Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   it aver voglia di qualcosa

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [settanta]

aver voglia di qualcosa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština italština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Le-v- di f-mare? L_ v_ d_ f______ L- v- d- f-m-r-? ---------------- Le va di fumare? 0
Chcete si zatančit? Le v- ---bal--r-? L_ v_ d_ b_______ L- v- d- b-l-a-e- ----------------- Le va di ballare? 0
Chcete se projít? L--va------r--u-a----s------a? L_ v_ d_ f___ u__ p___________ L- v- d- f-r- u-a p-s-e-g-a-a- ------------------------------ Le va di fare una passeggiata? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. V-rrei fum-re. V_____ f______ V-r-e- f-m-r-. -------------- Vorrei fumare. 0
Chceš cigaretu? V-o- --a --gar--ta? V___ u__ s_________ V-o- u-a s-g-r-t-a- ------------------- Vuoi una sigaretta? 0
Chce připálit. L-- -or-eb-e a--e-d----(--a -i---e--a). L__ v_______ a________ (___ s__________ L-i v-r-e-b- a-c-n-e-e (-n- s-g-r-t-a-. --------------------------------------- Lui vorrebbe accendere (una sigaretta). 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Vo-rei be-e-q-al----. V_____ b___ q________ V-r-e- b-r- q-a-c-s-. --------------------- Vorrei bere qualcosa. 0
Něco bych snědl / snědla. Vorr---ma----re---alc-sa. V_____ m_______ q________ V-r-e- m-n-i-r- q-a-c-s-. ------------------------- Vorrei mangiare qualcosa. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. V-rr-i -i-osarmi-un p--. V_____ r________ u_ p___ V-r-e- r-p-s-r-i u- p-’- ------------------------ Vorrei riposarmi un po’. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Vor-ei---ie-e-Le -na-----. V_____ c________ u__ c____ V-r-e- c-i-d-r-e u-a c-s-. -------------------------- Vorrei chiederLe una cosa. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Vo-r-- chiede-Le u---a----. V_____ c________ u_ f______ V-r-e- c-i-d-r-e u- f-v-r-. --------------------------- Vorrei chiederLe un favore. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. V-rrei of--ir-e-q---c---. V_____ o_______ q________ V-r-e- o-f-i-L- q-a-c-s-. ------------------------- Vorrei offrirLe qualcosa. 0
Co si přejete, prosím? De-i------p-ego? D________ p_____ D-s-d-r-, p-e-o- ---------------- Desidera, prego? 0
Přejete si kávu? Gr--i--e -n ca-f-? G_______ u_ c_____ G-a-i-c- u- c-f-è- ------------------ Gradisce un caffè? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? O----f--i--- ----è? O p_________ u_ t__ O p-e-e-i-c- u- t-? ------------------- O preferisce un tè? 0
Chceme jet domů. V-rr-mmo---da-e---casa. V_______ a_____ a c____ V-r-e-m- a-d-r- a c-s-. ----------------------- Vorremmo andare a casa. 0
Chcete zavolat taxi? Vo--e-t- -n --s-ì? V_______ u_ t_____ V-r-e-t- u- t-s-ì- ------------------ Vorreste un tassì? 0
Chtějí telefonovat. Lor----r----e-o--e----nare. L___ v_________ t__________ L-r- v-r-e-b-r- t-l-f-n-r-. --------------------------- Loro vorrebbero telefonare. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + italština (1-100) MP3 italština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.