Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   nl iets leuk vinden

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [zeventig]

iets leuk vinden

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština holandština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? W-lt-u-r-ke-? W___ u r_____ W-l- u r-k-n- ------------- Wilt u roken? 0
Chcete si zatančit? Wi---u dans-n? W___ u d______ W-l- u d-n-e-? -------------- Wilt u dansen? 0
Chcete se projít? Wilt ---a---len? W___ u w________ W-l- u w-n-e-e-? ---------------- Wilt u wandelen? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. I- wil----ag-----n. I_ w__ g____ r_____ I- w-l g-a-g r-k-n- ------------------- Ik wil graag roken. 0
Chceš cigaretu? Wi- ------ s-g-r--? W__ j_ e__ s_______ W-l j- e-n s-g-r-t- ------------------- Wil je een sigaret? 0
Chce připálit. H-- w------ vu--tje. H__ w__ e__ v_______ H-j w-l e-n v-u-t-e- -------------------- Hij wil een vuurtje. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. I- w-l -raa---e-- -rin---. I_ w__ g____ i___ d_______ I- w-l g-a-g i-t- d-i-k-n- -------------------------- Ik wil graag iets drinken. 0
Něco bych snědl / snědla. I--wil g-aag --ts--t-n. I_ w__ g____ i___ e____ I- w-l g-a-g i-t- e-e-. ----------------------- Ik wil graag iets eten. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Ik---- -r-----e----e--e-u-trus---. I_ w__ g____ e__ b_____ u_________ I- w-l g-a-g e-n b-e-j- u-t-u-t-n- ---------------------------------- Ik wil graag een beetje uitrusten. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Ik wi--u graa-----s--r--e-. I_ w__ u g____ i___ v______ I- w-l u g-a-g i-t- v-a-e-. --------------------------- Ik wil u graag iets vragen. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Ik-w-l-u--raa---m----s----ge-. I_ w__ u g____ o_ i___ v______ I- w-l u g-a-g o- i-t- v-a-e-. ------------------------------ Ik wil u graag om iets vragen. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. I- wi------a-g e--ens--oor -itn--igen. I_ w__ u g____ e_____ v___ u__________ I- w-l u g-a-g e-g-n- v-o- u-t-o-i-e-. -------------------------------------- Ik wil u graag ergens voor uitnodigen. 0
Co si přejete, prosím? W-t-wil--u--r-ag? W__ w___ u g_____ W-t w-l- u g-a-g- ----------------- Wat wilt u graag? 0
Přejete si kávu? W-l----k--fi-? W___ u k______ W-l- u k-f-i-? -------------- Wilt u koffie? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? O- -i-- u l-eve--the-? O_ w___ u l_____ t____ O- w-l- u l-e-e- t-e-? ---------------------- Of wilt u liever thee? 0
Chceme jet domů. W-- --lle- g--ag -aa--huis -i--en. W__ w_____ g____ n___ h___ r______ W-j w-l-e- g-a-g n-a- h-i- r-j-e-. ---------------------------------- Wij willen graag naar huis rijden. 0
Chcete zavolat taxi? W---e--j--lie e---tax-? W_____ j_____ e__ t____ W-l-e- j-l-i- e-n t-x-? ----------------------- Willen jullie een taxi? 0
Chtějí telefonovat. Z-j ----e--g-----t-lef-ne-e-. Z__ w_____ g____ t___________ Z-j w-l-e- g-a-g t-l-f-n-r-n- ----------------------------- Zij willen graag telefoneren. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + holandština (1-100) MP3 holandština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.