Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ko 뭘 하고 싶어요

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [일흔]

70 [ilheun]

뭘 하고 싶어요

[mwol hago sip-eoyo]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština korejština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? 담-를---고-싶어요? 담__ 피__ 싶___ 담-를 피-고 싶-요- ------------ 담배를 피우고 싶어요? 0
da--a----- p-ug- sip-eo-o? d_________ p____ s________ d-m-a-l-u- p-u-o s-p-e-y-? -------------------------- dambaeleul piugo sip-eoyo?
Chcete si zatančit? 춤--추--싶어-? 춤_ 추_ 싶___ 춤- 추- 싶-요- ---------- 춤을 추고 싶어요? 0
ch-m--ul--h-go-s-p-eo-o? c_______ c____ s________ c-u---u- c-u-o s-p-e-y-? ------------------------ chum-eul chugo sip-eoyo?
Chcete se projít? 산-- -고 -어-? 산__ 하_ 싶___ 산-을 하- 싶-요- ----------- 산책을 하고 싶어요? 0
s-n-hae--e-- -ago si--e-y-? s___________ h___ s________ s-n-h-e---u- h-g- s-p-e-y-? --------------------------- sanchaeg-eul hago sip-eoyo?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. 저--담-를 피-- 싶--. 저_ 담__ 피__ 싶___ 저- 담-를 피-고 싶-요- --------------- 저는 담배를 피우고 싶어요. 0
je---un d--b-eleu- --ugo--i--e-y-. j______ d_________ p____ s________ j-o-e-n d-m-a-l-u- p-u-o s-p-e-y-. ---------------------------------- jeoneun dambaeleul piugo sip-eoyo.
Chceš cigaretu? 담배- 피-- 싶--? 담__ 피__ 싶___ 담-를 피-고 싶-요- ------------ 담배를 피우고 싶어요? 0
d-mba-leu--piugo-s---e---? d_________ p____ s________ d-m-a-l-u- p-u-o s-p-e-y-? -------------------------- dambaeleul piugo sip-eoyo?
Chce připálit. 그는-불--원해-. 그_ 불_ 원___ 그- 불- 원-요- ---------- 그는 불을 원해요. 0
ge----- bul-e-----nh-eyo. g______ b______ w________ g-u-e-n b-l-e-l w-n-a-y-. ------------------------- geuneun bul-eul wonhaeyo.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. 저--뭘--시고 싶-요. 저_ 뭘 마__ 싶___ 저- 뭘 마-고 싶-요- ------------- 저는 뭘 마시고 싶어요. 0
jeone-n ---l ma--go---p-e--o. j______ m___ m_____ s________ j-o-e-n m-o- m-s-g- s-p-e-y-. ----------------------------- jeoneun mwol masigo sip-eoyo.
Něco bych snědl / snědla. 저는-뭘-----어요. 저_ 뭘 먹_ 싶___ 저- 뭘 먹- 싶-요- ------------ 저는 뭘 먹고 싶어요. 0
je-n-u-----l-me-ggo sip--o--. j______ m___ m_____ s________ j-o-e-n m-o- m-o-g- s-p-e-y-. ----------------------------- jeoneun mwol meoggo sip-eoyo.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. 저는-------싶어-. 저_ 조_ 쉬_ 싶___ 저- 조- 쉬- 싶-요- ------------- 저는 조금 쉬고 싶어요. 0
j-o---n-j--e-- --i-- -ip--o--. j______ j_____ s____ s________ j-o-e-n j-g-u- s-i-o s-p-e-y-. ------------------------------ jeoneun jogeum swigo sip-eoyo.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. 저는-당-에--뭘---보고-싶어-. 저_ 당___ 뭘 물___ 싶___ 저- 당-에- 뭘 물-보- 싶-요- ------------------- 저는 당신에게 뭘 물어보고 싶어요. 0
je-n--- ---------ge-mwo--m-l--o---- -i--e-yo. j______ d__________ m___ m_________ s________ j-o-e-n d-n-s-n-e-e m-o- m-l-e-b-g- s-p-e-y-. --------------------------------------------- jeoneun dangsin-ege mwol mul-eobogo sip-eoyo.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. 저는 -신에게 --부-하고 싶-요. 저_ 당___ 뭘 부___ 싶___ 저- 당-에- 뭘 부-하- 싶-요- ------------------- 저는 당신에게 뭘 부탁하고 싶어요. 0
j---e-- --ng--n-ege----- b-taghag- si--eoy-. j______ d__________ m___ b________ s________ j-o-e-n d-n-s-n-e-e m-o- b-t-g-a-o s-p-e-y-. -------------------------------------------- jeoneun dangsin-ege mwol butaghago sip-eoyo.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. 저----에- 뭘 대--고 싶-요. 저_ 당___ 뭘 대___ 싶___ 저- 당-에- 뭘 대-하- 싶-요- ------------------- 저는 당신에게 뭘 대접하고 싶어요. 0
j----u- --ng-i--eg-----l -a-j-ob--go--i--e-y-. j______ d__________ m___ d__________ s________ j-o-e-n d-n-s-n-e-e m-o- d-e-e-b-a-o s-p-e-y-. ---------------------------------------------- jeoneun dangsin-ege mwol daejeobhago sip-eoyo.
Co si přejete, prosím? 뭘 마-고----? 뭘 마__ 싶___ 뭘 마-고 싶-요- ---------- 뭘 마시고 싶어요? 0
m-o--masigo --p---y-? m___ m_____ s________ m-o- m-s-g- s-p-e-y-? --------------------- mwol masigo sip-eoyo?
Přejete si kávu? 커피를 --고-싶-요? 커__ 마__ 싶___ 커-를 마-고 싶-요- ------------ 커피를 마시고 싶어요? 0
k-opi--ul-mas--- -----oyo? k________ m_____ s________ k-o-i-e-l m-s-g- s-p-e-y-? -------------------------- keopileul masigo sip-eoyo?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? 아-면--가-더 좋--? 아__ 차_ 더 좋___ 아-면 차- 더 좋-요- ------------- 아니면 차가 더 좋아요? 0
anim--o- c-a-a--eo joh-ay-? a_______ c____ d__ j_______ a-i-y-o- c-a-a d-o j-h-a-o- --------------------------- animyeon chaga deo joh-ayo?
Chceme jet domů. 우-는 -으로 -- 싶-요. 우__ 집__ 가_ 싶___ 우-는 집-로 가- 싶-요- --------------- 우리는 집으로 가고 싶어요. 0
u-in-un-j-b---lo -a-o sip-e-yo. u______ j_______ g___ s________ u-i-e-n j-b-e-l- g-g- s-p-e-y-. ------------------------------- ulineun jib-eulo gago sip-eoyo.
Chcete zavolat taxi? 택-를-원해요? 택__ 원___ 택-를 원-요- -------- 택시를 원해요? 0
t--gsi-eu- ---h--yo? t_________ w________ t-e-s-l-u- w-n-a-y-? -------------------- taegsileul wonhaeyo?
Chtějí telefonovat. 그들- 전화를----싶--. 그__ 전__ 하_ 싶___ 그-은 전-를 하- 싶-요- --------------- 그들은 전화를 하고 싶어요. 0
geu-eul-e-n--eo-hwa--ul ---- si--e---. g__________ j__________ h___ s________ g-u-e-l-e-n j-o-h-a-e-l h-g- s-p-e-y-. -------------------------------------- geudeul-eun jeonhwaleul hago sip-eoyo.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + korejština (1-100) MP3 korejština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.