Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   bg желая, бих желал, искам, бих искал нещо

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [седемдесет]

70 [sedemdeset]

желая, бих желал, искам, бих искал нещо

zhelaya, bikh zhelal, iskam, bikh iskal neshcho

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Ис-ат- ли -а пу-ите? И_____ л_ д_ п______ И-к-т- л- д- п-ш-т-? -------------------- Искате ли да пушите? 0
Is-ate li-da ---hi-e? I_____ l_ d_ p_______ I-k-t- l- d- p-s-i-e- --------------------- Iskate li da pushite?
Chcete si zatančit? И-ка---ли--------у---е? И_____ л_ д_ т_________ И-к-т- л- д- т-н-у-а-е- ----------------------- Искате ли да танцувате? 0
I--a-- -i -a---nt--va--? I_____ l_ d_ t__________ I-k-t- l- d- t-n-s-v-t-? ------------------------ Iskate li da tantsuvate?
Chcete se projít? И-ка-- л- да--- -аз--д--е? И_____ л_ д_ с_ р_________ И-к-т- л- д- с- р-з-о-и-е- -------------------------- Искате ли да се разходите? 0
I-kate -i---------zk------? I_____ l_ d_ s_ r__________ I-k-t- l- d- s- r-z-h-d-t-? --------------------------- Iskate li da se razkhodite?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Ис-ам д--пуша. И____ д_ п____ И-к-м д- п-ш-. -------------- Искам да пуша. 0
Is--m--- -usha. I____ d_ p_____ I-k-m d- p-s-a- --------------- Iskam da pusha.
Chceš cigaretu? И-кате-ли-ц-гара? И_____ л_ ц______ И-к-т- л- ц-г-р-? ----------------- Искате ли цигара? 0
Iska-e -i t----ra? I_____ l_ t_______ I-k-t- l- t-i-a-a- ------------------ Iskate li tsigara?
Chce připálit. Той--ск- -гъ--е. Т__ и___ о______ Т-й и-к- о-ъ-ч-. ---------------- Той иска огънче. 0
T-y iska o----h-. T__ i___ o_______ T-y i-k- o-y-c-e- ----------------- Toy iska ogynche.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. И--ам--а-п-я-нещ-. И____ д_ п__ н____ И-к-м д- п-я н-щ-. ------------------ Искам да пия нещо. 0
I---m------ya-n-----o. I____ d_ p___ n_______ I-k-m d- p-y- n-s-c-o- ---------------------- Iskam da piya neshcho.
Něco bych snědl / snědla. И-кам -- ---н-щ-. И____ д_ я_ н____ И-к-м д- я- н-щ-. ----------------- Искам да ям нещо. 0
Is--- -- ya--ne-h--o. I____ d_ y__ n_______ I-k-m d- y-m n-s-c-o- --------------------- Iskam da yam neshcho.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. И-к-м д--си -тд-х---м---о. И____ д_ с_ о______ м_____ И-к-м д- с- о-д-х-а м-л-о- -------------------------- Искам да си отдъхна малко. 0
I--am da--- ot-yk-n------o. I____ d_ s_ o_______ m_____ I-k-m d- s- o-d-k-n- m-l-o- --------------------------- Iskam da si otdykhna malko.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Бих---кал - ис--ла д---и-п----а--н--о. Б__ и____ / и_____ д_ В_ п______ н____ Б-х и-к-л / и-к-л- д- В- п-п-т-м н-щ-. -------------------------------------- Бих искал / искала да Ви попитам нещо. 0
Bi-- i--al-/ isk----d--Vi -o-------e-h-ho. B___ i____ / i_____ d_ V_ p______ n_______ B-k- i-k-l / i-k-l- d- V- p-p-t-m n-s-c-o- ------------------------------------------ Bikh iskal / iskala da Vi popitam neshcho.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Б-- -ска- - ис-а----- Ви -о-о-я----н-щ-. Б__ и____ / и_____ д_ В_ п_____ з_ н____ Б-х и-к-л / и-к-л- д- В- п-м-л- з- н-щ-. ---------------------------------------- Бих искал / искала да Ви помоля за нещо. 0
B-k--i-k-l-/ -sk-l- d- -- p-m---a za-ne-h---. B___ i____ / i_____ d_ V_ p______ z_ n_______ B-k- i-k-l / i-k-l- d- V- p-m-l-a z- n-s-c-o- --------------------------------------------- Bikh iskal / iskala da Vi pomolya za neshcho.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Б-х --к---/ -ск-л- да----п-ка---на--ещ-. Б__ и____ / и_____ д_ В_ п_____ н_ н____ Б-х и-к-л / и-к-л- д- В- п-к-н- н- н-щ-. ---------------------------------------- Бих искал / искала да Ви поканя на нещо. 0
B-kh i-k-l - i----a -a -i -o--nya n---e-h--o. B___ i____ / i_____ d_ V_ p______ n_ n_______ B-k- i-k-l / i-k-l- d- V- p-k-n-a n- n-s-c-o- --------------------------------------------- Bikh iskal / iskala da Vi pokanya na neshcho.
Co si přejete, prosím? Ка----о--ча---/ -ела--е,--оля? К____ о______ / ж_______ м____ К-к-о о-и-а-е / ж-л-е-е- м-л-? ------------------------------ Какво обичате / желаете, моля? 0
Kakv- ob--h-te-/-zh-laet-, --l--? K____ o_______ / z________ m_____ K-k-o o-i-h-t- / z-e-a-t-, m-l-a- --------------------------------- Kakvo obichate / zhelaete, molya?
Přejete si kávu? Ж-л-е-е -- к-ф-? Ж______ л_ к____ Ж-л-е-е л- к-ф-? ---------------- Желаете ли кафе? 0
Zh--aet--l- ----? Z_______ l_ k____ Z-e-a-t- l- k-f-? ----------------- Zhelaete li kafe?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? И-- -ре-по-ита-е-ч-й? И__ п___________ ч___ И-и п-е-п-ч-т-т- ч-й- --------------------- Или предпочитате чай? 0
I-i pr---o--i--te --a-? I__ p____________ c____ I-i p-e-p-c-i-a-e c-a-? ----------------------- Ili predpochitate chay?
Chceme jet domů. Ние --к--е -а-с- -рибе--- -къ-и. Н__ и_____ д_ с_ п_______ в_____ Н-е и-к-м- д- с- п-и-е-е- в-ъ-и- -------------------------------- Ние искаме да се приберем вкъщи. 0
Nie i--am--da -- p-i-ere- -kyshc-i. N__ i_____ d_ s_ p_______ v________ N-e i-k-m- d- s- p-i-e-e- v-y-h-h-. ----------------------------------- Nie iskame da se priberem vkyshchi.
Chcete zavolat taxi? Же-а-те-ли---к--? Ж______ л_ т_____ Ж-л-е-е л- т-к-и- ----------------- Желаете ли такси? 0
Z--l-ete -i ta---? Z_______ l_ t_____ Z-e-a-t- l- t-k-i- ------------------ Zhelaete li taksi?
Chtějí telefonovat. Те--с-ат--а -- обадят--- -ел--она. Т_ и____ д_ с_ о_____ п_ т________ Т- и-к-т д- с- о-а-я- п- т-л-ф-н-. ---------------------------------- Те искат да се обадят по телефона. 0
T------t da s- -----at-p--telef---. T_ i____ d_ s_ o______ p_ t________ T- i-k-t d- s- o-a-y-t p- t-l-f-n-. ----------------------------------- Te iskat da se obadyat po telefona.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bulharština (1-100) MP3 bulharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.