Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   lt ką mėgti / ko norėti

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [septyniasdešimt]

ką mėgti / ko norėti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Ar n-r--um--e rūk---? A_ n_________ r______ A- n-r-t-m-t- r-k-t-? --------------------- Ar norėtumėte rūkyti? 0
Chcete si zatančit? A--n--ėt-m-t- šo-ti? A_ n_________ š_____ A- n-r-t-m-t- š-k-i- -------------------- Ar norėtumėte šokti? 0
Chcete se projít? Ar -or-tumė-- pa---a-kšč-o--? A_ n_________ p______________ A- n-r-t-m-t- p-s-v-i-š-i-t-? ----------------------------- Ar norėtumėte pasivaikščioti? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. (Aš--n--ė---u----y--. (___ n_______ r______ (-š- n-r-č-a- r-k-t-. --------------------- (Aš) norėčiau rūkyti. 0
Chceš cigaretu? A--nor---m-cig-r-tė-? A_ n______ c_________ A- n-r-t-m c-g-r-t-s- --------------------- Ar norėtum cigaretės? 0
Chce připálit. J-s--o---- --nies. J__ n_____ u______ J-s n-r-t- u-n-e-. ------------------ Jis norėtų ugnies. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. (Aš- --rė--a--k---o-s iš-e--i. (___ n_______ k_ n___ i_______ (-š- n-r-č-a- k- n-r- i-g-r-i- ------------------------------ (Aš) norėčiau ko nors išgerti. 0
Něco bych snědl / snědla. (--)-n--ė---- -- n-rs -a--y--. (___ n_______ k_ n___ v_______ (-š- n-r-č-a- k- n-r- v-l-y-i- ------------------------------ (Aš) norėčiau ko nors valgyti. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. (Aš- -or--ia- -r-p-tį--ail--t-. (___ n_______ t______ p________ (-š- n-r-č-a- t-u-u-į p-i-s-t-. ------------------------------- (Aš) norėčiau truputį pailsėti. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. (-š) no--č-au-Jūs---ai-k---akl----i. (___ n_______ J___ k__ k_ p_________ (-š- n-r-č-a- J-s- k-i k- p-k-a-s-i- ------------------------------------ (Aš) norėčiau Jūsų kai ko paklausti. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. (A-)---r-či-u Jū-ų--a- k--pap-ašy--. (___ n_______ J___ k__ k_ p_________ (-š- n-r-č-a- J-s- k-i k- p-p-a-y-i- ------------------------------------ (Aš) norėčiau Jūsų kai ko paprašyti. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. (Aš- no-ėč----Jus-ka--kur p-kv--s-i. (___ n_______ J__ k__ k__ p_________ (-š- n-r-č-a- J-s k-i k-r p-k-i-s-i- ------------------------------------ (Aš) norėčiau Jus kai kur pakviesti. 0
Co si přejete, prosím? P-a-a-, -o -orėtumėt-? P______ k_ n__________ P-a-a-, k- n-r-t-m-t-? ---------------------- Prašau, ko norėtumėte? 0
Přejete si kávu? Ar no-ėt-m-te--u-del-o-kavos? A_ n_________ p_______ k_____ A- n-r-t-m-t- p-o-e-i- k-v-s- ----------------------------- Ar norėtumėte puodelio kavos? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? O-g---verči-u --o------te- ar-at-s? O g__ v______ (___________ a_______ O g-l v-r-i-u (-o-ė-u-ė-e- a-b-t-s- ----------------------------------- O gal verčiau (norėtumėte) arbatos? 0
Chceme jet domů. (M-s---or---m- v-ž-u-ti n---. (____ n_______ v_______ n____ (-e-) n-r-t-m- v-ž-u-t- n-m-. ----------------------------- (Mes) norėtume važiuoti namo. 0
Chcete zavolat taxi? A------t---te važ-uo---ta-si? A_ n_________ v_______ t_____ A- n-r-t-m-t- v-ž-u-t- t-k-i- ----------------------------- Ar norėtumėte važiuoti taksi? 0
Chtějí telefonovat. J-e n-r--ų-p-s--m-int-. J__ n_____ p___________ J-e n-r-t- p-s-a-b-n-i- ----------------------- Jie norėtų paskambinti. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + litevština (1-100) MP3 litevština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.