Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   fi haluta jotakin 1

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [seitsemänkymmentä]

haluta jotakin 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? H-lu-tt-ko po-t-a-? H_________ p_______ H-l-a-t-k- p-l-t-a- ------------------- Haluatteko polttaa? 0
Chcete si zatančit? Hal-atte---tan--i-? H_________ t_______ H-l-a-t-k- t-n-s-a- ------------------- Haluatteko tanssia? 0
Chcete se projít? Halu-tt-ko m-nn- -ä-e-y-l-? H_________ m____ k_________ H-l-a-t-k- m-n-ä k-v-l-l-e- --------------------------- Haluatteko mennä kävelylle? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. H--ua--p----a-. H_____ p_______ H-l-a- p-l-t-a- --------------- Haluan polttaa. 0
Chceš cigaretu? H-lua--- -------? H_______ t_______ H-l-a-k- t-p-k-n- ----------------- Haluatko tupakan? 0
Chce připálit. Hä- -m.)-h-l--a-tul--. H__ (___ h_____ t_____ H-n (-.- h-l-a- t-l-a- ---------------------- Hän (m.) haluaa tulta. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Hal---sin -u--a -o--kin. H________ j____ j_______ H-l-a-s-n j-o-a j-t-k-n- ------------------------ Haluaisin juoda jotakin. 0
Něco bych snědl / snědla. H--uai-in---ö-ä-j--akin. H________ s____ j_______ H-l-a-s-n s-ö-ä j-t-k-n- ------------------------ Haluaisin syödä jotakin. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. H--u--sin lev--- hiema-. H________ l_____ h______ H-l-a-s-n l-v-t- h-e-a-. ------------------------ Haluaisin levätä hieman. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. H-l---si----s-ä t-ilt--j--ak--. H________ k____ t_____ j_______ H-l-a-s-n k-s-ä t-i-t- j-t-k-n- ------------------------------- Haluaisin kysyä teiltä jotakin. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. H-lu---in---ytä--t---t---------. H________ p_____ t_____ j_______ H-l-a-s-n p-y-ä- t-i-t- j-t-k-n- -------------------------------- Haluaisin pyytää teiltä jotakin. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Ha----s-n---ts-- -e--ät-j-h---i-. H________ k_____ t_____ j________ H-l-a-s-n k-t-u- t-i-ä- j-h-n-i-. --------------------------------- Haluaisin kutsua teidät johonkin. 0
Co si přejete, prosím? M--ä--alu-t--? M___ h________ M-t- h-l-a-t-? -------------- Mitä haluatte? 0
Přejete si kávu? Ha-u--t-k---ah-ia? H_________ k______ H-l-a-t-k- k-h-i-? ------------------ Haluatteko kahvia? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Vai --lu---e-o----l--m-n --e--? V__ h_________ m________ t_____ V-i h-l-a-t-k- m-e-u-m-n t-e-ä- ------------------------------- Vai haluatteko mielummin teetä? 0
Chceme jet domů. Me h-luai-i-m- me-nä ko--i-. M_ h__________ m____ k______ M- h-l-a-s-m-e m-n-ä k-t-i-. ---------------------------- Me haluaisimme mennä kotiin. 0
Chcete zavolat taxi? Ha-uat-e-o-ta-sin? H_________ t______ H-l-a-t-k- t-k-i-? ------------------ Haluatteko taksin? 0
Chtějí telefonovat. H- ha----at-so-tt-a. H_ h_______ s_______ H- h-l-a-a- s-i-t-a- -------------------- He haluavat soittaa. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + finština (1-100) MP3 finština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.