- f-m-r- ------------------ (Você) quer fumar? 0
Chcete si zatančit? (-ocê)------d-nç--? (_____ q___ d______ (-o-ê- q-e- d-n-a-? ------------------- (Você) quer dançar? 0
Chcete se projít? (-o-ê--q--- p-s-e--? (_____ q___ p_______ (-o-ê- q-e- p-s-e-r- -------------------- (Você) quer passear? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. E--qu--i- -um--. E_ q_____ f_____ E- q-e-i- f-m-r- ---------------- Eu queria fumar. 0
Chceš cigaretu? Que----u- cig-r--? Q_____ u_ c_______ Q-e-e- u- c-g-r-o- ------------------ Queres um cigarro? 0
Chce připálit. E-e-q-er-- ---e. E__ q_____ l____ E-e q-e-i- l-m-. ---------------- Ele queria lume. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Eu que-i--b-ber -l---- c-i-a. E_ q_____ b____ a_____ c_____ E- q-e-i- b-b-r a-g-m- c-i-a- ----------------------------- Eu queria beber alguma coisa. 0
Něco bych snědl / snědla. E--que-ia---mer-al-uma -o-sa. E_ q_____ c____ a_____ c_____ E- q-e-i- c-m-r a-g-m- c-i-a- ----------------------------- Eu queria comer alguma coisa. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Eu qu---- d-s---s-- -m po-c-. E_ q_____ d________ u_ p_____ E- q-e-i- d-s-a-s-r u- p-u-o- ----------------------------- Eu queria descansar um pouco. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. E- q-er---pe-gunt----h- -ma--o-s-. E_ q_____ p____________ u__ c_____ E- q-e-i- p-r-u-t-r-l-e u-a c-i-a- ---------------------------------- Eu queria perguntar-lhe uma coisa. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. E- --er-a p-----lh--u---a-o-. E_ q_____ p________ u_ f_____ E- q-e-i- p-d-r-l-e u- f-v-r- ----------------------------- Eu queria pedir-lhe um favor. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Eu--ueria c-nv-d--lo para-alg--a--oi--. E_ q_____ c_________ p___ a_____ c_____ E- q-e-i- c-n-i-á-l- p-r- a-g-m- c-i-a- --------------------------------------- Eu queria convidá-lo para alguma coisa. 0
Co si přejete, prosím? O q---é --e -es--a--po--f----? O q__ é q__ d______ p__ f_____ O q-e é q-e d-s-j-, p-r f-v-r- ------------------------------ O que é que deseja, por favor? 0
Přejete si kávu? D---ja -- c--é? D_____ u_ c____ D-s-j- u- c-f-? --------------- Deseja um café? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? O---r-fe-- -nt-s-um -h-? O_ p______ a____ u_ c___ O- p-e-e-e a-t-s u- c-á- ------------------------ Ou prefere antes um chá? 0
Chceme jet domů. Q-erí-mos--- -ar- c-s-. Q________ i_ p___ c____ Q-e-í-m-s i- p-r- c-s-. ----------------------- Queríamos ir para casa. 0
Chcete zavolat taxi? Qu-r-- -m-----? Q_____ u_ t____ Q-e-e- u- t-x-? --------------- Querem um táxi? 0
Chtějí telefonovat. Eles---e--m -e-----a-. E___ q_____ t_________ E-e- q-e-e- t-l-f-n-r- ---------------------- Eles querem telefonar. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + portugalština (PT) (1-100) MP3 portugalština (PT) (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.