Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ka სურვილი

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [სამოცდაათი]

70 [samotsdaati]

სურვილი

survili

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? მ--ევა-გ-ე-ა--? მ_____ გ_______ მ-წ-ვ- გ-ე-ა-თ- --------------- მოწევა გნებავთ? 0
mo---e-a -n--a--? m_______ g_______ m-t-'-v- g-e-a-t- ----------------- mots'eva gnebavt?
Chcete si zatančit? ცეკ-ა -ნე-ა--? ც____ გ_______ ც-კ-ა გ-ე-ა-თ- -------------- ცეკვა გნებავთ? 0
ts-k'-a -----vt? t______ g_______ t-e-'-a g-e-a-t- ---------------- tsek'va gnebavt?
Chcete se projít? გა-ეი-ნ-ბ-----ბ---? გ_________ გ_______ გ-ს-ი-ნ-ბ- გ-ე-ა-თ- ------------------- გასეირნება გნებავთ? 0
g--eirn----g--ba-t? g_________ g_______ g-s-i-n-b- g-e-a-t- ------------------- gaseirneba gnebavt?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. მ-წ------ნდ-. მ_____ მ_____ მ-წ-ვ- მ-ნ-ა- ------------- მოწევა მინდა. 0
m--s'ev--min--. m_______ m_____ m-t-'-v- m-n-a- --------------- mots'eva minda.
Chceš cigaretu? გ---- -იგ-----? გ____ ს________ გ-ნ-ა ს-გ-რ-ტ-? --------------- გინდა სიგარეტი? 0
g--d- s-g---t'i? g____ s_________ g-n-a s-g-r-t-i- ---------------- ginda sigaret'i?
Chce připálit. მ-ს ცეც-ლი უ-და. მ__ ც_____ უ____ მ-ს ც-ც-ლ- უ-დ-. ---------------- მას ცეცხლი უნდა. 0
mas-ts---khl- u---. m__ t________ u____ m-s t-e-s-h-i u-d-. ------------------- mas tsetskhli unda.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. რა--- დ--ევა--ინდა. რ____ დ_____ მ_____ რ-მ-ს დ-ლ-ვ- მ-ნ-ა- ------------------- რამის დალევა მინდა. 0
ra--- --l--a mi-da. r____ d_____ m_____ r-m-s d-l-v- m-n-a- ------------------- ramis daleva minda.
Něco bych snědl / snědla. რ---ს-ჭა-ა-მ--დ-. რ____ ჭ___ მ_____ რ-მ-ს ჭ-მ- მ-ნ-ა- ----------------- რამის ჭამა მინდა. 0
r-m-s--h-a---m---a. r____ c_____ m_____ r-m-s c-'-m- m-n-a- ------------------- ramis ch'ama minda.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. მინდ--ცოტ- დავ--ვ-ნო. მ____ ც___ დ_________ მ-ნ-ა ც-ტ- დ-ვ-ს-ე-ო- --------------------- მინდა ცოტა დავისვენო. 0
m-nda ts------------no. m____ t_____ d_________ m-n-a t-o-'- d-v-s-e-o- ----------------------- minda tsot'a davisveno.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. რაღა---ინდა-გ---ხოთ. რ____ მ____ გ_______ რ-ღ-ც მ-ნ-ა გ-ი-ხ-თ- -------------------- რაღაც მინდა გკითხოთ. 0
rag-at- --nd--gk-i----t. r______ m____ g_________ r-g-a-s m-n-a g-'-t-h-t- ------------------------ raghats minda gk'itkhot.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. რ-ღაც--ი-დ--გთხ--ოთ. რ____ მ____ გ_______ რ-ღ-ც მ-ნ-ა გ-ხ-ვ-თ- -------------------- რაღაც მინდა გთხოვოთ. 0
r--h--s -ind- ---ho-ot. r______ m____ g________ r-g-a-s m-n-a g-k-o-o-. ----------------------- raghats minda gtkhovot.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. რ-მ-ზე---ნდ--დ-გპ-ტიჟო-. რ_____ მ____ დ__________ რ-მ-ზ- მ-ნ-ა დ-გ-ა-ი-ო-. ------------------------ რამეზე მინდა დაგპატიჟოთ. 0
ram--e---nd- d--p'at--zh-t. r_____ m____ d_____________ r-m-z- m-n-a d-g-'-t-i-h-t- --------------------------- rameze minda dagp'at'izhot.
Co si přejete, prosím? რ- --ებ---? რ_ გ_______ რ- გ-ე-ა-თ- ----------- რა გნებავთ? 0
r--g-eba--? r_ g_______ r- g-e-a-t- ----------- ra gnebavt?
Přejete si kávu? გ--ბავ--ე-თ---ი-ა-ყ-ვა? გ______ ე___ ჭ___ ყ____ გ-ე-ა-თ ე-თ- ჭ-ქ- ყ-ვ-? ----------------------- გნებავთ ერთი ჭიქა ყავა? 0
g-ebavt e------'--a-q---? g______ e___ c_____ q____ g-e-a-t e-t- c-'-k- q-v-? ------------------------- gnebavt erti ch'ika qava?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? თუ ერ-- -----ჩ-ი გირ-ე--ი--? თ_ ე___ ჭ___ ჩ__ გ__________ თ- ე-თ- ჭ-ქ- ჩ-ი გ-რ-ე-ნ-ა-? ---------------------------- თუ ერთი ჭიქა ჩაი გირჩევნიათ? 0
t- -rt--ch'--a--------rchev-i--? t_ e___ c_____ c___ g___________ t- e-t- c-'-k- c-a- g-r-h-v-i-t- -------------------------------- tu erti ch'ika chai girchevniat?
Chceme jet domů. ჩ-ე--ს---ში წ-ს-ლ- --ი-და. ჩ___ ს_____ წ_____ გ______ ჩ-ე- ს-ხ-შ- წ-ს-ლ- გ-ი-დ-. -------------------------- ჩვენ სახლში წასვლა გვინდა. 0
chv-- -a-h---- ts'---la---i-d-. c____ s_______ t_______ g______ c-v-n s-k-l-h- t-'-s-l- g-i-d-. ------------------------------- chven sakhlshi ts'asvla gvinda.
Chcete zavolat taxi? ტ-ქსი--ნ--ა-თ? ტ____ გ_______ ტ-ქ-ი გ-ე-ა-თ- -------------- ტაქსი გნებავთ? 0
t'a--i-gneba-t? t_____ g_______ t-a-s- g-e-a-t- --------------- t'aksi gnebavt?
Chtějí telefonovat. თქვ---დარეკ---გ--ბ-ვთ. თ____ დ______ გ_______ თ-ვ-ნ დ-რ-კ-ა გ-ე-ა-თ- ---------------------- თქვენ დარეკვა გნებავთ. 0
tkven d--ek-va--n-b--t. t____ d_______ g_______ t-v-n d-r-k-v- g-e-a-t- ----------------------- tkven darek'va gnebavt.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + gruzínština (1-100) MP3 gruzínština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.