Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   kk бірдеңе істегісі келу

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [жетпіс]

70 [jetpis]

бірдеңе істегісі келу

birdeñe istegisi kelw

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Т----і-ш------- -е-е --? Т_____ ш_______ к___ м__ Т-м-к- ш-к-і-і- к-л- м-? ------------------------ Темекі шеккіңіз келе ме? 0
T--ek- -e-ki-iz -------? T_____ ş_______ k___ m__ T-m-k- ş-k-i-i- k-l- m-? ------------------------ Temeki şekkiñiz kele me?
Chcete si zatančit? Би---і--з-к--е--е? Б________ к___ м__ Б-л-г-ң-з к-л- м-? ------------------ Билегіңіз келе ме? 0
B-leg--i- -ele -e? B________ k___ m__ B-l-g-ñ-z k-l- m-? ------------------ Bïlegiñiz kele me?
Chcete se projít? С-руе-де-і--з--ел----? С____________ к___ м__ С-р-е-д-г-ң-з к-л- м-? ---------------------- Серуендегіңіз келе ме? 0
Ser-en-e--ñ-z ke-e me? S____________ k___ m__ S-r-e-d-g-ñ-z k-l- m-? ---------------------- Serwendegiñiz kele me?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Темекі --ккі- --л----ұ-. Т_____ ш_____ к____ т___ Т-м-к- ш-к-і- к-л-п т-р- ------------------------ Темекі шеккім келіп тұр. 0
Te-eki şe--i--k-li-----. T_____ ş_____ k____ t___ T-m-k- ş-k-i- k-l-p t-r- ------------------------ Temeki şekkim kelip tur.
Chceš cigaretu? Сига-е- -е-кің --ле --? С______ ш_____ к___ м__ С-г-р-т ш-к-і- к-л- м-? ----------------------- Сигарет шеккің келе ме? 0
Sïg-ret -e--iñ k--e--e? S______ ş_____ k___ m__ S-g-r-t ş-k-i- k-l- m-? ----------------------- Sïgaret şekkiñ kele me?
Chce připálit. О-ан -т--қ-к----. О___ о____ к_____ О-а- о-т-қ к-р-к- ----------------- Оған оттық керек. 0
Oğan-ottıq--er-k. O___ o____ k_____ O-a- o-t-q k-r-k- ----------------- Oğan ottıq kerek.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Бір-е-- -шк-м -еп--ұ-. Б______ і____ к__ т___ Б-р-е-е і-к-м к-п т-р- ---------------------- Бірдеңе ішкім кеп тұр. 0
B-r-eñe -şk-m -ep-t-r. B______ i____ k__ t___ B-r-e-e i-k-m k-p t-r- ---------------------- Birdeñe işkim kep tur.
Něco bych snědl / snědla. Б-р-е-е-ж--і----------р. Б______ ж____ к____ т___ Б-р-е-е ж-г-м к-л-п т-р- ------------------------ Бірдеңе жегім келіп тұр. 0
Bi----e------ -el-p---r. B______ j____ k____ t___ B-r-e-e j-g-m k-l-p t-r- ------------------------ Birdeñe jegim kelip tur.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Бі-а--де--л--- -е-іп--ұ-. Б____ д_______ к____ т___ Б-р-з д-м-л-ы- к-л-п т-р- ------------------------- Біраз демалғым келіп тұр. 0
Bira----m---ım keli----r. B____ d_______ k____ t___ B-r-z d-m-l-ı- k-l-p t-r- ------------------------- Biraz demalğım kelip tur.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Сіз-ен---рд--е-с-р-ғым-к------. С_____ б______ с______ к__ е___ С-з-е- б-р-е-е с-р-ғ-м к-п е-і- ------------------------------- Сізден бірдеңе сұрағым кеп еді. 0
S--de- ----eñ--s-----m --p e--. S_____ b______ s______ k__ e___ S-z-e- b-r-e-e s-r-ğ-m k-p e-i- ------------------------------- Sizden birdeñe surağım kep edi.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Сі-ге б-р--тін-ш ---асам-деп -д--. С____ б__ ө_____ ж______ д__ е____ С-з-е б-р ө-і-і- ж-с-с-м д-п е-і-. ---------------------------------- Сізге бір өтініш жасасам деп едім. 0
Siz-e-b-- ötini----s--a---ep -d-m. S____ b__ ö_____ j______ d__ e____ S-z-e b-r ö-i-i- j-s-s-m d-p e-i-. ---------------------------------- Sizge bir ötiniş jasasam dep edim.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Сізді--ір-же-ге------а--н--еп---ім. С____ б__ ж____ ш________ д__ е____ С-з-і б-р ж-р-е ш-қ-р-й-н д-п е-і-. ----------------------------------- Сізді бір жерге шақырайын деп едім. 0
S--di---r-j-rg-----ı-------ep -di-. S____ b__ j____ ş________ d__ e____ S-z-i b-r j-r-e ş-q-r-y-n d-p e-i-. ----------------------------------- Sizdi bir jerge şaqırayın dep edim.
Co si přejete, prosím? Сіз н- қ--ай---? С__ н_ қ________ С-з н- қ-л-й-ы-? ---------------- Сіз не қалайсыз? 0
S-z -- qala-sı-? S__ n_ q________ S-z n- q-l-y-ı-? ---------------- Siz ne qalaysız?
Přejete si kávu? К-ф- -ш-і-і- к--- м-? К___ і______ к___ м__ К-ф- і-к-ң-з к-л- м-? --------------------- Кофе ішкіңіз келе ме? 0
Kof- ---iñi------ -e? K___ i______ k___ m__ K-f- i-k-ñ-z k-l- m-? --------------------- Kofe işkiñiz kele me?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Әл-- ш-й-ішкің-- --ле-м-? Ә___ ш__ і______ к___ м__ Ә-д- ш-й і-к-ң-з к-л- м-? ------------------------- Әлде шай ішкіңіз келе ме? 0
Ä-d- şa---ş----z---le m-? Ä___ ş__ i______ k___ m__ Ä-d- ş-y i-k-ñ-z k-l- m-? ------------------------- Älde şay işkiñiz kele me?
Chceme jet domů. Ү-ге --йтсақ де--е-і-. Ү___ қ______ д__ е____ Ү-г- қ-й-с-қ д-п е-і-. ---------------------- Үйге қайтсақ деп едік. 0
Ü-ge-q-y-s-- dep-e--k. Ü___ q______ d__ e____ Ü-g- q-y-s-q d-p e-i-. ---------------------- Üyge qaytsaq dep edik.
Chcete zavolat taxi? С-нде----такс--к--ек-п-? С_______ т____ к____ п__ С-н-е-г- т-к-и к-р-к п-? ------------------------ Сендерге такси керек пе? 0
Send-r---tak-ï-k--e----? S_______ t____ k____ p__ S-n-e-g- t-k-ï k-r-k p-? ------------------------ Senderge taksï kerek pe?
Chtějí telefonovat. Оларды- -оңы--у-ша--ысы --- -д-. О______ қ______ ш______ к__ е___ О-а-д-ң қ-ң-р-у ш-л-ы-ы к-п е-і- -------------------------------- Олардың қоңырау шалғысы кеп еді. 0
Ol---ıñ-q--ıraw-----ıs- -e- -d-. O______ q______ ş______ k__ e___ O-a-d-ñ q-ñ-r-w ş-l-ı-ı k-p e-i- -------------------------------- Olardıñ qoñıraw şalğısı kep edi.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + kazaština (1-100) MP3 kazaština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.