Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   sl nekaj imeti rad

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [sedemdeset]

nekaj imeti rad

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Že--te-kad--i? Ž_____ k______ Ž-l-t- k-d-t-? -------------- Želite kaditi? 0
Chcete si zatančit? Že-ite p-e---i? Ž_____ p_______ Ž-l-t- p-e-a-i- --------------- Želite plesati? 0
Chcete se projít? B- --- ra-------preho-? B_ š__ r___ n_ s_______ B- š-i r-d- n- s-r-h-d- ----------------------- Bi šli radi na sprehod? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. R-d -i--a-il. R__ b_ k_____ R-d b- k-d-l- ------------- Rad bi kadil. 0
Chceš cigaretu? Bi-r---a--c-gar-to? B_ r_____ c________ B- r-d-a- c-g-r-t-? ------------------- Bi rad(a) cigareto? 0
Chce připálit. O- bi-ra- ---nj. O_ b_ r__ o_____ O- b- r-d o-e-j- ---------------- On bi rad ogenj. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Rad-a)--- -ekaj po--l(-). R_____ b_ n____ p________ R-d-a- b- n-k-j p-p-l-a-. ------------------------- Rad(a) bi nekaj popil(a). 0
Něco bych snědl / snědla. R-d(-)------kaj -oj-de- (-oj-dl-). R_____ b_ n____ p______ (_________ R-d-a- b- n-k-j p-j-d-l (-o-e-l-)- ---------------------------------- Rad(a) bi nekaj pojedel (pojedla). 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. R---a) -i------lo----čil(-). R_____ b_ s_ m___ s_________ R-d-a- b- s- m-l- s-o-i-(-)- ---------------------------- Rad(a) bi si malo spočil(a). 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Ra-----bi --s-n-k---v-rašal(a). R_____ b_ v__ n____ v__________ R-d-a- b- v-s n-k-j v-r-š-l-a-. ------------------------------- Rad(a) bi vas nekaj vprašal(a). 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. R------bi---- n--a--prosi-(--. R_____ b_ v__ n____ p_________ R-d-a- b- v-s n-k-j p-o-i-(-)- ------------------------------ Rad(a) bi vas nekaj prosil(a). 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. R-d(a- bi vas--a ne-aj ---a--l(a-. R_____ b_ v__ n_ n____ p__________ R-d-a- b- v-s n- n-k-j p-v-b-l-a-. ---------------------------------- Rad(a) bi vas na nekaj povabil(a). 0
Co si přejete, prosím? K-j-ž-lit----ro--m? K__ ž______ p______ K-j ž-l-t-, p-o-i-? ------------------- Kaj želite, prosim? 0
Přejete si kávu? Želi-- k-v-? Ž_____ k____ Ž-l-t- k-v-? ------------ Želite kavo? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? A-i b--r--e čaj? A__ b_ r___ č___ A-i b- r-j- č-j- ---------------- Ali bi raje čaj? 0
Chceme jet domů. Radi b- --i d--ov. R___ b_ š__ d_____ R-d- b- š-i d-m-v- ------------------ Radi bi šli domov. 0
Chcete zavolat taxi? Že---e--a-si? Ž_____ t_____ Ž-l-t- t-k-i- ------------- Želite taksi? 0
Chtějí telefonovat. On- bi r--i------oni--l-. (O-- b- -a-e --le-----a-e-) O__ b_ r___ t____________ (___ b_ r___ t_____________ O-i b- r-d- t-l-f-n-r-l-. (-n- b- r-d- t-l-f-n-r-l-.- ----------------------------------------------------- Oni bi radi telefonirali. (One bi rade telefonirale.) 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + slovinština (1-100) MP3 slovinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.