Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   da gerne ville noget

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [halvfjerds]

gerne ville noget

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? V-- du-gern---yge? V__ d_ g____ r____ V-l d- g-r-e r-g-? ------------------ Vil du gerne ryge? 0
Chcete si zatančit? Vi- d- g-r-e---n--? V__ d_ g____ d_____ V-l d- g-r-e d-n-e- ------------------- Vil du gerne danse? 0
Chcete se projít? V-- d- ----e-g- -n tur? V__ d_ g____ g_ e_ t___ V-l d- g-r-e g- e- t-r- ----------------------- Vil du gerne gå en tur? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Je- ----gerne r---. J__ v__ g____ r____ J-g v-l g-r-e r-g-. ------------------- Jeg vil gerne ryge. 0
Chceš cigaretu? Vil--u--er-e -av---n--igare-? V__ d_ g____ h___ e_ c_______ V-l d- g-r-e h-v- e- c-g-r-t- ----------------------------- Vil du gerne have en cigaret? 0
Chce připálit. H-- vil-ge--e have-i-d. H__ v__ g____ h___ i___ H-n v-l g-r-e h-v- i-d- ----------------------- Han vil gerne have ild. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. J-- vil---r-- dr---e-noget. J__ v__ g____ d_____ n_____ J-g v-l g-r-e d-i-k- n-g-t- --------------------------- Jeg vil gerne drikke noget. 0
Něco bych snědl / snědla. J-g v-l -ern- h-v- -o----at sp--e. J__ v__ g____ h___ n____ a_ s_____ J-g v-l g-r-e h-v- n-g-t a- s-i-e- ---------------------------------- Jeg vil gerne have noget at spise. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. J-- -i--ge--- s--p-e lidt--f. J__ v__ g____ s_____ l___ a__ J-g v-l g-r-e s-a-p- l-d- a-. ----------------------------- Jeg vil gerne slappe lidt af. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. J-g-v---ger----p-----d-g-om n-g--. J__ v__ g____ s_____ d__ o_ n_____ J-g v-l g-r-e s-ø-g- d-g o- n-g-t- ---------------------------------- Jeg vil gerne spørge dig om noget. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Jeg v-- -e-n------ --g o----get. J__ v__ g____ b___ d__ o_ n_____ J-g v-l g-r-e b-d- d-g o- n-g-t- -------------------------------- Jeg vil gerne bede dig om noget. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Jeg v------n------ter---ig--i- n----. J__ v__ g____ i_______ d__ t__ n_____ J-g v-l g-r-e i-v-t-r- d-g t-l n-g-t- ------------------------------------- Jeg vil gerne invitere dig til noget. 0
Co si přejete, prosím? Hva- --al -et-være? H___ s___ d__ v____ H-a- s-a- d-t v-r-? ------------------- Hvad skal det være? 0
Přejete si kávu? Vi--du --rn--h-v- ka--e? V__ d_ g____ h___ k_____ V-l d- g-r-e h-v- k-f-e- ------------------------ Vil du gerne have kaffe? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? E---r ----du-h--lere--a-e--e? E____ v__ d_ h______ h___ t__ E-l-r v-l d- h-l-e-e h-v- t-? ----------------------------- Eller vil du hellere have te? 0
Chceme jet domů. V- -i---e-ne----e hje-. V_ v__ g____ k___ h____ V- v-l g-r-e k-r- h-e-. ----------------------- Vi vil gerne køre hjem. 0
Chcete zavolat taxi? V-- I-ge--e----- en ----? V__ I g____ h___ e_ t____ V-l I g-r-e h-v- e- t-x-? ------------------------- Vil I gerne have en taxa? 0
Chtějí telefonovat. D---il -e--e-r--g- ----nog--. D_ v__ g____ r____ t__ n_____ D- v-l g-r-e r-n-e t-l n-g-n- ----------------------------- De vil gerne ringe til nogen. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + dánština (1-100) MP3 dánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.