Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   hy ինչ որ բան սիրել

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [յոթանասուն]

70 [yot’anasun]

ինչ որ բան սիրել

[inch’ vor ban sirel]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? ՈՒ-ու---ե- ծ-ե-: Ո______ ե_ ծ____ Ո-զ-ւ-մ ե- ծ-ե-: ---------------- ՈՒզու՞մ եք ծխել: 0
Uzu՞m-y--’ -s---l U____ y___ t_____ U-u-m y-k- t-k-e- ----------------- Uzu՞m yek’ tskhel
Chcete si zatančit? ՈՒզու-մ ե--պ----: Ո______ ե_ պ_____ Ո-զ-ւ-մ ե- պ-ր-լ- ----------------- ՈՒզու՞մ եք պարել: 0
U-----ye-- p---l U____ y___ p____ U-u-m y-k- p-r-l ---------------- Uzu՞m yek’ parel
Chcete se projít? ՈՒզ-ւ՞- ե--զբոս-ե-: Ո______ ե_ զ_______ Ո-զ-ւ-մ ե- զ-ո-ն-լ- ------------------- ՈՒզու՞մ եք զբոսնել: 0
Uz--- -e---z-osn-l U____ y___ z______ U-u-m y-k- z-o-n-l ------------------ Uzu՞m yek’ zbosnel
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Ե--ուզ--- եմ ծխ--: Ե_ ո_____ ե_ ծ____ Ե- ո-զ-ւ- ե- ծ-ե-: ------------------ Ես ուզում եմ ծխել: 0
Y-s -z-m ye- t-khel Y__ u___ y__ t_____ Y-s u-u- y-m t-k-e- ------------------- Yes uzum yem tskhel
Chceš cigaretu? Ծխ-խո- ու--ւ՞մ --: Ծ_____ ո______ ե__ Ծ-ա-ո- ո-զ-ւ-մ ե-: ------------------ Ծխախոտ ուզու՞մ ես: 0
Ts--a---t u-u-m--es T________ u____ y__ T-k-a-h-t u-u-m y-s ------------------- Tskhakhot uzu՞m yes
Chce připálit. Ն--վ---- - ո--ու-: Ն_ վ____ է ո______ Ն- վ-ռ-չ է ո-զ-ւ-: ------------------ Նա վառիչ է ուզում: 0
N- ---rich- ---z-m N_ v_______ e u___ N- v-r-i-h- e u-u- ------------------ Na varrich’ e uzum
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Նա --- որ -ան է-ո-զո-- ----: Ն_ ի__ ո_ բ__ է ո_____ խ____ Ն- ի-չ ո- բ-ն է ո-զ-ւ- խ-ե-: ---------------------------- Նա ինչ որ բան է ուզում խմել: 0
Na----h’-v----a-----zum ----l N_ i____ v__ b__ e u___ k____ N- i-c-’ v-r b-n e u-u- k-m-l ----------------------------- Na inch’ vor ban e uzum khmel
Něco bych snědl / snědla. Ե- -----մ ե----չ-ո- --ն---տ--: Ե_ ո_____ ե_ ի__ ո_ բ__ ո_____ Ե- ո-զ-ւ- ե- ի-չ ո- բ-ն ո-տ-լ- ------------------------------ Ես ուզում եմ ինչ որ բան ուտել: 0
Ye---zu--ye--i-c-’-v-- ban-utel Y__ u___ y__ i____ v__ b__ u___ Y-s u-u- y-m i-c-’ v-r b-n u-e- ------------------------------- Yes uzum yem inch’ vor ban utel
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Ես--ւ-ու--եմ--ի ------նգ--ան--: Ե_ ո_____ ե_ մ_ ք__ հ__________ Ե- ո-զ-ւ- ե- մ- ք-չ հ-ն-ս-ա-ա-: ------------------------------- Ես ուզում եմ մի քիչ հանգստանալ: 0
Y-- -z---y-m--i-k-i--’ -an---anal Y__ u___ y__ m_ k_____ h_________ Y-s u-u- y-m m- k-i-h- h-n-s-a-a- --------------------------------- Yes uzum yem mi k’ich’ hangstanal
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Ե- --զո-մ--մ Ձ----ն--ո---ա- հա-----: Ե_ ո_____ ե_ Ձ__ ի__ ո_ բ__ հ_______ Ե- ո-զ-ւ- ե- Ձ-զ ի-չ ո- բ-ն հ-ր-ն-լ- ------------------------------------ Ես ուզում եմ Ձեզ ինչ որ բան հարցնել: 0
Yes u-u--yem------i---’ v-r-ban---r-s’-el Y__ u___ y__ D___ i____ v__ b__ h________ Y-s u-u- y-m D-e- i-c-’ v-r b-n h-r-s-n-l ----------------------------------------- Yes uzum yem Dzez inch’ vor ban harts’nel
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Ե- ուզո----- Ձեզ-ի-չ-որ -ա---նդրե-: Ե_ ո_____ ե_ Ձ__ ի__ ո_ բ__ խ______ Ե- ո-զ-ւ- ե- Ձ-զ ի-չ ո- բ-ն խ-դ-ե-: ----------------------------------- Ես ուզում եմ Ձեզ ինչ որ բան խնդրել: 0
Ye- -z-- ye- D-ez--nch- vor--a- k-ndrel Y__ u___ y__ D___ i____ v__ b__ k______ Y-s u-u- y-m D-e- i-c-’ v-r b-n k-n-r-l --------------------------------------- Yes uzum yem Dzez inch’ vor ban khndrel
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Ես-ո---ւ--ե- Ձե- հրավիրել: Ե_ ո_____ ե_ Ձ__ հ________ Ե- ո-զ-ւ- ե- Ձ-զ հ-ա-ի-ե-: -------------------------- Ես ուզում եմ Ձեզ հրավիրել: 0
Y-s uz---yem--z-- h-----el Y__ u___ y__ D___ h_______ Y-s u-u- y-m D-e- h-a-i-e- -------------------------- Yes uzum yem Dzez hravirel
Co si přejete, prosím? Ն-ր-ցեք,-ի՞-չ-ե------ւ-: Ն_______ ի___ ե_ ո______ Ն-ր-ց-ք- ի-ն- ե- ո-զ-ւ-: ------------------------ Ներեցեք, ի՞նչ եք ուզում: 0
Ne-e---yek’, --n-h’-y-k’ -z-m N___________ i_____ y___ u___ N-r-t-’-e-’- i-n-h- y-k- u-u- ----------------------------- Nerets’yek’, i՞nch’ yek’ uzum
Přejete si kávu? Սո--ճ --զո--մ---: Ս____ ո______ ե__ Ս-ւ-ճ ո-զ-ւ-մ ե-: ----------------- Սուրճ ուզու՞մ եք: 0
Surc- uz-՞m -ek’ S____ u____ y___ S-r-h u-u-m y-k- ---------------- Surch uzu՞m yek’
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Թե՞-ա-ե-ի --վ --թե-: Թ__ ա____ լ__ է թ___ Թ-՞ ա-ե-ի լ-վ է թ-յ- -------------------- Թե՞ ավելի լավ է թեյ: 0
T’y-- -v--i-l-v-------y T____ a____ l__ e t____ T-y-՞ a-e-i l-v e t-y-y ----------------------- T’ye՞ aveli lav e t’yey
Chceme jet domů. Մ-նք ո---ւ- ե-ք տ--ն գ-ա-: Մ___ ո_____ ե__ տ___ գ____ Մ-ն- ո-զ-ւ- ե-ք տ-ւ- գ-ա-: -------------------------- Մենք ուզում ենք տուն գնալ: 0
Me--’ ---m -en----un -n-l M____ u___ y____ t__ g___ M-n-’ u-u- y-n-’ t-n g-a- ------------------------- Menk’ uzum yenk’ tun gnal
Chcete zavolat taxi? Տաք-ի ուզո--մ եք: Տ____ ո______ ե__ Տ-ք-ի ո-զ-ւ-մ ե-: ----------------- Տաքսի ուզու՞մ եք: 0
T-k-s- ----m--e-’ T_____ u____ y___ T-k-s- u-u-m y-k- ----------------- Tak’si uzu՞m yek’
Chtějí telefonovat. Նր-նք ո-զո------զա--ահ-րե-: Ն____ ո_____ ե_ զ__________ Ն-ա-ք ո-զ-ւ- ե- զ-ն-ա-ա-ե-: --------------------------- Նրանք ուզում են զանգահարել: 0
N-a-k’--z---y-n-z---ahar-l N_____ u___ y__ z_________ N-a-k- u-u- y-n z-n-a-a-e- -------------------------- Nrank’ uzum yen zangaharel

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.