Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   nn ville noko 1

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [sytti]

ville noko 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Vi--du --ykje? V__ d_ r______ V-l d- r-y-j-? -------------- Vil du røykje? 0
Chcete si zatančit? Vi---u--a--e? V__ d_ d_____ V-l d- d-n-e- ------------- Vil du danse? 0
Chcete se projít? Vil--u ---e-- ---? V__ d_ g_ e__ t___ V-l d- g- e-n t-r- ------------------ Vil du gå ein tur? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Eg v-l-gjer-e -øykje. E_ v__ g_____ r______ E- v-l g-e-n- r-y-j-. --------------------- Eg vil gjerne røykje. 0
Chceš cigaretu? V-------- ei--s---r-tt? V__ d_ h_ e__ s________ V-l d- h- e-n s-g-r-t-? ----------------------- Vil du ha ein sigarett? 0
Chce připálit. Ha---il-ha --r. H__ v__ h_ f___ H-n v-l h- f-r- --------------- Han vil ha fyr. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. E- vi- -je--e h- --k- - d-ik--. E_ v__ g_____ h_ n___ å d______ E- v-l g-e-n- h- n-k- å d-i-k-. ------------------------------- Eg vil gjerne ha noko å drikke. 0
Něco bych snědl / snědla. Eg vil gj--ne h- nok--- et-. E_ v__ g_____ h_ n___ å e___ E- v-l g-e-n- h- n-k- å e-e- ---------------------------- Eg vil gjerne ha noko å ete. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Eg--i----------l---- av-lit-. E_ v__ g_____ s_____ a_ l____ E- v-l g-e-n- s-a-p- a- l-t-. ----------------------------- Eg vil gjerne slappe av litt. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. E- -i- ---rn----ørje-d-g -m-n---. E_ v__ g_____ s_____ d__ o_ n____ E- v-l g-e-n- s-ø-j- d-g o- n-k-. --------------------------------- Eg vil gjerne spørje deg om noko. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. E- vil-gj--n- -e d-- ---n-ko. E_ v__ g_____ b_ d__ o_ n____ E- v-l g-e-n- b- d-g o- n-k-. ----------------------------- Eg vil gjerne be deg om noko. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Eg vil--jern- --v-te-----g--i----k-. E_ v__ g_____ i_______ d__ t__ n____ E- v-l g-e-n- i-v-t-r- d-g t-l n-k-. ------------------------------------ Eg vil gjerne invitere deg til noko. 0
Co si přejete, prosím? Kva----------? K__ v__ d_ h__ K-a v-l d- h-? -------------- Kva vil du ha? 0
Přejete si kávu? V-- du--a -i-----fi? V__ d_ h_ e__ k_____ V-l d- h- e-n k-f-i- -------------------- Vil du ha ein kaffi? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? E-le- -i- d-------r-h- e-n-te? E____ v__ d_ h_____ h_ e__ t__ E-l-r v-l d- h-l-e- h- e-n t-? ------------------------------ Eller vil du heller ha ein te? 0
Chceme jet domů. Vi v---gj---e----r---ei-. V_ v__ g_____ k____ h____ V- v-l g-e-n- k-y-e h-i-. ------------------------- Vi vil gjerne køyre heim. 0
Chcete zavolat taxi? Vil -e----ei d-os-e? V__ d_ h_ e_ d______ V-l d- h- e- d-o-j-? -------------------- Vil de ha ei drosje? 0
Chtějí telefonovat. D----il---ern--ri----. D__ v__ g_____ r______ D-i v-l g-e-n- r-n-j-. ---------------------- Dei vil gjerne ringje. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + nynorsk (1-100) MP3 nynorsk (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.