Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   el θα ήθελα κάτι

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [εβδομήντα]

70 [ebdomḗnta]

θα ήθελα κάτι

tha ḗthela káti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Θ--θ---τ--να-κ-π-ίσ---; Θ_ θ_____ ν_ κ_________ Θ- θ-λ-τ- ν- κ-π-ί-ε-ε- ----------------------- Θα θέλατε να καπνίσετε; 0
Tha t-é-a-- na --p-íse--? T__ t______ n_ k_________ T-a t-é-a-e n- k-p-í-e-e- ------------------------- Tha thélate na kapnísete?
Chcete si zatančit? Θα θ-λ-τ- -α-χ-ρέψε--; Θ_ θ_____ ν_ χ________ Θ- θ-λ-τ- ν- χ-ρ-ψ-τ-; ---------------------- Θα θέλατε να χορέψετε; 0
T---th---t- na cho--p-e--? T__ t______ n_ c__________ T-a t-é-a-e n- c-o-é-s-t-? -------------------------- Tha thélate na chorépsete?
Chcete se projít? Θ----λ--- να π-με-π-ρίπ-το; Θ_ θ_____ ν_ π___ π________ Θ- θ-λ-τ- ν- π-μ- π-ρ-π-τ-; --------------------------- Θα θέλατε να πάμε περίπατο; 0
Th--t-él-t- na--á-e ------to? T__ t______ n_ p___ p________ T-a t-é-a-e n- p-m- p-r-p-t-? ----------------------------- Tha thélate na páme perípato?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Θα ή---α -α ---νίσ-. Θ_ ή____ ν_ κ_______ Θ- ή-ε-α ν- κ-π-ί-ω- -------------------- Θα ήθελα να καπνίσω. 0
T-a---he-- n- ka-n-s-. T__ ḗ_____ n_ k_______ T-a ḗ-h-l- n- k-p-í-ō- ---------------------- Tha ḗthela na kapnísō.
Chceš cigaretu? Θ----ελες-έ-α -σ--άρ-; Θ_ ή_____ έ__ τ_______ Θ- ή-ε-ε- έ-α τ-ι-ά-ο- ---------------------- Θα ήθελες ένα τσιγάρο; 0
Th---t-e-e- --------á-o? T__ ḗ______ é__ t_______ T-a ḗ-h-l-s é-a t-i-á-o- ------------------------ Tha ḗtheles éna tsigáro?
Chce připálit. Θ- ---λ---ωτιά. Θ_ ή____ φ_____ Θ- ή-ε-ε φ-τ-ά- --------------- Θα ήθελε φωτιά. 0
T-a-ḗ-he---p---iá. T__ ḗ_____ p______ T-a ḗ-h-l- p-ō-i-. ------------------ Tha ḗthele phōtiá.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Θ----ελ--να π-ω ----. Θ_ ή____ ν_ π__ κ____ Θ- ή-ε-α ν- π-ω κ-τ-. --------------------- Θα ήθελα να πιω κάτι. 0
T---ḗth-l- -a piō ká--. T__ ḗ_____ n_ p__ k____ T-a ḗ-h-l- n- p-ō k-t-. ----------------------- Tha ḗthela na piō káti.
Něco bych snědl / snědla. Θα--θ-λα-ν----ω-κ---. Θ_ ή____ ν_ φ__ κ____ Θ- ή-ε-α ν- φ-ω κ-τ-. --------------------- Θα ήθελα να φάω κάτι. 0
Tha --he-a-----h-ō-----. T__ ḗ_____ n_ p___ k____ T-a ḗ-h-l- n- p-á- k-t-. ------------------------ Tha ḗthela na pháō káti.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Θα-ήθ--α-να ξε-ο----τ- λί--. Θ_ ή____ ν_ ξ_________ λ____ Θ- ή-ε-α ν- ξ-κ-υ-α-τ- λ-γ-. ---------------------------- Θα ήθελα να ξεκουραστώ λίγο. 0
T-a-ḗ---l---- -e----a--ṓ -í--. T__ ḗ_____ n_ x_________ l____ T-a ḗ-h-l- n- x-k-u-a-t- l-g-. ------------------------------ Tha ḗthela na xekourastṓ lígo.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Θα ήθ-λ--ν- -ας----ήσω-κ---. Θ_ ή____ ν_ σ__ ρ_____ κ____ Θ- ή-ε-α ν- σ-ς ρ-τ-σ- κ-τ-. ---------------------------- Θα ήθελα να σας ρωτήσω κάτι. 0
T-- --------a sa---ō--sō-ká--. T__ ḗ_____ n_ s__ r_____ k____ T-a ḗ-h-l- n- s-s r-t-s- k-t-. ------------------------------ Tha ḗthela na sas rōtḗsō káti.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Θα ήθε-α-ν----ς παρ-καλ-σω για-κ--ι. Θ_ ή____ ν_ σ__ π_________ γ__ κ____ Θ- ή-ε-α ν- σ-ς π-ρ-κ-λ-σ- γ-α κ-τ-. ------------------------------------ Θα ήθελα να σας παρακαλέσω για κάτι. 0
T-a-ḗthe-a -- sa- ---a-al--ō---a káti. T__ ḗ_____ n_ s__ p_________ g__ k____ T-a ḗ-h-l- n- s-s p-r-k-l-s- g-a k-t-. -------------------------------------- Tha ḗthela na sas parakalésō gia káti.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Θα----λ- -α---- -α---ω-σε κάτι. Θ_ ή____ ν_ σ__ κ_____ σ_ κ____ Θ- ή-ε-α ν- σ-ς κ-λ-σ- σ- κ-τ-. ------------------------------- Θα ήθελα να σας καλέσω σε κάτι. 0
Tha ḗthe-a--a-sas-kal-sō se----i. T__ ḗ_____ n_ s__ k_____ s_ k____ T-a ḗ-h-l- n- s-s k-l-s- s- k-t-. --------------------------------- Tha ḗthela na sas kalésō se káti.
Co si přejete, prosím? Τι-θα -έλα-----ρακ-λ-; Τ_ θ_ θ_____ π________ Τ- θ- θ-λ-τ- π-ρ-κ-λ-; ---------------------- Τι θα θέλατε παρακαλώ; 0
T----a---él--e--arak--ṓ? T_ t__ t______ p________ T- t-a t-é-a-e p-r-k-l-? ------------------------ Ti tha thélate parakalṓ?
Přejete si kávu? Θα-θέ-ατ--έ------φ-; Θ_ θ_____ έ___ κ____ Θ- θ-λ-τ- έ-α- κ-φ-; -------------------- Θα θέλατε έναν καφέ; 0
Th---héla----n-- -----? T__ t______ é___ k_____ T-a t-é-a-e é-a- k-p-é- ----------------------- Tha thélate énan kaphé?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Ή -ή-ως θα προτ-μ-ύ---ε-έν----άι; Ή μ____ θ_ π___________ έ__ τ____ Ή μ-π-ς θ- π-ο-ι-ο-σ-τ- έ-α τ-ά-; --------------------------------- Ή μήπως θα προτιμούσατε ένα τσάι; 0
Ḗ--ḗp-- ----pr--i--ús-te-éna-t-ái? Ḗ m____ t__ p___________ é__ t____ Ḗ m-p-s t-a p-o-i-o-s-t- é-a t-á-? ---------------------------------- Ḗ mḗpōs tha protimoúsate éna tsái?
Chceme jet domů. Θα θέλ--ε ν- π----σπ-τ-. Θ_ θ_____ ν_ π___ σ_____ Θ- θ-λ-μ- ν- π-μ- σ-ί-ι- ------------------------ Θα θέλαμε να πάμε σπίτι. 0
Tha---é---e -a-p--e--p-t-. T__ t______ n_ p___ s_____ T-a t-é-a-e n- p-m- s-í-i- -------------------------- Tha thélame na páme spíti.
Chcete zavolat taxi? Θ- θέλα-- έ-------; Θ_ θ_____ έ__ τ____ Θ- θ-λ-τ- έ-α τ-ξ-; ------------------- Θα θέλατε ένα ταξί; 0
Th- -h-la---én--ta-í? T__ t______ é__ t____ T-a t-é-a-e é-a t-x-? --------------------- Tha thélate éna taxí?
Chtějí telefonovat. Θα--θελαν ν---ά---- έν--τ-λ-φ-νο. Θ_ ή_____ ν_ κ_____ έ__ τ________ Θ- ή-ε-α- ν- κ-ν-υ- έ-α τ-λ-φ-ν-. --------------------------------- Θα ήθελαν να κάνουν ένα τηλέφωνο. 0
T-a-ḗt-e--- na-kán----én- tē--phōno. T__ ḗ______ n_ k_____ é__ t_________ T-a ḗ-h-l-n n- k-n-u- é-a t-l-p-ō-o- ------------------------------------ Tha ḗthelan na kánoun éna tēléphōno.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + řečtina (1-100) MP3 řečtina (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.