Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   am የሆነ ነገር ለመወዳደር

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [ሰባ]

70 [ሰባ]

የሆነ ነገር ለመወዳደር

mewidedi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? ማጨ- -ፈ---? ማ__ ይ_____ ማ-ስ ይ-ል-ሉ- ---------- ማጨስ ይፈልጋሉ? 0
ma-h-esi yi-el-ga--? m_______ y__________ m-c-’-s- y-f-l-g-l-? -------------------- mach’esi yifeligalu?
Chcete si zatančit? መ--ስ-ይ-ል--? መ___ ይ_____ መ-ነ- ይ-ል-ሉ- ----------- መደነስ ይፈልጋሉ? 0
medene---yife-iga--? m_______ y__________ m-d-n-s- y-f-l-g-l-? -------------------- medenesi yifeligalu?
Chcete se projít? የእ---ጉ- ማድረ---ፈልጋሉ? የ___ ጉ_ ማ___ ይ_____ የ-ግ- ጉ- ማ-ረ- ይ-ል-ሉ- ------------------- የእግር ጉዞ ማድረግ ይፈልጋሉ? 0
y--i-ir-----o -a-ireg--y----i-alu? y_______ g___ m_______ y__________ y-’-g-r- g-z- m-d-r-g- y-f-l-g-l-? ---------------------------------- ye’igiri guzo madiregi yifeligalu?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. ማጨ---ፈ-ጋ-ው ማ__ እ_____ ማ-ስ እ-ል-ለ- ---------- ማጨስ እፈልጋለው 0
ma---es- --el---l-wi m_______ i__________ m-c-’-s- i-e-i-a-e-i -------------------- mach’esi ifeligalewi
Chceš cigaretu? ሲ-ራ ---ጋ-ህ/ጊያለሽ? ሲ__ ት___________ ሲ-ራ ት-ል-ለ-/-ያ-ሽ- ---------------- ሲጋራ ትፈልጋለህ/ጊያለሽ? 0
sīg-ra-t-fe-----e-i/-ī-al----? s_____ t______________________ s-g-r- t-f-l-g-l-h-/-ī-a-e-h-? ------------------------------ sīgara tifeligalehi/gīyaleshi?
Chce připálit. እሱ----ር -ፈልጋል እ_ ላ___ ይ____ እ- ላ-ተ- ይ-ል-ል ------------- እሱ ላይተር ይፈልጋል 0
i-u------eri ---e---ali i__ l_______ y_________ i-u l-y-t-r- y-f-l-g-l- ----------------------- isu layiteri yifeligali
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. ጥ-ት --- መ--ት እፈልጋ-ው። ጥ__ ነ__ መ___ እ______ ጥ-ት ነ-ር መ-ጣ- እ-ል-ለ-። -------------------- ጥቂት ነገር መጠጣት እፈልጋለው። 0
t-ik-ī-------ri --------t- if-l-gal-w-. t_______ n_____ m_________ i___________ t-i-’-t- n-g-r- m-t-e-’-t- i-e-i-a-e-i- --------------------------------------- t’ik’īti negeri met’et’ati ifeligalewi.
Něco bych snědl / snědla. ጥ-ት --- --ላ-------ው። ጥ__ ነ__ መ___ እ______ ጥ-ት ነ-ር መ-ላ- እ-ል-ለ-። -------------------- ጥቂት ነገር መብላት እፈልጋለው። 0
t-ik-īt- -eg--- mebilat--ifeligal-w-. t_______ n_____ m_______ i___________ t-i-’-t- n-g-r- m-b-l-t- i-e-i-a-e-i- ------------------------------------- t’ik’īti negeri mebilati ifeligalewi.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. ት-- -ረፍ እ-ልጋለ-። ት__ ማ__ እ______ ት-ሽ ማ-ፍ እ-ል-ለ-። --------------- ትንሽ ማረፍ እፈልጋለው። 0
ti-ishi ma--f--i-e--ga-e--. t______ m_____ i___________ t-n-s-i m-r-f- i-e-i-a-e-i- --------------------------- tinishi marefi ifeligalewi.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. ጥ-ት-ነ-- ---ቅ- እፈ--ለ-። ጥ__ ነ__ ል____ እ______ ጥ-ት ነ-ር ል-ይ-ዎ እ-ል-ለ-። --------------------- ጥቂት ነገር ልጠይቅዎ እፈልጋለው። 0
t-i-’ī---neg--i-l-t’-yik-iwo i--l-g--ewi. t_______ n_____ l___________ i___________ t-i-’-t- n-g-r- l-t-e-i-’-w- i-e-i-a-e-i- ----------------------------------------- t’ik’īti negeri lit’eyik’iwo ifeligalewi.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. ጥቂት---ር እንዲሰ-- ልጠይ-ዎ-------። ጥ__ ነ__ እ_____ ል____ እ______ ጥ-ት ነ-ር እ-ዲ-ጡ- ል-ይ-ዎ እ-ል-ለ-። ---------------------------- ጥቂት ነገር እንዲሰጡኝ ልጠይቅዎ እፈልጋለው። 0
t-i-’--i-ne--ri---i-īse---ny- lit’-y-----o if-l-g-l-w-. t_______ n_____ i____________ l___________ i___________ t-i-’-t- n-g-r- i-i-ī-e-’-n-i l-t-e-i-’-w- i-e-i-a-e-i- ------------------------------------------------------- t’ik’īti negeri inidīset’unyi lit’eyik’iwo ifeligalewi.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. ልጋብ-ዎ-----ለ-። ል____ እ______ ል-ብ-ዎ እ-ል-ለ-። ------------- ልጋብዝዎ እፈልጋለው። 0
li--b----o --e-igale-i. l_________ i___________ l-g-b-z-w- i-e-i-a-e-i- ----------------------- ligabiziwo ifeligalewi.
Co si přejete, prosím? ምን ---ቀር--- ይ---ሉ? ም_ እ_______ ይ_____ ም- እ-ዳ-ር-ል- ይ-ል-ሉ- ------------------ ምን እንዳቀርብልዎ ይፈልጋሉ? 0
m-n- ini--k’er----iwo yi--li-a--? m___ i_______________ y__________ m-n- i-i-a-’-r-b-l-w- y-f-l-g-l-? --------------------------------- mini inidak’eribiliwo yifeligalu?
Přejete si kávu? ቡ-----ጋ-? ቡ_ ይ_____ ቡ- ይ-ል-ሉ- --------- ቡና ይፈልጋሉ? 0
b-na--ife-----u? b___ y__________ b-n- y-f-l-g-l-? ---------------- buna yifeligalu?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? ወይስ ሻ- ይወ--? ወ__ ሻ_ ይ____ ወ-ስ ሻ- ይ-ዳ-? ------------ ወይስ ሻይ ይወዳሉ? 0
w--isi ----i y--e-al-? w_____ s____ y________ w-y-s- s-a-i y-w-d-l-? ---------------------- weyisi shayi yiwedalu?
Chceme jet domů. ወ---ት ---ት እ-ፈ---ን። ወ_ ቤ_ መ___ እ_______ ወ- ቤ- መ-ዳ- እ-ፈ-ጋ-ን- ------------------- ወደ ቤት መንዳት እንፈልጋለን። 0
w--- b--i m-n--a-i-inif---gal-n-. w___ b___ m_______ i_____________ w-d- b-t- m-n-d-t- i-i-e-i-a-e-i- --------------------------------- wede bēti menidati inifeligaleni.
Chcete zavolat taxi? ታክ---ፈ---? ታ__ ይ_____ ታ-ሲ ይ-ል-ሉ- ---------- ታክሲ ይፈልጋሉ? 0
takisī -i-el-ga--? t_____ y__________ t-k-s- y-f-l-g-l-? ------------------ takisī yifeligalu?
Chtějí telefonovat. ስልክ -ደወል-----ሉ？ ስ__ መ___ ይ_____ ስ-ክ መ-ወ- ይ-ል-ሉ- --------------- ስልክ መደወል ይፈልጋሉ？ 0
si-ik- m-deweli-yi-el--a-u？ s_____ m_______ y__________ s-l-k- m-d-w-l- y-f-l-g-l-？ --------------------------- siliki medeweli yifeligalu？

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + amharština (1-100) MP3 amharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.