Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   sk niečo chcieť / želať si

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [sedemdesiat]

niečo chcieť / želať si

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? C--eli by s-e -a-či-? C_____ b_ s__ f______ C-c-l- b- s-e f-j-i-? --------------------- Chceli by ste fajčiť? 0
Chcete si zatančit? Chcel- -- st---a----a-? C_____ b_ s__ t________ C-c-l- b- s-e t-n-o-a-? ----------------------- Chceli by ste tancovať? 0
Chcete se projít? C----i -y-st- sa ísť-p--ch---ať? C_____ b_ s__ s_ í__ p__________ C-c-l- b- s-e s- í-ť p-e-h-d-a-? -------------------------------- Chceli by ste sa ísť prechádzať? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. C-cel by s-m fa----. C____ b_ s__ f______ C-c-l b- s-m f-j-i-. -------------------- Chcel by som fajčiť. 0
Chceš cigaretu? C-ce-(---by -i-ci---et-? C_______ b_ s_ c________ C-c-l-a- b- s- c-g-r-t-? ------------------------ Chcel(a) by si cigaretu? 0
Chce připálit. C------y --eň. C____ b_ o____ C-c-l b- o-e-. -------------- Chcel by oheň. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. C-c-l--)-b--s-- -i--o----. C_______ b_ s__ n____ p___ C-c-l-a- b- s-m n-e-o p-ť- -------------------------- Chcel(a) by som niečo piť. 0
Něco bych snědl / snědla. C-c-l-a- by s-----e-- --sť. C_______ b_ s__ n____ j____ C-c-l-a- b- s-m n-e-o j-s-. --------------------------- Chcel(a) by som niečo jesť. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Ch-e-(a)--y-som----troch----p--i-ú-. C_______ b_ s__ s_ t_____ o_________ C-c-l-a- b- s-m s- t-o-h- o-p-č-n-ť- ------------------------------------ Chcel(a) by som si trochu odpočinúť. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Chce---) b- som -a---------o----ta-. C_______ b_ s__ s_ V__ n____ s______ C-c-l-a- b- s-m s- V-s n-e-o s-ý-a-. ------------------------------------ Chcel(a) by som sa Vás niečo spýtať. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Chce-(a) ----o---ás-o-n-ečo p-pr---ť. C_______ b_ s__ V__ o n____ p________ C-c-l-a- b- s-m V-s o n-e-o p-p-o-i-. ------------------------------------- Chcel(a) by som Vás o niečo poprosiť. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. C-ce-(---by s----ás n- n-----------. C_______ b_ s__ V__ n_ n____ p______ C-c-l-a- b- s-m V-s n- n-e-o p-z-a-. ------------------------------------ Chcel(a) by som Vás na niečo pozvať. 0
Co si přejete, prosím? Č- s-----á--- -r-s-m? Č_ s_ ž______ p______ Č- s- ž-l-t-, p-o-í-? --------------------- Čo si želáte, prosím? 0
Přejete si kávu? Že--te----kávu? Ž_____ s_ k____ Ž-l-t- s- k-v-? --------------- Želáte si kávu? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Al--- -i-r----j -el--e---j? A____ s_ r_____ ž_____ č___ A-e-o s- r-d-e- ž-l-t- č-j- --------------------------- Alebo si radšej želáte čaj? 0
Chceme jet domů. Ch-eli--y s-e --ť-d--o-. C_____ b_ s__ í__ d_____ C-c-l- b- s-e í-ť d-m-v- ------------------------ Chceli by sme ísť domov. 0
Chcete zavolat taxi? C----i by-s-- t-x-k? C_____ b_ s__ t_____ C-c-l- b- s-e t-x-k- -------------------- Chceli by ste taxík? 0
Chtějí telefonovat. C-c--- -- -e-efon-vať. C_____ b_ t___________ C-c-l- b- t-l-f-n-v-ť- ---------------------- Chceli by telefonovať. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + slovenština (1-100) MP3 slovenština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.